Rusům se už brzy může zkomplikovat cestování do zahraničí. Letenka a platný pas jim totiž nemusí stačit. Kreml podle médií zvažuje návrat systému výjezdních doložek známého i ze socialistického Československa. Do členských zemí NATO by navíc Rusové mohli cestovat pouze organizovaně a po předem schválené trase.
Někdejší kandidát na ruského prezidenta Boris Naděždin oznámil, že ukončil svou kampaň za zvolení poslancem ruského parlamentu, kvůli nátlaku úřadů a aby neohrozil své spolupracovníky. Možnosti legálně dělat opoziční politiku v Rusku se vyčerpaly, uvedl v prohlášení, ze kterého citovala média.
Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.
Bývalý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve středu oznámil, že se vzdal poslaneckého mandátu, protože dostal nabídku přejít do služeb čínské automobilky BYD. Szijjártó až dosud zastupoval v parlamentu stranu Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána, která po drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách přešla do opozice.
Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.
Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.
Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).
Představitelé ruského resortu zahraničí prohlásili, že pobaltské státy si „zahrávají s ohněm“ tím, že otevírají své území pro „nepřátelské akce“ proti Rusku. Moskva také šíří falešná tvrzení, že pobaltské státy připravují masové deportace rusky mluvících obyvatel. To zástupci všech pobaltských států odmítli.
Putin chce dál eskalovat válku na Ukrajině. Tuto informaci potvrdily agentuře Reuters tři zdroje blízké Kremlu, které si z důvodu zachování bezpečí nepřály být jmenovány. Ruský prezident Vladimir Putin v současné době tvrdošíjně odmítá jednat o míru i o příměří. Důvodem jsou podle zdrojů úspěšné útoky ukrajinských dronů a střel s delším dosahem na ruské ropné rafinerie.
Šifrovaná komunikace, platby výhradně v hotovosti, manželky a děti, které o ničem nevědí. Ukrajinští vojáci, kteří stojí za dronovými útoky dlouhého doletu na Rusko, žijí téměř výhradně ve stínu. Jejich odvetné údery na ruská vojenská zařízení a ropné rafinerie zahanbily prezidenta Vladimira Putina, jenž si před čtyřmi lety myslel, že dokáže dobýt Kyjev za několik dní. Napsala to agentura AFP.
Řešení války na Ukrajině se přibližuje víc, než si lidé uvědomují, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters. O konfliktu bude hovořit na jednáních na summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat tento týden v Ankaře, dodal podle agentury Reuters.
Ruský režim bude pro sousední země představovat strategickou hrozbu ještě dlouho po odchodu Vladimira Putina z Kremlu. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to uvedl šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Podle něj se Západ nachází v hluboké a dlouhodobé konfrontaci s Moskvou, kterou nelze vnímat pouze jako dočasnou krizi.
V Čečensku končí po téměř dvaceti letech politická tradice spojená s vládcem republiky Ramzanem Kadyrovem. Poprvé od nástupu do čela Čečenska nefiguruje na kandidátce Jednotného Ruska pro volby do Státní dumy. Jeho nečekaná absence znovu rozvířila spekulace o zdravotním stavu, budoucnosti jeho dynastie i plánech Kremlu.
Moskva čelí rozsáhlé palivové krizi, musela proto přistoupit k mimořádnému dovozu benzínu. Pro zemi, která disponuje jedněmi z největších zásob ropy na světě, jde o bezprecedentní vývoj – a současně i poněkud ironický obrat. Palivo totiž nově nakupuje i v Indii, kam sama prodává zlevněnou surovou ropu. Rusové tak nyní s velkou pravděpodobností platí za benzin vyrobený z vlastních zásob.
Ruské válečné cíle na Ukrajině zůstávají nedosažitelné, zatímco domácí ekonomika a logistika čelí narůstajícímu tlaku. Podle vojenského experta Jurije Fjodorova je ruská invaze v širším politickém smyslu neúspěšná již nyní. „Rusko prohrává válku už jen tím, že ji nedokáže vyhrát,“ vysvětluje Fjodorov v pořadu Spotlight. Hrozí největší zemi mobilizace? A dokáží Ukrajinci dobýt zpět Krym?
Ruské válečné cíle na Ukrajině zůstávají nedosažitelné, zatímco domácí ekonomika a logistika čelí narůstajícímu tlaku. Podle vojenského experta Jurije Fjodorova je ruská invaze v širším politickém smyslu neúspěšná již nyní. „Rusko prohrává válku už jen tím, že ji nedokáže vyhrát,“ vysvětluje Fjodorov v pořadu Spotlight. Hrozí největší zemi mobilizace? A dokáží Ukrajinci dobýt zpět Krym?
Spojené státy varovaly Varšavu před možnou ruskou vojenskou akcí na polském území. Útok by mohl cílit na kritickou infrastrukturu, vyloučen však není ani přechod ruských jednotek přes hranice NATO. Cílem případné provokace by bylo vyostřit napětí a přimět Západ k zastavení pomoci Ukrajině. Podle bezpečnostních zdrojů může být operace spuštěna v řádu měsíců.
Útok na Kyjev z Běloruska? Vladimir Putin zřejmě nechal takový plán vypracovat, podle šéfa ukrajinské armády Oleksandra Syrského má ale Kreml na stole pravděpodobnější a realističtější scénář. Vrchní velitel v rozhovoru pro stanici TSN popsal, kde by Rusové ve skutečnosti mohli udeřit, i to, zda se Kreml uchýlí k další vlně nucené mobilizace.
Pouhých 20 až 35 minut. Taková je dnes podle ruských vojenských blogerů průměrná délka života ruského vojáka v první linii. Za drastickou bilancí, kterou zmiňuje například americký magazín Foreign Policy, stojí podle blogerů ukrajinské drony, ale i neefektivní vojenská taktika a minimální výcvik nových rekrutů.
Ukrajinské útoky na ruskou energetiku už nenechávají bez odpovědi ani prezidenta Vladimira Putina. V rozhovoru pro kremelského novináře připustil potíže s nedostatkem paliv. Zároveň ale tvrdil, že situaci Rusko zvládne a že na frontu mají zásahy ruských rafinerií jen omezený dopad.
