Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) označil záměr prezidenta Petra Pavla letět na summit Severoatlantické aliance v Ankaře za součást jeho kampaně za znovuzvolení, řekl v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima.
Bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči alianci. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si neodpustil poznámku ohledně účasti na summitu NATO.
Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o 5000 během příštích šesti až 12 měsíců. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth.
Donald Trump vážně zvažuje stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska. V noci na pátek to uvedla agentura Reuters. Už dříve americký prezident hovořil o snížení počtu amerických vojáků v Německu. Trump dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO včetně Itálie, Španělska a Německa, že odmítají podpořit americkou-izraelskou válku proti Íránu a že nedostatečně investují do obrany.
Letos na začátku března se na ruskojazyčných sociálních sítích začaly šířit výzvy k vyhlášení takzvané Narvské lidové republiky na východě Estonska. Evropská i česká média se hned vylekala, že přichází stejný scénář, jaký známe z východní Ukrajiny. Tam také v roce 2014 separatisté nejprve vyhlásili Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a pak přišla ruská invaze.
Prezident Petr Pavel přijme ve středu v 17:30 na Pražském hradě ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD). Tématem jednání budou aktuální záležitosti týkající se resortu a výběr nového náčelníka generálního štábu, uvedl na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Schůzka se podle Hradu uskuteční bez vyjádření pro média.
Prezident Petr Pavel vnímá, že najít v současné situaci v rozpočtu 20 miliard korun na obranu je mimořádně těžký úkol. Zajišťovat bezpečnost však není volbou nějaké pohodlnosti, ale v podstatě nutností, řekl v úterý českým novinářům na summitu iniciativy Trojmoří v Chorvatsku.
Jedním z hlavních motivů, proč premiér Andrej Babiš chce, aby nová nemocnice v pražských Letňanech byla vojenská, je patrně nadbíhání Severoatlantické alianci. Praha má totiž dlouhodobě problém s výdaji na obranu a tato miliardová investice by je mohla navýšit. Jenže spojenci po Česku žádný nový armádní špitál nežádají. Samo vojsko navíc dlouhodobě řeší, co s prázdným zařízením v Orlických horách.
Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta HDP. Podle NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v nedělním videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP, dodal Babiš. Expremiér Fiala to ovšem obratem popřel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v sobotu podepsali v Aténách dohodu o prodloužení spolupráce v obraně svých zemí, která podle agentury DPA obsahuje také klauzuli o vzájemné pomoci v případě útoku na některého ze signatářů. Oba lídři rovněž zdůraznili, že jde o součást úsilí o vojensky a zahraničněpoliticky nezávislejší Evropskou unii.
Německo mohutně zbrojí a buduje si silnou armádu. Většina Evropy to ve stínu ruské agrese na Ukrajině vítá, začínají se nicméně ozývat i hlasy, které před příštím evropským hegemonem varují.
Spojené státy podle interního e-mailu amerického ministerstva obrany uvažují o tom, jak potrestat spojence v NATO za jejich neochotu pomoci v amerických vojenských operacích proti Íránu, napsala v pátek agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického představitele. Podle něj je jedna z možností pozastavení členství Španělska v Severoatlantické alianci.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, jak potrestat spojence, kteří odmítli podpořit válku s Íránem. Bílý dům si proto podle serveru Politico sestavil seznam „hodných a zlobivých“ členských zemí NATO, podle něhož by mohl rozhodovat o tom, kdo si zaslouží přízeň Spojených států a kdo naopak ponese následky.
Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.
Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.
Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) sejde 8. května ráno. Termín schůzky, na které mají hovořit o účasti na summitu NATO, sdělil ve čtvrtek Babiš na tiskové konferenci před odletem na neformální jednání premiérů Evropské unie.
V centru Washingtonu se rodí projekt, který už teď rozděluje Ameriku. Monument, který si prezident Donald Trump představuje jako „největší a nejkrásnější vítězný oblouk na světě“, posvětila washingtonská Komise pro výtvarné umění. Přestože se proti němu sešla tisícovka odmítavých reakcí, plán na stavbu 76 metrů vysoké dominanty se pomalu stává realitou.
Polský prezident Karol Nawrocki a členové vlády premiéra Donalda Tuska se společně zúčastnili speciálního vojenského cvičení, kvůli kterému se v úterý nekonalo pravidelné zasedání kabinetu. Informovala o tom ve středu polská média.
Rusko zbrojí a připravuje se na vojenský střet se Severoatlantickou aliancí, zůstává proto největší hrozbou pro německou bezpečnost. Na tiskové konferenci k nové armádní strategii to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Moskva podle něj považuje vojenskou sílu za legitimní nástroj k prosazování svých zájmů.
