Stalo se to už mnohokrát – a neunikli jsme tomu ani tentokrát. Donald Trump přišel s nehorázným požadavkem (anexe Grónska) a bezostyšně vyhrožoval („zmocníme se ho tak či onak", „zavedeme cla“). Evropané začali s hrůzou reálně uvažovat o tom, co budou dělat, když Američané vojensky zaútočí na území jejich dánského spojence. Jenže ve skutečnosti šlo jen o starou Trumpovu vyjednávací taktiku.
Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.
Donald Trump stupňuje tlak na Evropu kvůli ovládnutí Grónska, což v Moskvě vyvolává neskrývané nadšení. Zatímco ruská státní média prorokují konec NATO, vojenští blogeři varují před krutou realitou. Přiznávají, že ruské námořnictvo není schopné operovat ve vzdálených vodách a ambiciózní plány na modernizaci loďstva skončily naprostým krachem.
Andrej Babiš se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, s šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu.
Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.
Francouzská prezidentská kancelář ve středu oznámila plán uspořádat cvičení NATO v Grónsku. Návrh přichází v době, kdy se světoví lídři scházejí na Světovém ekonomickém setkání ve švýcarském Davosu, kde se očekává příjezd amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v posledních dnech stále více hovoří o tom, že chce nad autonomním dánským územím převzít kontrolu.
Agresivní snaha Donalda Trumpa o připojení Grónska k USA znovu otevřela otázku, nakolik jsou dnes Spojené státy pro Evropu spolehlivým bezpečnostním partnerem. Podle serveru Politico se v zákulisí stále častěji zmiňuje možnost užší evropské bezpečnostní spolupráce bez Washingtonu, do níž by mohla být zapojena i Ukrajina.
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.
Poslanec a čestný předseda Motoristů a nejnověji také zmocněnec vlády pro Green Deal Filip Turek vyvolal bouři kritiky svými výroky v Kyjevě o tom, že za válku může i špatná zahraniční politika velmocí a rozšiřování NATO. To, že úvahy o členství Ukrajiny v NATO přispěly k ruskému rozhodnutí zahájit agresi, ale většina expertů potvrzuje. Důležitý je ale kontext.
Poslanec a čestný předseda Motoristů a nejnověji také zmocněnec vlády pro Green Deal Filip Turek vyvolal bouři kritiky svými výroky v Kyjevě o tom, že za válku může i špatná zahraniční politika velmocí a rozšiřování NATO. To, že úvahy o členství Ukrajiny v NATO přispěly k ruskému rozhodnutí zahájit agresi, ale většina expertů potvrzuje. Důležitý je ale kontext.
Skupina evropských zemí v čele s Británií a Německem diskutuje o plánech na posílení své vojenské přítomnosti v Grónsku, aby ukázaly americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Evropa bere bezpečnost v Arktidě vážně.
Co ještě nedávno působilo jako výstřední nápad amerického prezidenta Donalda Trumpa, začíná nabírat obrysy vážně míněné strategie, která podle Dánska může ohrozit samotné základy NATO. Zatímco americká administrativa mluví o odkupu Grónska, sám Trump v minulosti nevyloučil ani vojenské řešení. Deník The Times proto popsal čtyři možné scénáře dalšího vývoje.
Americký prezident Donald Trump ve středu v příspěvku na své sociální síti Truth Social zpochybnil soudržnost spojenců v NATO a sílu aliance bez Spojených států. Zkritizoval zároveň Norsko, které je členským státem, za to, že mu neudělilo Nobelovu cenu za mír.
Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma zakázku získala v mezinárodním tendru, uspěla před několika globálními konkurenty. Společnost o tom v pátek informovala v tiskové zprávě. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
Ruská federace rozmístila v Bělorusku na hranicích se Severoatlantickou aliancí 360 tisíc vojáků. V rozhovoru pro stanici N-TV to uvedl německý poslanec a obranný expert Roderich Kiesewetter (CDU). Bezpečnostní expert Jan Kofroň to považuje za nesmysl: „Kde by Rusové vzali tolik vojáků? Jak by jejich přesun utajili? A pokud by je měli, proč by je raději nenasadili na Ukrajině?“
Německo se snaží učinit ze své armády tu nejsilnější v Evropě. Snaha je přitom nutná, vzhledem k hrozbě, kterou Rusko pro kontinent představuje - konflikt Evropy s Moskvou by totiž byl zcela odlišný od vyčerpávající války, kterou v současnosti zažívá Ukrajina, řekl pro Newsweek britský vojenský poradce a stratég v oblasti obrany Nicholas Drummond.
Ukrajinským jednotkám se na bojišti daří dosahovat velkých úspěchů. Pouze dvě procenta ozbrojených sil totiž mohou až za polovinu ruských ztrát, uvedl to generálmajor německé armády a zástupce velitele bezpečnostní pomoci a výcviku NATO pro Ukrajinu (NSATU) Maik Keller. Často za nimi nestojí ani ti "tradiční" vojáci.
Nejvyšší vojenský velitel NATO naznačil, že by aliance mohla proti Moskvě zahájit “preventivní údery”. Šlo by o kybernetické útoky nebo sabotáže. Rusko na vyjádření admirála Giuseppe Cava Dragoneho ihned reagovalo.
