Nečekaný objev na dně švýcarského jezera Neuchâtel přepisuje představy o římském obchodování. Nalezený vrak lodi plný dokonale zachovaných artefaktů fascinuje archeology i milovníky historie.
Posádka lodi Orion provedla v pátek v 1:49 SELČ klíčový manévr a na necelých šest minut zažehla motory, aby se odpoutala z oběžné dráhy Země, a zamířila k plánovanému obletu Měsíce. Ukázal to živý přenos amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti mise Artemis II budou první posádkou, která proletí kolem Měsíce od roku 1972.
Ještě ani neopustili blízkost Země a už řešili první krizi. Nešlo o navigaci, motor ani komunikaci. Posádka mise Artemis II musela krátce po startu řešit poruchu toalety na palubě kosmické lodi Orion. A jak se ukázalo, i ve vesmíru někdy rozhodují ty nejpozemštější problémy.
Na první pohled působí fotografie vyfocená astronautem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici jako výjev vystřižený ze sci-fi filmu. Fialový, vejčitý objekt s podivnými „chapadly“ se volně vznáší. Snímek na sociálních sítích okamžitě vyvolal vlnu paniky i fascinace. Skutečnost však byla, jako často, mnohem přízemnější.
Na první pohled to vypadá jako objev, který by mohl přepsat dějiny: Na snímcích z Marsu se rýsuje útvar nápadně připomínající egyptskou pyramidu. Stačí trochu přimhouřit oči a máte pocit, že se díváte na dílo inteligentní civilizace. Skutečnost je ale, jako už tolikrát, mnohem méně záhadná. A přesto docela fascinující.
V dubnu roku 2029 – v pátek třináctého – se odehraje kosmické divadlo, jaké lidstvo zažívá jen jednou za několik tisíc let. K Zemi se mimořádně přiblíží asteroid Apophis a spolu s ním i flotila sond, vědeckých přístrojů, a dokonce i malé přistávací moduly. Průlet bude viditelný pouhým okem i nás a poprvé v historii se o přistání na asteroidu pokusí také soukromá společnost.
„Našli jsme mnohem rozsáhlejší říční systém, než jsme dosud mohli vidět z oběžné dráhy,“ říká vědkyně Emily Cardarelliová z Kalifornské univerzity. Nový objev z Marsu naznačuje, že voda na jeho povrchu proudila výrazně déle, než se dosud předpokládalo. A tím i zásadně zvyšuje šanci, že Rudá planeta mohla být kdysi obyvatelná.
Vesmírná mise, která měla skončit až za osm let, vyvrcholila neřízeným pádem. Šestisetkilogramová sonda NASA Van Allen Probe A se vrátila do atmosféry rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu ve středu okolo poledne. Satelit se nakonec proměnil v ohnivou kouli a v atmosféře shořel, ale některé fragmenty dopadly až na zemský povrch. Zbytky sondy nakonec dopadly do východní části Tichého oceánu.
Astronomové v Jižní Africe objevili nejvzdálenější a zároveň nejjasnější kosmický laser, jaký kdy byl zaznamenán – světlo k nám dorazilo z více než osmi miliard světelných let. Jeho původcem je bouřlivá srážka dvou galaxií.
Čeští vědci přinášejí možné důkazy o tom, že na Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Vůbec poprvé popsali „hvizd“ blesku na Marsu – elektromagnetický signál vzniklý při elektrickém výboji, který sonda MAVEN zachytila nad rudou planetou.
Na první pohled to vypadá jako nenápadný softwarový upgrade. Ve skutečnosti jde ale o technologický skok, který může změnit způsob, jakým lidstvo zkoumá cizí světy. Vozítko Perseverance získalo schopnost určovat svou přesnou polohu na Marsu bez pomoci lidí na Zemi – něco jako vlastní „GPS“ na rudé planetě.
Ambiciózní návrat lidstva k Měsíci se znovu komplikuje. Program NASA Artemis, který má navázat na slavnou éru programu Apollo, čelí dalším technickým potížím. Raketa, jež má vynést posádku mise Artemis II na cestu kolem Měsíce, se bude muset vrátit do montážní haly. Důvodem je problém s prouděním helia v horním stupni rakety. Jde už o druhou závadu, kvůli které byla mise odložena.
Mělo to být osm dní rutinního testu, skončilo to jako devítiměsíční drama v zajetí vesmíru. Nově uzavřené vyšetřování NASA odhaluje, že loď Starliner od Boeingu dělily od katastrofy jen drobnosti. NASA události z roku 2024 klasifikovala jako nehodu typu A, testovací let Starlineru se tak ocitl ve stejné kategorii jako katastrofy raketoplánů Challenger a Columbia, při nichž zahynulo 14 lidí.
Největší obavy vědcům z NASA nedělají drobné kameny, které pravidelně shoří v atmosféře, ani gigantická tělesa z hollywoodských katastrofických filmů. Nejvíc je trápí asteroidy o průměru kolem 140 metrů a více - tělesa, která by sice nezpůsobila globální zkázu, ale dokázala by vymazat z mapy celý region či město. A právě o mnoha z nich zatím lidstvo vůbec neví.
Od prvního pohledu ke hvězdám až po moderní raketové mise, vesmír lidstvo nepřestává udivovat. Jak dobře se vyznáte ve hvězdách, planetách a historických kosmických událostech? Vydejte se na krátký výlet do vesmíru v našem kvízu.
Kosmická loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Start přenášel živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Na palubě lodi jsou Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev. Na ISS by podle agentury Reuters měli dorazit v sobotu odpoledne.
Astronomové zaznamenali nejdelší gama záblesk, jaký kdy byl ve vesmíru pozorován. Výbuch, označený GRB 250702B, trval neuvěřitelných sedm hodin a podle vědců může ukazovat na zcela nový typ hvězdné exploze. Domnívají se, že událost pravděpodobně způsobila černá díra, která pohltila hvězdu. Nyní přibližují teorie, jak k tomu mohlo dojít.
Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc.
