Ukrajina čelí jednomu z největších útoků této zimy. Rusko v noci na úterý vypálilo desítky střel a stovky dronů na energetickou síť, zatímco teploty v Kyjevě klesají k minus 24 stupňům. Úder přišel jen několik dní poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl týdenní příměří. Podle Kyjeva Moskva schválně využívá mráz k teroru civilistů.
Tisíce zveřejněných dokumentů v kauze zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina přinesly řadu znepokojivých zjištění. Mezi nimi i svědectví, že Epstein nabízel k sexu mladé Rusky vlivným mužům z celého světa. Podle britských médií se rovněž objevily informace o jeho údajných kontaktech na špičky ruské politiky a byznysu.
Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
Zdravotní stav čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se podle ukrajinských i ruských zdrojů dlouhodobě zhoršuje a v Moskvě se už otevřeně řeší otázka jeho nástupnictví. Kreml se obává, že špatně zvládnutý přenos moci by mohl vést k násilí či nové válce v Čečensku – v době, kdy je většina ruských sil vázána konfliktem na Ukrajině.
Moskva se snaží všemi způsoby skrýt počty vojáků padlých na Ukrajině. Podle nezávislých odhadů byl loňský rok pro ruskou armádu nejhorší od začátku invaze. I přes snahu úřadů mazat soudní záznamy nebo omezovat statistiky se informace o mrtvých šíří dál. Pomáhají k tomu paradoxně i sociální sítě a povinné „vlastenecké“ akce v ruských školách a nemocnicích.
Rusko a prokremelská propaganda se snaží svět stále přesvědčovat o svém silném postupu v bojích na Ukrajině, na to ale nyní tvrdě zareagoval finský prezident Alexander Stubb. V rozhovoru pro GZERO Media prohlásil, že Vladimir Putin podle něj selhal ve všech svých strategických cílech.
Sankcemi jste se střelili do vlastní nohy a škodí víc vám než nám. Tak zněly ještě před rokem posměšné hlasy z Kremlu, kdykoliv přišla řeč na hospodářské dopady války na Ukrajině.
Donald Trump stupňuje tlak na Evropu kvůli ovládnutí Grónska, což v Moskvě vyvolává neskrývané nadšení. Zatímco ruská státní média prorokují konec NATO, vojenští blogeři varují před krutou realitou. Přiznávají, že ruské námořnictvo není schopné operovat ve vzdálených vodách a ambiciózní plány na modernizaci loďstva skončily naprostým krachem.
Ruský nezávislý investigativní portál Agentstvo podle záběrů z vánoční bohoslužby identifikoval, že ruský prezident Vladimir Putin strávil pravoslavné Vánoce 7. ledna na vojenské základně Senež v Solněckogorsku, severně od Moskvy.
„Pokud Evropa nezastaví nesmyslnou válku na Ukrajině, Rusko může v době jednoho nebo dvou let zahájit jaderný útok,“ řekl v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem jeden z ideologů Kremlu Sergej Karaganov. Pokud by k situaci došlo, Rusko by se podle něj zaměřilo na Německo nebo Spojené království.
Film, který patřil k nejdiskutovanějším titulům posledního benátského festivalu, se vrací k počátkům putinovského Ruska a sleduje okolnosti, za nichž se z postsovětského chaosu začal formovat systém moci, jehož důsledky jsou patrné dodnes. Politický thriller Čaroděj z Kremlu režiséra Oliviera Assayase vstoupí do kin 26. 2. 2026, tedy téměř přesně čtyři roky od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv opět provokuje. Podle něho by obyvatelé Grónska mohli hlasovat o připojení k Rusku. Může k tomu podle něj dojít tehdy, pokud americký prezident Donald Trump nepodnikne rychlé kroky k zajištění tohoto arktického ostrova, informovala ruská agentura Interfax.
Svržení venezuelského diktátora a ruského spojence Nicoláse Madura Spojenými státy znovu vrhlo světlo na dohodu, kterou Kreml nabídl Washingtonu už v roce 2019. Podle Fiony Hillové, tehdejší poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruští představitelé tenkrát naznačovali, že jsou ochotni ustoupit od podpory Madura výměnou za volnou ruku na Ukrajině.
Vladimir Putin strávil u příležitosti pravoslavných Vánoc půlnoční bohoslužbu se členy ruské armády a jejich rodinami. Jejich účast v bojích na Ukrajině srovnal s posláním Ježíše Krista.
Ministerstvo obrany v Moskvě v úterý oznámilo, že v Bělorusku zařadilo do bojové služby ruský raketový systém Orešnik. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.
„Vzal svou rodinu a přestěhoval se do Ruska, protože chtěl podpořit tradiční hodnoty.“ Lidí s takovýmto příběhem přibývá, podle ruských médií se zemi Vladimira Putina podařilo za rok přilákat už více než 2,5 tisíce rodin ze Západu, kterým se v jejich zemích nelíbil vývoj společnosti a „progresivní ideologie“. Pro získání občanství někteří z nich dokonce neváhají jít bojovat proti Ukrajině.
Západ nadále špatně chápe to, na co Kreml doopravdy míří. „Nejde mu o území, má úplně jiný plán,“ tvrdí Michał Kujawski, polský novinář zaměřující se na region střední a východní Evropy. V komentáři pro Kyiv Post tvrdí, že Rusko válčí o politické podmanění Ukrajiny a kvůli obnovení vlivu ve východní Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyvolal napětí v Evropě, když novinářům řekl, že kontinent riskuje rychlou a devastující válku, pokud by se rozhodl k ozbrojené konfrontaci s Moskvou. Jeho slova zazněla jen několik hodin před klíčovou schůzkou s americkými vyjednavači v Moskvě a jejich tón ukázal, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat ani mírnit svou rétoriku.
V úterý se v Kremlu setkaly ruská a americká delegace ohledně mírového plánu, který ale nakonec k míru v nejbližší době nepovede. Po pětihodinovém jednání, které skončilo po půlnoci, zůstává řada nedořešených bodů. O podrobném obsahu schůzky ani jedna strana podrobně neinformovala. A přes původní plány se americká delegace nesetká s ukrajinským prezidentem Zelenským, ale vrací se do USA.
“Pro Rusko je nejdůležitější, že se bude dál jednat,” říká novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Podle něj je při vyjednávání zásadní spor o území. “Ruská média o tom referují tak, že je teď míč na straně Donalda Trumpa a on by měl přinutit Ukrajinu vzdát se území,” doplňuje.
