Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.
„Máme něco, čemu se říká NATO,“ řekl k situaci v Perském zálivu Donald Trump podle deníku Financial Times. USA podle něj pomohly nezištně Evropě na Ukrajině. „Byli jsme na ně velmi hodní. Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám. Pokud nebudou reagovat nebo pokud bude jejich reakce negativní, bude to pro budoucnost NATO velmi špatné,“ dodal.
Před týdnem varoval katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi, že válka s Íránem srazí světovou ekonomiku na kolena. Ropa a zemní plyn jsou totiž jen začátek. Rozpadá se celá síť průmyslových vstupů – od síry přes petrochemii až po dusíkatá hnojiva a čipy. To vše závisí na ropě a plynu z Perského zálivu. Energetická krize se tak přeměňuje v celosvětovou průmyslovou a potravinovou hrozbu.
Tankery tzv. stínové flotily přepravující sankcionovanou ruskou ropu přes Baltské moře pravidelně vyplouvají se dvěma členy posádky na palubě navíc: dvojicí Rusů se zkušenostmi z bezpečnostních organizací. Podle novinářů z investigativního projektu OCCRP, kteří v úterý zveřejnili velkou investigaci, jde o muže se zkušenostmi z vojenské rozvědky GRU či soukromé armády známé jako Wagnerova skupina.
Pokračující konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem může mít nečekaného vítěze. Rostoucí ceny ropy a výpadky dodávek z Blízkého východu totiž posilují ekonomickou i geopolitickou pozici Ruska.
Globální ceny ropy prudce vzrostly navzdory závazkům Spojených států a dalších zemí o uvolnění zásob. Bejrútem a Teheránem otřásly ve čtvrtek vzdušné útoky a v Perském zálivu po útoku íránských lodí hoří irácké tankery.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) navrhla zatím největší uvolnění ropných rezerv, aby omezila prudký růst cen ropy v souvislosti s válkou Spojených států a Izraele proti Íránu. Uvolnění by mělo být vyšší než 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Spor mezi Budapeští a Kyjevem kvůli zabaveným milionům a zlatu ukrajinské banky se vyostřuje. Vládní strana Fidesz navrhuje, aby maďarské úřady peníze zadržely po dobu dvou měsíců. Umožnit by to měl nový zákon, o němž by se mohlo hlasovat už v úterý.
Boje mezi Íránem a americko-izraelskou koalicí vstupují do druhého týdne. Minulý týden přinesl řadu zásadních momentů. Jejich přehled přinášíme ve videu.
Spor mezi Maďarskem a Ukrajinou dál eskaluje. Budapešť označila čtvrteční výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za výhrůžky smrtí. Za premiéra Viktora Orbána se přitom postavil i lídr opozice Péter Magyar a vyzval Evropskou unii k přerušení kontaktů s Kyjevem. Napětí navíc roste poté, co maďarské úřady zadržely zaměstnance ukrajinské banky převážející hotovost přes Maďarsko.
Ceny plynu v Evropě vyskočily od začátku války zhruba o 60 procent, ceny ropy o čtrnáct. Důvod? Írán uzavřel Hormuzskou úžinu, kudy z Perského zálivu na světové trhy míří zhruba dvacet procent světové produkce zkapalněného zemního plynu. Jen Evropa odsud odebírá patnáct procent své spotřeby. A také odsud plyne nějakých třicet procent světové produkce ropy. Čína odsud dováží třetinu své spotřeby.
Eskalace napětí kolem Íránu vyvolala okamžitou reakci na světových trzích s energiemi. Prudký růst cen ropy zároveň otevřel otázku, kdo z nové situace může ekonomicky profitovat. Podle řady ekonomů a analytiků patří mezi potenciální vítěze Rusko, jehož státní rozpočet je na příjmech z exportu fosilních paliv stále výrazně závislý.
"Bude to bolet Evropu, která bude platit víc za ropu a plyn. Bude to bolet státy Perského zálivu, které jsou závislé na prodeji ropy a plynu. Bude to bolet Čínu a jihovýchodní Asii. Kdo se může zaradovat, je Ruská federace, protože zvýšené ceny energetických surovin hrají do karet Putinovi," prozrazuje Josef Kraus, odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Ceny ropy míří vzhůru, nikdo si netroufá odhadovat, kde se zastaví. Češi už nicméně na pumpách vyšší ceny benzinu a nafty pocítili. A bude hůř. Ten nejsilnější dopad pocítí jako první dopravci, teprve později se vyšší ceny promítnou do celé ekonomiky, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Boris Tomčiak, odborník na finanční trhy a spolumajitel investičního portálu Finlord.
Ceny plynu skokově skočily o více než polovinu, ceny ropy o 8 procent. To je zatím výsledek války USA a Izraele proti Íránu pohledem světových trhů. Teherán v odplatě za americké nálety totiž zaútočil proti těžebním zařízením arabských států Perského zálivu. Prakticky na nulu také klesla námořní doprava v Hormuzském průlivu mezi Iránem a Ománem, kudy proudí na trhy třetina světové produkce ropy.
Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to dnes řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.
Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po sobotních americko-izraelských úderech na Írán z velké části zastavila. Podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna, jíž při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy, „prakticky uzavřena“. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Ruské hospodářství se ocitlo v tzv. zóně smrti – země nyní padá do stavu, ze kterého už možná není ani návratu, varuje analýza listu The Economist. Zbrojovky sice jedou naplno, zbytek země ale strádá. I přesto Vladimir Putin ale věří, že se Západ vyčerpá dřív než on, a proto v boji pokračuje i za cenu možného budoucího kolapsu.
Spojené státy jednají na vysoké úrovni s kubánským režimem a možná se dohodnou na převzetí této karibské země, řekl v pátek podle agentur Reuters a AFP americký prezident Donald Trump novinářům v Bílém domě. Zdůraznil přitom, jaké má Kuba ekonomické problémy. Za nimi přitom z velké části stojí americké sankce a nedávné Trumpovo ropné embargo způsobilo na tomto ostrově bezprecedentní krizi.
