Za několik málo dní to budou čtyři roky od počátku ruské invaze na Ukrajinu. A právě nyní se v Evropě rozhořela debata o tom, zda a kdy začít znovu komunikovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Situaci okomentoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. První schůzky s ruskou stranou potvrdil například francouzský prezident Emmanuel Macron, jiní lídři jsou zdrženliví.
Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.
Ukrajinská armáda postoupila v Záporožské oblasti. Podle vysokého úředníka NATO k tomu pomohlo vypnutí satelitního internetu Starlink, který ruské jednotky na frontě zneužívaly k řízení útoků a dronů. Společnost SpaceX terminály odpojila na žádost Kyjeva. Rusko teď čelí velkým potížím s velením, protože vlastní náhradu za systém Elona Muska zatím nemá.
Pozornost světa se upírá na ukrajinská bojiště, Rusko mezitím ale vede sofistikovanou „stínovou válku“ v Arktidě. Nová zjištění totiž odhalují, že Moskva využívá nejsevernější frontu k sabotážím kritické infrastruktury a kybernetickým útokům, aby destabilizovala Evropu. Arktické nerostné bohatství a strategické námořní trasy jsou navíc klíčové pro financování ruské válečné ekonomiky.
Situace na frontě naznačuje, že se Rusko připravuje na novou fázi války, která by se mohla ubírat několika směry zároveň. Přestože ruští diplomaté pokračují v mírových jednáních s ukrajinskou i americkou stranou a stále častěji zaznívají hlasy o možném příměří v letošním roce, analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že Kreml nadále sází především na vojenské řešení konfliktu.
Ukrajina bije na poplach. Rusko mělo Američanům nabídnout ekonomickou spolupráci v hodnotě 12 bilionů dolarů (v přepočtu přibližně 245 bilionů korun). Minulý týden to novinářům sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj navíc Američané dali jasně najevo, že si přejí ukončení války do letošního června.
Ruská tajná služba FSB dnes oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně.
Ruská ekonomika naráží na vážné problémy. Kvůli nezájmu Indie a nízkým cenám ropy se státní pokladna vyprazdňuje mnohem rychleji, než Moskva čekala. V lednu příjmy z prodeje surovin klesly na polovinu. Podle ekonomů může být schodek rozpočtu do konce roku 2026 až trojnásobný oproti plánu. Kremlu navíc hrozí, že brzy vyčerpá své finanční rezervy.
Indie, největší odběratel ruské ropy přepravované po moři, zastaví dovoz ruské suroviny, oznámil to americký prezident Trump. Reakce Kremlu na sebe ale nenechala dlouho čekat a Vladimir Putin okamžitě zahájil rozhovory s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby potvrdil „strategické“ spojenectví – Čína totiž už nyní absorbuje rekordní objemy ropy, které Dillí pod tlakem Washingtonu začíná odmítat.
Ruský generálporučík Vladimir Alexejev, jeden z nejvýše postavených mužů vojenské rozvědky GRU, byl v pátek v Moskvě postřelen. Jeho jméno bylo v posledních letech spojováno s atentátem na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala i s potlačením povstání Wagnerovy skupiny.
Mírová jednání v Abú Dhabí narážejí na zásadní překážku. Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k ukončení bojů, osud ukrajinské Doněcké oblasti zůstává hlavním předmětem sporů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil území za poslední nevyřešený bod. Pro Vladimira Putina je ovládnutí zbytku regionu otázkou politického přežití i strategické výhody, uvádí deník The New York Times.
Ukrajina čelí jednomu z největších útoků této zimy. Rusko v noci na úterý vypálilo desítky střel a stovky dronů na energetickou síť, zatímco teploty v Kyjevě klesají k minus 24 stupňům. Úder přišel jen několik dní poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl týdenní příměří. Podle Kyjeva Moskva schválně využívá mráz k teroru civilistů.
Severoatlantická aliance je nástrojem amerického imperialismu, který omezuje francouzskou suverenitu! Tak zdůvodnila hlavní francouzská levicová strana La France insoumise (LFI; Nepoddajná Francie) návrh rezoluce požadující vystoupení Francie z NATO.
Rusko je připraveno na novou realitu světa, v němž nebudou platit žádná omezení jaderného arzenálu, až tento týden vyprší smlouva Nový START. Ta Rusku a Spojeným státům až dosud stanovovala limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče
Tisíce zveřejněných dokumentů v kauze zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina přinesly řadu znepokojivých zjištění. Mezi nimi i svědectví, že Epstein nabízel k sexu mladé Rusky vlivným mužům z celého světa. Podle britských médií se rovněž objevily informace o jeho údajných kontaktech na špičky ruské politiky a byznysu.
Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.
Svět by měl být znepokojen, pokud 5. února bez náhrady vyprší smlouva Nový START, která Rusku a Spojeným státům stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče. Prohlásil to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, napsala dnes agentura Reuters.
Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.
Zdravotní stav čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se podle ukrajinských i ruských zdrojů dlouhodobě zhoršuje a v Moskvě se už otevřeně řeší otázka jeho nástupnictví. Kreml se obává, že špatně zvládnutý přenos moci by mohl vést k násilí či nové válce v Čečensku – v době, kdy je většina ruských sil vázána konfliktem na Ukrajině.
