„Vzal svou rodinu a přestěhoval se do Ruska, protože chtěl podpořit tradiční hodnoty.“ Lidí s takovýmto příběhem přibývá, podle ruských médií se zemi Vladimira Putina podařilo za rok přilákat už více než 2,5 tisíce rodin ze Západu, kterým se v jejich zemích nelíbil vývoj společnosti a „progresivní ideologie“. Pro získání občanství někteří z nich dokonce neváhají jít bojovat proti Ukrajině.
Západ nadále špatně chápe to, na co Kreml doopravdy míří. „Nejde mu o území, má úplně jiný plán,“ tvrdí Michał Kujawski, polský novinář zaměřující se na region střední a východní Evropy. V komentáři pro Kyiv Post tvrdí, že Rusko válčí o politické podmanění Ukrajiny a kvůli obnovení vlivu ve východní Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyvolal napětí v Evropě, když novinářům řekl, že kontinent riskuje rychlou a devastující válku, pokud by se rozhodl k ozbrojené konfrontaci s Moskvou. Jeho slova zazněla jen několik hodin před klíčovou schůzkou s americkými vyjednavači v Moskvě a jejich tón ukázal, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat ani mírnit svou rétoriku.
V úterý se v Kremlu setkaly ruská a americká delegace ohledně mírového plánu, který ale nakonec k míru v nejbližší době nepovede. Po pětihodinovém jednání, které skončilo po půlnoci, zůstává řada nedořešených bodů. O podrobném obsahu schůzky ani jedna strana podrobně neinformovala. A přes původní plány se americká delegace nesetká s ukrajinským prezidentem Zelenským, ale vrací se do USA.
“Pro Rusko je nejdůležitější, že se bude dál jednat,” říká novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Podle něj je při vyjednávání zásadní spor o území. “Ruská média o tom referují tak, že je teď míč na straně Donalda Trumpa a on by měl přinutit Ukrajinu vzdát se území,” doplňuje.
Schůzka Jareda Kushnera, podnikatele a zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa, s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Trumpovým emisarem Stevem Witkoffem přitahuje pozornost diplomatických kruhů po celém světě. Trio se podle informací schází v Kremlu, aby pokračovalo v rozhovorech o revidovaném americkém plánu na ukončení války na Ukrajině.
Nejvyšší vojenský velitel NATO naznačil, že by aliance mohla proti Moskvě zahájit “preventivní údery”. Šlo by o kybernetické útoky nebo sabotáže. Rusko na vyjádření admirála Giuseppe Cava Dragoneho ihned reagovalo.
Kreml se v posledních týdnech snaží Bílý dům i Západ přesvědčit, že jeho vítězství na Ukrajině je neodvratné. Důvod je zřejmý: zatlačit zemi do kouta a přinutit ji, aby se vzdala celé Doněcké oblasti, což je aktuálně prioritou Moskvy. Realita na bojišti je ale jiná. Aby Rusko celou oblast skutečně dobylo, potřebovalo by několik let soustavné ofenzivy, uvádí analytici Institutu pro studium války.
Investigativní server Proekt nedávno zveřejnil zprávu o vládnoucí ruské elitě, která uvádí, že přes sedmdesát procent z více než tisícovky vysoce postavených úředníků má příbuzné, kteří rovněž pracují ve státní správě či podnicích vázaných na státní zakázky. Někteří jsou spjatí přímo s Vladimirem Putinem. "Dědictví" funkce ale nezajistí pouze rodinné vazby.
