Spor mezi Maďarskem a Ukrajinou dál eskaluje. Budapešť označila čtvrteční výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za výhrůžky smrtí. Za premiéra Viktora Orbána se přitom postavil i lídr opozice Péter Magyar a vyzval Evropskou unii k přerušení kontaktů s Kyjevem. Napětí navíc roste poté, co maďarské úřady zadržely zaměstnance ukrajinské banky převážející hotovost přes Maďarsko.
Hynek Kmoníček, bývalý diplomat a poradce současné vlády ANO, SPD a Motoristů pro národní bezpečnost, má jasno. Nejvýraznější hrozbou pro bezpečnost České republiky a jejích obyvatel je Rusko. Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomněl, že historicky tomu nikdy nebylo jinak a je třeba pomáhat Ukrajině. Svými slovy jde proti kabinetu, který chce vazbu s Kyjevem oslabit.
V roce 2022 mělo 39 % Poláků pozitivní vztah k Ukrajincům, dnes je to 43 %. Negativní číslo ale stouplo z 22 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. A jen 31 % Poláků považuje Kyjev za spojence. Oba národy si nemohou odpustit krvavou minulost za druhé světové války, Poláci také vidí Ukrajince jako domýšlivé a vnímají je jako ekonomickou konkurenci.
Před několika dny to byly čtyři roky od momentu, kdy Vladimir Putin vyhlásil zahájení své speciální vojenské operace a rozpoutal největší válku na evropském kontinentu od roku 1945.
Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.
„Během pár týdnů jsme poslali nejen rakety do raketometů Grad, ale i tanky, děla a helikoptéry. V tom jsme byli úplně první. Až pak nás následovali Poláci. Mnoha zemím západní Evropy jsme ukázali, že je možné posílat pomoc a že ta pomoc může dorazit velice rychle. Tím jsme rozhýbali pomoc jiných zemí,“ vzpomíná na začátek války na Ukrajině bývalý poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Americké a britské tajné služby věděly o ruské invazi měsíce dopředu. Měly k dispozici detailní plány i zachycenou komunikaci, přesto jim svět nechtěl věřit. Deník The Guardian přináší svědectví o tom, jak se rodila největší zpravodajská operace moderní doby a proč ukrajinský prezident Zelenskyj varování až do poslední chvíle odmítal jako pouhé strašení.
Německo chce k výcviku svých vojáků využít ukrajinské instruktory. Váleční veteráni mají Bundeswehru předat zkušenosti z bojů s ruskou armádou. Například je naučí, jak využívat drony na bojišti nebo jak naopak zničit nepřátelské bezpilotní stroje. O cvičení přitom mají zájem také ostatní evropské země.
Už čtyři roky bojuje Ukrajina se silnějším agresorem. Přežívá i díky proudu pomoci ze Západu. Jenže ten ze Spojených států vloni prakticky vyschl. Naštěstí zaskočila Evropská unie. Podívejte se, kdo je nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny a kdo raději předstírá, že se jej konflikt netýká.
Ukrajinská armáda čelí krizi, kterou nezpůsobily jen ruské rakety. Vnitřní systém rozkládá „sovětština“ – kultura lží a strachu, za niž se platí životy. Naději na obrat přináší nasazení moderních amerických stíhaček F-16 s elitními západními piloty. Ti v kokpitech nahrazují chybějící zkušenosti a střeží nebe nad Kyjevem podobně jako kdysi legendární Létající tygři bránili Čínu před Japonci.
Ukrajina odmítá a odsuzuje ultimáta a vydírání ze strany vlád Maďarska a Slovenska týkající se dodávek energie. Dnes to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na hrozby Maďarska a Slovenska, že pokud jim Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba, zastaví jí dodávky elektřiny.
Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.
Stav konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany napovídá tomu, že Rusko se spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací. Petráš to řekl ČTK, v rozhovoru zhodnotil čtyři roky konfliktu na Ukrajině.
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.
Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.
Ukrajině se od minulé středy podařilo dobýt zpět asi 201 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území. Vyplývá to z analýzy údajů Institutu pro studium války (ISW). Pokud jsou tato data správná, jedná se o nejrychlejší ukrajinský postup od protiofenzivy v červnu 2023. Podle analytiků k tomu přispělo vypnutí systému Starlink pro ruskou armádu.
Ministr obrany Jaromír Zůna se vyhýbá setkání s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem. Podle týdeníku Respekt Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda se mohou sejít na akci, které se budou oba účastnit. Češi ale nikdy neprojevili zájem.
