Na samém okraji sluneční soustavy astronomové objevili objekt, který zpochybňuje dosavadní představy o tom, jak se malé ledové světy chovají. Je malý, extrémně chladný a podle současných modelů by neměl být schopen dlouhodobě udržet atmosféru. Nová pozorování ale naznačují opak. Jak je to možné a co tento nenápadný objekt prozrazuje o vesmíru?
Na první pohled může připomínat optický klam nebo upravenou fotografii. Přesto jde o reálný úkaz, který se na obloze objevuje jen výjimečně a za přesně daných podmínek. Barevná hra světla v oblacích dokáže překvapit i zkušené pozorovatele. Kde se bere a proč ho většina lidí nikdy na vlastní oči nespatří?
Astronomové přišli s překvapivým zjištěním: v disku Mléčné dráhy se zřejmě skrývají pozůstatky dávno pohlcené trpasličí galaxie. Pojmenovali ji Loki, podle severského boha klamu.
Dvě vozítka NASA, Curiosity a Perseverance, ukazují Mars ze dvou zcela odlišných perspektiv. Nové 360° panoramatické snímky, které oba stroje pořídily, doplňují mozaiku toho, jak se planeta vyvíjela a jakou roli v její historii hrála voda.
Americká astronautka Jessica Meir zachytila z Mezinárodní vesmírné stanice unikátní záběry polární záře a Mléčné dráhy. Na snímcích z výšky zhruba 400 kilometrů nad Zemí zachytila světelný jev nad Jižním oceánem i husté galaktické jádro. Do objektivu se jí skrze okno lodi SpaceX Dragon náhodou dostaly také zrovna prolétající družice Starlink.
Vědci před lety rozhodli, že Pluto do elitního klubu planet nepatří. Teď se to může změnit. Vizionář v čele NASA Jared Isaacman rozvířil vody prohlášením, které konzervativní astronomy zvedlo ze židlí. Podle něj byla degradace Pluta chybou, kterou je načase napravit. Dočkáme se návratu k devíti planetám?
Vesmírné vozítko Curiosity analyzovalo miliardy let starou horninu a našlo v ní něco nečekaného. „Objevili jsme soubor organických molekul, které zvyšují pravděpodobnost, že Mars mohl v minulosti poskytovat prostředí vhodné pro život,“ vysvětluje Ashwin Vasavada z Laboratoře proudového pohonu NASA (JPL NASA). Co přesně nález znamená – a proč zatím nepřináší jednoznačné odpovědi na některé otázky?
Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy.
Po návratu na Zemi čekal astronauty z mise Artemis II úkol, který žádný simulátor plně nenahradí: znovu se naučit chodit. I po relativně krátké misi se totiž lidské tělo brání návratu do gravitace, kterou dřív považovalo za samozřejmost. Video astronautky Christiny Kochové ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi vesmírem a Zemí. A také jak dlouho trvá ji znovu najít.
Návrat na Měsíc, cíl americké mise Artemis, podle geologa Petra Brože nejen přispěje k vědeckému poznání, ale rozvine rovněž technologie a mnoha lidem zajistí dobře placenou práci. Jde také o významný krok k budování vesmírného průmyslu.
Jako první Češi v historii vystaví Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein svou uměleckou instalaci v prestižním muzeu Fondazione Giorgio Cini na ostrově San Giorgio Maggiore v Benátkách. V konkurenci dalších světových projektů zaujali originálním propojením domorodého kmene ze Západní Papuy a Nové Guineje s kosmonauty z NASA. Ti spolu sdíleli zkušenosti cestování do vesmíru.
Jako první Češi v historii vystaví Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein svou uměleckou instalaci v prestižním muzeu Fondazione Giorgio Cini na ostrově San Giorgio Maggiore v Benátkách. V konkurenci dalších světových projektů zaujali originálním propojením domorodého kmene ze Západní Papuy a Nové Guineje s kosmonauty z NASA. Ti spolu sdíleli zkušenosti cestování do vesmíru.
Ještě před několika desetiletími by myšlenka vody na Měsíci zněla spíše jako sci-fi. Dnes však vědci stále častěji nacházejí důkazy, že náš přirozený satelit skrývá zásoby ledu, a to především v hlubokých kráterech poblíž pólů. Nová studie nyní naznačuje, kde by mohlo být ledu nejvíce a jak se na Měsíci pravděpodobně hromadil. Například pro budoucí mise Artemis jde o zprávu zásadního významu.
Poté, co se do vesmíru podívala Nutella, přichází plyšák s o poznání vážnější rolí. Jmenuje se Rise a patří k nejroztomilejším „přístrojům“ v historii kosmonautiky. Kromě toho, že je maskot, slouží také jako indikátor beztíže. Navrhl ho žák základní školy, který vycházel z ikonické fotografie Earthrise.
Byli to průkopníci, jejichž stopy v měsíčním prachu zůstaly. Jen 12 astronautů NASA dostalo šanci vstoupit na povrch Měsíce. Od roku 1972 se tam nikdo nevrátil, ale nynější úspěch mise Artemis II a dravé ambice Číny či Indie závod o Měsíc po půl století znovu vyostřují. Připomeňte si muže, kteří jako poslední kráčeli jiným světem, a jaké příběhy si odtud přivezli?
Mise Artemis II v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí závratnou rychlostí atmosférou, a pokud vše půjde podle plánu, dopadne do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
Zatímco se čtyři astronauti mise Artemis II dívají z okna na odvrácenou stranu Měsíce, jejich mikroskopičtí „dvojníci“ se snaží odhalit, jak prostředí hlubokého vesmíru působí na lidské buňky. Spolu s posádkou totiž k Měsíci putují i jejich buňky uložené v čipech velkých jako flash disk. Experiment AVATAR má přinést klíčové poznatky pro budoucí mise, zároveň chce posunout i medicínu na Zemi.
