„Můžeme mluvit o nejúspěšnější a nejefektivnější dekapitační operaci v dějinách válčení,“ říká pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr. Írán podle něj dokáže udržet současnou intenzitu raketových útoků už jen několik dní. V rozhovoru rozebírá také příčiny vzdušné dominance USA a Izraele i dopady konfliktu na Rusko.
V den čtvrtého výročí zahájení drastického ruského tažení proti Ukrajině zazněla na pražském ministerstvu obrany jasná slova. Spojenecké zpravodajské služby se prý shodují, že konstelace pro start další války Vladimira Putina v Evropě přijde během tří až šesti let. „Agresivní politika Ruska v dohledné době bude přímá a nejvíce konkrétní hrozba pro občany České republiky,“ říká generál Karel Řehka.
Ukrajinské síly provedly historicky nejvzdálenější útok pomocí vlastní střely Flamingo. Zasáhly votkinský strojírenský závod hluboko v ruském vnitrozemí, zhruba 1700 kilometrů od hranic. Jde o jediné místo, kde Rusko vyrábí strategické rakety Jars nebo Iskander. Podle analytika Antona Geraščenka útok ochromí výrobu těchto klíčových zbraní na několik měsíců.
Moskva přichází s novým obviněním Západu – tentokrát tvrdí, že Velká Británie a Francie chtějí Ukrajině tajně předat jaderné zbraně. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) však takové informace vyvrací, Kreml se podle nich jen snaží ospravedlnit vleklou válku, odvést pozornost od vlastních neúspěchů a připravit ruskou veřejnost na další vlnu (nepopulární) mobilizace.
Přestože Ukrajina hlásí největší postup od léta 2023, situace na frontě podle expertů dál nahrává Moskvě. Rusko může současné tempo opotřebovávací strategie díky rozsáhlým lidským rezervám udržet ještě dlouhou dobu, zatímco Ukrajina by k zásadnímu zvratu podle zdrojů NATO musela výrazně posílit lidské síly i výzbroj.
Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.
Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze.
„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí. Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.
Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.
Vesnice Sedanka leží kdesi na Dálném východě tisíce kilometrů od Moskvy i od fronty na Ukrajině. Přesto se jí válka bolestně dotýká. Z 67 místních mužů jich bylo 39 nasazeno do bojů a téměř polovina z nich je dnes mrtvá či pohřešovaná. Zchátralá ves také čeká na slíbené ocenění od úřadů a na pomoc.
Celý svět ji znal jako hrdinku, která dobyla vesmír. Sovětská propaganda po desetiletí tvrdila, že první živý tvor na oběžné dráze usnul bezbolestnou smrtí po týdnu mise. Pravda, která vyšla najevo až po 45 letech, je však mnohem krutější. Lajka neumírala jako oslavovaná průkopnice, ale v bolestech, osamocená v rozpálené kovové schránce jen pár hodin po startu.
Ruští školáci se v rámci nového předmětu Základy vnitřní bezpečnosti a obrany naučí, jak sestavovat a ovládat drony, informovala na konci ledna agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské vládní dokumenty. Podobné iniciativy v poslední době vznikají i na Západě.
Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské bezpečnostní konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Necelé dva měsíce po rozpadu Sovětského svazu začala přistávat letadla amerického letectva v Moskvě, Kyjevě, Petrohradu a dalších velkoměstech. Nejednalo se ovšem o vojenský útok, ale o humanitární misi, která měla za cíl zabránit případnému hladomoru. Po rozpadu sovětského impéria se totiž většina zemí někdejšího SSSR propadla do chaosu a Rusům hrozil kritický nedostatek jídla i léků.
Za několik málo dní to budou čtyři roky od počátku ruské invaze na Ukrajinu. A právě nyní se v Evropě rozhořela debata o tom, zda a kdy začít znovu komunikovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Situaci okomentoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. První schůzky s ruskou stranou potvrdil například francouzský prezident Emmanuel Macron, jiní lídři jsou zdrženliví.
Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.
Ukrajinská armáda postoupila v Záporožské oblasti. Podle vysokého úředníka NATO k tomu pomohlo vypnutí satelitního internetu Starlink, který ruské jednotky na frontě zneužívaly k řízení útoků a dronů. Společnost SpaceX terminály odpojila na žádost Kyjeva. Rusko teď čelí velkým potížím s velením, protože vlastní náhradu za systém Elona Muska zatím nemá.
Pozornost světa se upírá na ukrajinská bojiště, Rusko mezitím ale vede sofistikovanou „stínovou válku“ v Arktidě. Nová zjištění totiž odhalují, že Moskva využívá nejsevernější frontu k sabotážím kritické infrastruktury a kybernetickým útokům, aby destabilizovala Evropu. Arktické nerostné bohatství a strategické námořní trasy jsou navíc klíčové pro financování ruské válečné ekonomiky.
Situace na frontě naznačuje, že se Rusko připravuje na novou fázi války, která by se mohla ubírat několika směry zároveň. Přestože ruští diplomaté pokračují v mírových jednáních s ukrajinskou i americkou stranou a stále častěji zaznívají hlasy o možném příměří v letošním roce, analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že Kreml nadále sází především na vojenské řešení konfliktu.
Ukrajina bije na poplach. Rusko mělo Američanům nabídnout ekonomickou spolupráci v hodnotě 12 bilionů dolarů (v přepočtu přibližně 245 bilionů korun). Minulý týden to novinářům sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj navíc Američané dali jasně najevo, že si přejí ukončení války do letošního června.
