Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Když se Donald Trump loni vrátil do Bílého domu, někteří ruští zastánci tvrdé linie byli opatrně optimističtí. Doufali, že nepředvídatelnost a transakční povaha tohoto amerického prezidenta by mohly Moskvě v otázce Ukrajiny prospět. Kvůli jeho útoku na Írán však nyní Trumpa mnozí vnímají jako rostoucí hrozbu pro samotné Rusko.
Rusko podle zdrojů deníku The Washington Post od začátku války tajně pomáhá Íránu. Teheránu má předávat zpravodajské informace, které mu pomáhají zaměřovat americké síly na Blízkém východě.
Ukrajinský režisér Sergej Loznica se po sérii dokumentárních rekonstrukcí vrací k hrané tvorbě. Ve filmu Dva prokurátoři, který vloni soutěžil na festivalu v Cannes, nás zavádí do 30. let minulého století, aby na příběhu jednoho idealistického bolševika ukázal, jak se právo v rukou totality mění v zástěrku pro masové vraždění.
Eskalace napětí kolem Íránu vyvolala okamžitou reakci na světových trzích s energiemi. Prudký růst cen ropy zároveň otevřel otázku, kdo z nové situace může ekonomicky profitovat. Podle řady ekonomů a analytiků patří mezi potenciální vítěze Rusko, jehož státní rozpočet je na příjmech z exportu fosilních paliv stále výrazně závislý.
Volodymyr Zelenskyj hledá cestu k dočasnému zastavení bojů na Ukrajině prostřednictvím států Perského zálivu. Argumentuje jejich vlivem na Rusko a nabízí zkušenosti s obranou proti íránským dronům. Konflikt na Blízkém východě zároveň komplikuje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
„Můžeme mluvit o nejúspěšnější a nejefektivnější dekapitační operaci v dějinách válčení,“ říká pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr. Írán podle něj dokáže udržet současnou intenzitu raketových útoků už jen několik dní. V rozhovoru rozebírá také příčiny vzdušné dominance USA a Izraele i dopady konfliktu na Rusko.
V den čtvrtého výročí zahájení drastického ruského tažení proti Ukrajině zazněla na pražském ministerstvu obrany jasná slova. Spojenecké zpravodajské služby se prý shodují, že konstelace pro start další války Vladimira Putina v Evropě přijde během tří až šesti let. „Agresivní politika Ruska v dohledné době bude přímá a nejvíce konkrétní hrozba pro občany České republiky,“ říká generál Karel Řehka.
Ukrajinské síly provedly historicky nejvzdálenější útok pomocí vlastní střely Flamingo. Zasáhly votkinský strojírenský závod hluboko v ruském vnitrozemí, zhruba 1700 kilometrů od hranic. Jde o jediné místo, kde Rusko vyrábí strategické rakety Jars nebo Iskander. Podle analytika Antona Geraščenka útok ochromí výrobu těchto klíčových zbraní na několik měsíců.
Moskva přichází s novým obviněním Západu – tentokrát tvrdí, že Velká Británie a Francie chtějí Ukrajině tajně předat jaderné zbraně. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) však takové informace vyvrací, Kreml se podle nich jen snaží ospravedlnit vleklou válku, odvést pozornost od vlastních neúspěchů a připravit ruskou veřejnost na další vlnu (nepopulární) mobilizace.
Přestože Ukrajina hlásí největší postup od léta 2023, situace na frontě podle expertů dál nahrává Moskvě. Rusko může současné tempo opotřebovávací strategie díky rozsáhlým lidským rezervám udržet ještě dlouhou dobu, zatímco Ukrajina by k zásadnímu zvratu podle zdrojů NATO musela výrazně posílit lidské síly i výzbroj.
Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.
Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze.
„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí. Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.
Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.
Vesnice Sedanka leží kdesi na Dálném východě tisíce kilometrů od Moskvy i od fronty na Ukrajině. Přesto se jí válka bolestně dotýká. Z 67 místních mužů jich bylo 39 nasazeno do bojů a téměř polovina z nich je dnes mrtvá či pohřešovaná. Zchátralá ves také čeká na slíbené ocenění od úřadů a na pomoc.
Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.
Ruští školáci se v rámci nového předmětu Základy vnitřní bezpečnosti a obrany naučí, jak sestavovat a ovládat drony, informovala na konci ledna agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské vládní dokumenty. Podobné iniciativy v poslední době vznikají i na Západě.
Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Necelé dva měsíce po rozpadu Sovětského svazu začala přistávat letadla amerického letectva v Moskvě, Kyjevě, Petrohradu a dalších velkoměstech. Nejednalo se ovšem o vojenský útok, ale o humanitární misi, která měla za cíl zabránit případnému hladomoru. Po rozpadu sovětského impéria se totiž většina zemí někdejšího SSSR propadla do chaosu a Rusům hrozil kritický nedostatek jídla i léků.
