Největší obavy vědcům z NASA nedělají drobné kameny, které pravidelně shoří v atmosféře, ani gigantická tělesa z hollywoodských katastrofických filmů. Nejvíc je trápí asteroidy o průměru kolem 140 metrů a více - tělesa, která by sice nezpůsobila globální zkázu, ale dokázala by vymazat z mapy celý region či město. A právě o mnoha z nich zatím lidstvo vůbec neví.
Od prvního pohledu ke hvězdám až po moderní raketové mise, vesmír lidstvo nepřestává udivovat. Jak dobře se vyznáte ve hvězdách, planetách a historických kosmických událostech? Vydejte se na krátký výlet do vesmíru v našem kvízu.
Kosmická loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Start přenášel živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Na palubě lodi jsou Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev. Na ISS by podle agentury Reuters měli dorazit v sobotu odpoledne.
Astronomové zaznamenali nejdelší gama záblesk, jaký kdy byl ve vesmíru pozorován. Výbuch, označený GRB 250702B, trval neuvěřitelných sedm hodin a podle vědců může ukazovat na zcela nový typ hvězdné exploze. Domnívají se, že událost pravděpodobně způsobila černá díra, která pohltila hvězdu. Nyní přibližují teorie, jak k tomu mohlo dojít.
Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc.
Slunce na začátku února připomnělo, že i hvězda, díky které je na Zemi život, má svou divokou stránku. NASA totiž oznámila, že během několika dní vyšlehly z povrchu Slunce hned čtyři masivní sluneční erupce, z nichž jedna patřila k těm opravdu výjimečným.
Měl to být rutinní let do vesmíru, ale osmadvacátá mise raketoplánu Columbia se stala jedním z nejtragičtějších okamžiků v historii kosmonautiky. 1. února 2003 se Columbia během návratu na Zemi rozpadla a celá sedmičlenná posádka zahynula. Katastrofa odhalila nejen technické nedostatky, ale také organizační selhání NASA. Podle některých odborníků se bdělost nesmí vytratit ani dnes.
Vypadá jako obří zornice upřená z hlubin vesmíru přímo na nás. Helixova mlhovina, přezdívaná „Boží oko“, je ale monumentálním hřbitovem. Nové snímky z teleskopu Jamese Webba odhalují detaily hvězdné agonie v takovém rozlišení, že vědci poprvé vidí to, co za pět miliard let čeká i Slunce a Zemi. Podívejte se, jak hvězdy umírají a jak se z jejich pozůstatků rodí materiál pro vznik nových světů.
Ambiciózní plán, který měl zásadně změnit lidské chápání Marsu i možnosti života mimo Zemi, končí dřív, než se stihl naplnit. NASA ruší misi Mars Sample Return – projekt, který měl poprvé v historii dopravit vzorky marsovských hornin zpět na planetu Zemi. Důvodem nejsou technické limity, ale peníze a politické rozhodnutí.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta, píše agentura AP.
Kvůli zdravotnímu problému jednoho z astronautů zvažuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). NASA v souvislosti se zdravotním stavem člena posádky zrušil výstup do volného kosmu plánovaný na čtvrtek, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení úřadu.
Měsíc se znovu stal bojištěm mocností. Po 53 letech od poslední mise Apollo 17 se k němu opět upírá pozornost vesmírných programů. Především dva nesmiřitelní rivalové, USA a Čína, soupeří o to, kdo přistane s lidmi na jeho povrchu jako první – a získá tak nejen prestiž, ale i budoucí dominanci ve vesmíru.
Navzdory tomu, že se Mezinárodní vesmírná stanice blíží ke konci své mise, je překvapivě vytížená. Na začátku prosince si dokonce připsala nový rekord: poprvé v historii u ní kotvilo hned osm kosmických lodí zároveň. Všechny dokovací porty tak byly plně obsazené, víc vesmírných plavidel se sem nevejde. Stanice se tak proměnila v nejrušnější dopravní uzel lidstva ve vesmíru.
Americká NASA ztratila kontakt s orbitální sondou MAVEN, která jedenáct let kroužila kolem Marsu a patřila k nejdůležitějším zdrojům dat o jeho atmosféře. Záhadné ticho nastalo ve chvíli, kdy se sonda 6. prosince 2025 ocitla za planetou – a po opětovném vynoření se zpoza rudého disku už neodpověděla.
Když se rover Curiosity loni v květnu převalil na Marsu přes obyčejně vyhlížející kámen, nikdo nečekal, že uvnitř najde něco tak výjimečného. Tvrdá schránka se rozlomila a odhalila jasně žluté krystaly čisté síry – vůbec první potvrzený nález elementární síry na Rudé planetě. Objev, který "by tam být neměl", teď vědcům přidělává příjemné starosti.
Záchrana jako z hollywoodského trháku. Tak by se dala popsat speciální mise NASA, která má už příští rok zabránit pádu stárnoucího teleskopu Swift do atmosféry. Pomocí unikátního manévru ho chce vynést zpátky na bezpečnou, vyšší oběžnou dráhu, a prodloužit tak jeho životnost o další léta.
