Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ve středu odmítl kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Pavel by podle maďarského ministra měl opatrněji volit slova, když komentuje odposlechnuté rozhovory, a měl by si uvědomit, že mohl skončit jako špión komunistického Československa na Západě, kdyby se režim nezhroutil, uvedl Szijjártó podle agentury MTI.
Maďarsko tajně spolupracovalo s Ruskem na vyřazení oligarchů, společností a bank ze sankcí. Vyplývá to z úterní investigativy, kterou zveřejnilo mezinárodní konsorcium novinářů. Ti tvrdí, že mají důkazy, že maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó jednal jménem Kremlu a snažil se vyškrtnout oligarchy ze sankčních seznamů. Podle Szijjártóa to podporuje i slovenská vláda.
V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
Za války to jiné být nemůže. Lidé se mají hůř. Alespoň s takovým názorem žije větší část ruské společnosti. Iluze „normálního“ života, kterou měla skrz dostupné konzumní zboží (i to sankcemi omezené) a propagandou vytvořeného obrazu války „jen v televizi“, začíná kolabovat. V pátém roce konfliktu začíná Rusy válka dohánět čím dál víc. A ruský režim už nechce nebo nemůže tuto iluzi dál podporovat.
Ministr zahraničních věcí Maďarska Péter Szijjártó potvrdil, že před slovenskými volbami v roce 2020 vyjednával tehdejšímu předsedovi vlády Slovenské republiky Peterovi Pellegrinimu přes Sergeje Lavrova přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina. Šéf maďarské diplomacie to vydává za nevinnou výpomoc zahraničnímu lídrovi, který o to Budapešť požádal.
Ruská civilní rozvědka SVR ve snaze pomoci maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, příteli Moskvy, zvrátit situaci před klíčovými volbami navrhla uspořádat fingovaný pokus o atentát na předsedu vlády, který by zvýšil premiérovu podporu.
Trhněte si nohou, vzkazuje Kreml. Evropským emisarům, ale i vlastním lidem. „Fuck off“ si měli vyslechnout vyslanci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří přijeli do Moskvy přesvědčit Rusy, aby Evropané byli také součástí vyjednávání o míru na Ukrajině. Putinův zahraniční poradce jim měl vulgárně sdělit, že Rusko nemá zájem.
Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“
Ruský internet se potýká s rozsáhlými výpadky, které podle odborníků souvisejí se zaváděním přísné cenzury a takzvaných „bílých seznamů“ povolených stránek. Obyvatelé Moskvy i dalších měst hlásí nefunkční mobilní sítě i výpadky GPS. Zatímco běžní občané jsou tlačeni do izolace, ruská elita blokace nadále obchází. Situaci popisuje přímo z ruského hlavního města novinář Jiří Just.
Na telegramovém kanálu Black Mirror se objevilo 300 stran pitevní zprávy ruského opozičníka Alexeje Navalného. Ten zemřel před více než dvěma lety za podezřelých okolností v trestní kolonii. Pitva ukazuje, že se lékaři Navalného ani nepokusili otestovat na látku, která jej podle západních zemí nakonec zabila. Zveřejnění pitevního protokolu pobouřilo Navalného manželku Juliju.
Navzdory rostoucímu tlaku Západu na země, které pomáhají Rusku obcházet sankce, zůstává Arménie výraznou výjimkou. Podle analytika Mykoly Vorobjova funguje jako logistický a obchodní prostředník Moskvy, přestože dál získává finanční podporu USA i EU, zatímco její environmentální problémy i ruský ekonomický vliv se prohlubují.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Když se Donald Trump loni vrátil do Bílého domu, někteří ruští zastánci tvrdé linie byli opatrně optimističtí. Doufali, že nepředvídatelnost a transakční povaha tohoto amerického prezidenta by mohly Moskvě v otázce Ukrajiny prospět. Kvůli jeho útoku na Írán však nyní Trumpa mnozí vnímají jako rostoucí hrozbu pro samotné Rusko.
Eskalace napětí kolem Íránu vyvolala okamžitou reakci na světových trzích s energiemi. Prudký růst cen ropy zároveň otevřel otázku, kdo z nové situace může ekonomicky profitovat. Podle řady ekonomů a analytiků patří mezi potenciální vítěze Rusko, jehož státní rozpočet je na příjmech z exportu fosilních paliv stále výrazně závislý.
Zabití nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího podle serveru Politico prohloubilo obavy ruského prezidenta Vladimira Putina o vlastní bezpečnost i o stabilitu ruského režimu. Prokremelští komentátoři zároveň varují, že pokud by Írán padl, mohlo by být Rusko další na řadě.
Obránce Mariupolu, velitel Azovu, někdejší člen fotbalových ultras i absolvent filologie. Denys „Redis“ Prokopenko se v pouhých 34 letech stal brigádním generálem. Zatímco na Ukrajině je považován za národního hrdinu, Kreml ho označuje za „neonacistu“ a obhajuje jím „denacifikaci“.
Kdo udělal z Vladimíra Putina politika? Na tuto otázku se snaží odpovědět snímek Čaroděj z Kremlu, který byl loni uveden v benátské soutěži a nyní vstoupil do českých kin. Film slibující konstrukci ďábla ve stylu vynikajícího dramatu The Apprentice: Příběh Trumpa je ale mnohem komplikovanější. Roli ruského diktátora ztvárnil Jude Law, jeho neoficiálního poradce Baranova pak Paul Dano.
Moskva přichází s novým obviněním Západu – tentokrát tvrdí, že Velká Británie a Francie chtějí Ukrajině tajně předat jaderné zbraně. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) však takové informace vyvrací, Kreml se podle nich jen snaží ospravedlnit vleklou válku, odvést pozornost od vlastních neúspěchů a připravit ruskou veřejnost na další vlnu (nepopulární) mobilizace.
„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí. Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.
Ukrajině se od minulé středy podařilo dobýt zpět asi 201 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území. Vyplývá to z analýzy údajů Institutu pro studium války (ISW). Pokud jsou tato data správná, jedná se o nejrychlejší ukrajinský postup od protiofenzivy v červnu 2023. Podle analytiků k tomu přispělo vypnutí systému Starlink pro ruskou armádu.
