„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Česká republika začíná mít kvůli rapidně osekanému obrannému rozpočtu, který po zásahu kabinetu Andreje Babiše dosáhne jen něco přes 1,7 procenta HDP, stále větší mezinárodní problém. Byť vláda ANO, Motoristů a SPD věc marginalizuje, Praha přestává být v zahraničí věrohodným spojencem a v NATO se o ní mluví jako o zemi, která neplní sliby dané partnerským zemím.
„Armáda je důležitá, ale řešíme také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů,“ reagoval Andrej Babiš na výtky amerického velvyslance kvůli snížení výdajů na obranu. Spojenci v NATO to prý pochopí. Jaké dopady ale bude mít snížení o zhruba 21 miliard korun na armádu a naši obranyschopnost?
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?
Obránce Mariupolu, velitel Azovu, někdejší člen fotbalových ultras i absolvent filologie. Denys „Redis“ Prokopenko se v pouhých 34 letech stal brigádním generálem. Zatímco na Ukrajině je považován za národního hrdinu, Kreml ho označuje za „neonacistu“ a obhajuje jím „denacifikaci“.
Pákistánské letectvo bombarduje cíle v Kábulu, bojovníci Tálibánu ostřelují pákistánské pozice na hranici. Co se to vlastně děje? Když jsem před patnácti lety v rámci mise NATO působil rok v Afghánistánu, bylo všechno jinak – byl to Pákistán, kdo podporoval tálibánce. Proti nám.
Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.
Podle serveru Politico se Česko může stát „padouchem“ NATO, a to kvůli plánovanému snížení výdajů na obranu pod hranici 2 % HDP. Návrh státního rozpočtu Babišovy vlády na letošní rok počítá v resortu obrany se škrty kolem 900 milionů eur, alespoň v porovnání s návrhem rozpočtu, který předkládala ještě předchozí Fialova vláda.
K francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle se ve středu u přístavu ve švédském Malmö přiblížil ruský dron, informovala švédská veřejnoprávní televize SVT. Signál bezpilotního letounu zablokovala švédská armáda. Švédský ministr obrany Paal Jonson večer v SVT prohásil, že dron je pravděpodobně ruského původu.
Amerického prezidenta Donalda Trumpa nepotěší, že Česká republika nehodlá plnit spojenecké závazky. Pro dlouhý život je třeba starat se o bezpečnost, uvedl expremiér Petr Fiala (ODS) k výrokům předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ohledně plánovaných výdajů na obranu.
„Během pár týdnů jsme poslali nejen rakety do raketometů Grad, ale i tanky, děla a helikoptéry. V tom jsme byli úplně první. Až pak nás následovali Poláci. Mnoha zemím západní Evropy jsme ukázali, že je možné posílat pomoc a že ta pomoc může dorazit velice rychle. Tím jsme rozhýbali pomoc jiných zemí,“ vzpomíná na začátek války na Ukrajině bývalý poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Zbrojte, kupujte americký plyn, zastavte masovou imigraci! To radí Evropanům Paul McCarthy z konzervativního think-tanku Heritage Foundation, blízkého Bílému domu. V Praze byl na pozvání Pražského centra transatlantických vztahů CEVRO Univerzity. Trump podle něj není ideologický člověk. „Je to byznysmen. Je schopen si vybudovat celkem přátelské vztahy i s lidmi, na které předtím útočil.“
Německo chce k výcviku svých vojáků využít ukrajinské instruktory. Váleční veteráni mají Bundeswehru předat zkušenosti z bojů s ruskou armádou. Například je naučí, jak využívat drony na bojišti nebo jak naopak zničit nepřátelské bezpilotní stroje. O cvičení přitom mají zájem také ostatní evropské země.
Ministr obrany Jaromír Zůna se vyhýbá setkání s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem. Podle týdeníku Respekt Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda se mohou sejít na akci, které se budou oba účastnit. Češi ale nikdy neprojevili zájem.
Případným zrušením nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu by vznikla škoda asi 30 miliard korun, řekl v úterý novinářům při návštěvě liberecké nemocnice premiér Andrej Babiš (ANO). Nová vláda v projektu pokračuje, i když zástupci vládních hnutí ANO a SPD před volbami mluvili o jeho přehodnocení a zrušení.
Loňské rozsáhlé cvičení Severoatlantické aliance v Estonsku odhalilo nepřipravenost západních jednotek na realitu moderního bojiště. Ukrajinci, kteří při manévrech sehráli roli nepřítele, je pomocí dronů opakovaně „drtili“, zatímco alianční síly nedokázaly účinně reagovat.
Švédský parlament znovu zvažuje, že místo švédské koruny zavede euro. Největší severskou ekonomiku k tomu vedou obavy z geopolitického vývoje a snaha posílit vztahy s partnery v Evropské unii. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg.
Spojené státy neodcházejí z NATO, možná budou přesouvat vojáky, ale tak tomu bylo vždy. Při návštěvě Bratislavy to dnes řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Washington podle něj nechce, aby Evropa byla při obraně závislá na USA.
