Pět evropských zemí v čele s Británií tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem, a nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Z útoku přitom viní právě ruský stát. Informují o tom dnes tiskové agentury.
Za několik málo dní to budou čtyři roky od počátku ruské invaze na Ukrajinu. A právě nyní se v Evropě rozhořela debata o tom, zda a kdy začít znovu komunikovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Situaci okomentoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. První schůzky s ruskou stranou potvrdil například francouzský prezident Emmanuel Macron, jiní lídři jsou zdrženliví.
Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.
I když Moskva na Ukrajině vojensky selhává a ztrácí statisíce vojáků, skutečná výzva přijde až po utichnutí zbraní. Podle analýzy UNITED24 Media hrozí, že se Rusko změní v trvale útočný stát, na který nebude stačit jen diplomacie v rukavičkách. Evropa musí začít jednat dřív, než se Moskva vzpamatuje z ekonomického šoku a zahájí další kolo agrese.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj aplikace vlastněná americkou firmou Meta nedodržovala ruské zákony. Peskov zároveň doporučil používat domácí aplikaci MAX. Kritici varují, že může umožňovat sledování uživatelů, což úřady odmítají.
Pozornost světa se upírá na ukrajinská bojiště, Rusko mezitím ale vede sofistikovanou „stínovou válku“ v Arktidě. Nová zjištění totiž odhalují, že Moskva využívá nejsevernější frontu k sabotážím kritické infrastruktury a kybernetickým útokům, aby destabilizovala Evropu. Arktické nerostné bohatství a strategické námořní trasy jsou navíc klíčové pro financování ruské válečné ekonomiky.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho švýcarský protějšek a úřadující předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Ignazio Cassis si v pátek při jednání v Moskvě vyměnili dárky. Na záběrech ze schůze je slyšet věta bývalého švýcarského prezidenta, který narážel na nynější geopolitickou situaci.
Situace na frontě naznačuje, že se Rusko připravuje na novou fázi války, která by se mohla ubírat několika směry zároveň. Přestože ruští diplomaté pokračují v mírových jednáních s ukrajinskou i americkou stranou a stále častěji zaznívají hlasy o možném příměří v letošním roce, analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že Kreml nadále sází především na vojenské řešení konfliktu.
Ukrajina bije na poplach. Rusko mělo Američanům nabídnout ekonomickou spolupráci v hodnotě 12 bilionů dolarů (v přepočtu přibližně 245 bilionů korun). Minulý týden to novinářům sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj navíc Američané dali jasně najevo, že si přejí ukončení války do letošního června.
„Mám jim snad odpustit? Říct 'Dobrá, vzdávám se'?,“ ptá se na adresu Rusů Volodymyr Vasyljev, 66letý železniční dělník o přestávce své čtyřiadvacetihodinové směny, během níž spravuje prasklé teplovodní potrubí na severovýchodním předměstí Kyjeva. „Toho se nikdy nedočkají,“ odpovídá sám sobě nekompromisně.
Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.
Ruská ekonomika naráží na vážné problémy. Kvůli nezájmu Indie a nízkým cenám ropy se státní pokladna vyprazdňuje mnohem rychleji, než Moskva čekala. V lednu příjmy z prodeje surovin klesly na polovinu. Podle ekonomů může být schodek rozpočtu do konce roku 2026 až trojnásobný oproti plánu. Kremlu navíc hrozí, že brzy vyčerpá své finanční rezervy.
Ruští trestanci, kteří byli zraněni v bojích na Ukrajině, jsou podle svědectví několika z nich nuceni vracet se zpět na frontu, aby zaplnili kritický nedostatek lidské síly. Některým z nich přitom byly amputovány končetiny a ruský stát jim neposkytl ani náhradní protézy. Ruská armáda je obviňována z toho, že bývalé trestance používá jako „kanonenfutr“ a posílá je na nejnebezpečnější úseky fronty.
Indie, největší odběratel ruské ropy přepravované po moři, zastaví dovoz ruské suroviny, oznámil to americký prezident Trump. Reakce Kremlu na sebe ale nenechala dlouho čekat a Vladimir Putin okamžitě zahájil rozhovory s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, aby potvrdil „strategické“ spojenectví – Čína totiž už nyní absorbuje rekordní objemy ropy, které Dillí pod tlakem Washingtonu začíná odmítat.
Ruský generálporučík Vladimir Alexejev, jeden z nejvýše postavených mužů vojenské rozvědky GRU, byl v pátek v Moskvě postřelen. Jeho jméno bylo v posledních letech spojováno s atentátem na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala i s potlačením povstání Wagnerovy skupiny.
Mírová jednání v Abú Dhabí narážejí na zásadní překážku. Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k ukončení bojů, osud ukrajinské Doněcké oblasti zůstává hlavním předmětem sporů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil území za poslední nevyřešený bod. Pro Vladimira Putina je ovládnutí zbytku regionu otázkou politického přežití i strategické výhody, uvádí deník The New York Times.
Rusko systematicky ničí ukrajinské elektrárny a teplárny. Chce tak uprostřed mrazivé zimy zlomit odpor milionů lidí, které nechává bez tepla, světla a vody. Jelikož Vladimir Putin nedokáže zvítězit na bojišti, volí strategii teroru proti těm nejzranitelnějším. Podle odborníků z amerického think-tanku Atlantic Council jde o promyšlený pokus udělat z ukrajinských měst neobyvatelnou pustinu.
Ukrajina čelí jednomu z největších útoků této zimy. Rusko v noci na úterý vypálilo desítky střel a stovky dronů na energetickou síť, zatímco teploty v Kyjevě klesají k minus 24 stupňům. Úder přišel jen několik dní poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl týdenní příměří. Podle Kyjeva Moskva schválně využívá mráz k teroru civilistů.
Tisíce zveřejněných dokumentů v kauze zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina přinesly řadu znepokojivých zjištění. Mezi nimi i svědectví, že Epstein nabízel k sexu mladé Rusky vlivným mužům z celého světa. Podle britských médií se rovněž objevily informace o jeho údajných kontaktech na špičky ruské politiky a byznysu.
Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
