Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by Ukrajině mohl už příští rok zajistit částečné členství v EU. V rámci unikátního modelu by Kyjev mohl získat přístup k unijním institucím ještě před splněním všech podmínek pro plné členství. V úterý o tom informoval server Politico s odvoláním na evropské představitele a diplomaty.
Na Ukrajinu se vrátily drsné mrazy, teploty od začátku týdne padají až k minus 20. Do toho pokračují ruské útoky na energetiku.
Ukrajina bije na poplach. Rusko mělo Američanům nabídnout ekonomickou spolupráci v hodnotě 12 bilionů dolarů (v přepočtu přibližně 245 bilionů korun). Minulý týden to novinářům sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj navíc Američané dali jasně najevo, že si přejí ukončení války do letošního června.
Ukrajinu čeká v letošním roce zásadní obrat v obranné politice země. Kyjev totiž plánuje otevřít desítku center pro export zbraní po celé Evropě. Nejvíc se zaměří zejména na pobaltské a skandinávské státy.
„Mám jim snad odpustit? Říct 'Dobrá, vzdávám se'?,“ ptá se na adresu Rusů Volodymyr Vasyljev, 66letý železniční dělník o přestávce své čtyřiadvacetihodinové směny, během níž spravuje prasklé teplovodní potrubí na severovýchodním předměstí Kyjeva. „Toho se nikdy nedočkají,“ odpovídá sám sobě nekompromisně.
Rusko přišlo na ukrajinské frontě o přístup ke Starlinku, který se v posledním roce stal zásadní součástí jeho komunikace. Zatímco někteří ukrajinští představitelé mluví o katastrofě pro ruské jednotky, jiní zůstávají střízlivější. Pro Moskvu je však teď klíčovou otázkou, čím „téměř dokonalý“ systém amerického miliardáře Elona Muska nahradí.
O druhou Cenu literární kritiky (CLK) za poezii se budou letos ucházet básnické sbírky Marie Iljašenko Zvířata přicházejí do města, Aleše Kauera Lebka hoří neonovým snem a Kláry Goldstein Birán. K finálovým titulům, které vyšly loni, porota dospěla po sérii debat. Cenu za prózu a poezii udělí 25. března spolek kritiků z literárních časopisů A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar.
Mírová jednání v Abú Dhabí narážejí na zásadní překážku. Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k ukončení bojů, osud ukrajinské Doněcké oblasti zůstává hlavním předmětem sporů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil území za poslední nevyřešený bod. Pro Vladimira Putina je ovládnutí zbytku regionu otázkou politického přežití i strategické výhody, uvádí deník The New York Times.
Ukrajinu trápí v posledních týdnech tvrdé mrazy a výpadky dodávek tepla kvůli ruským náletům na energetickou síť. Jedné z nejtěžších zkoušek za dobu své existence čelí i kyjevská zoologická zahrada, která bojuje o životy tisíců zvířat pomocí generátorů a kamen na dřevo. Potýká se i s nedostatkem personálu, který bojuje na frontě.
Ukrajina čelí jednomu z největších útoků této zimy. Rusko v noci na úterý vypálilo desítky střel a stovky dronů na energetickou síť, zatímco teploty v Kyjevě klesají k minus 24 stupňům. Úder přišel jen několik dní poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl týdenní příměří. Podle Kyjeva Moskva schválně využívá mráz k teroru civilistů.
Západ zvažuje tvrdou, víceúrovňovou odpověď na případné porušování příměří na Ukrajině. Deník Financial Times s odvoláním na své zdroje uvedl, že opakované porušení dohody ze strany Ruska by mohlo spustit koordinovanou vojenskou reakci Evropy a Spojených států, vycházející z plánu projednávaného v posledních měsících.
Do Kyjeva dnes přicestoval generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Jen pár hodin poté, co další rozsáhlý ruský útok na Ukrajinu zanechal při rekordně nízkých teplotách bez tepla statisíce lidí včetně části obyvatel Kyjeva.
Ukrajinští piloti dronů, kteří dříve s téměř naprostou převahou decimovali ruské jednotky, se nyní sami stali lovnou zvěří. Ruská armáda nasadila obávanou speciální jednotku Rubikon, která využívá sofistikované technologie a vlastní flotilu „lovců“ k vyhledávání a zabíjení operátorů až deset kilometrů za frontovou linií.
Napadená Ukrajina čelí v důsledku ruských útoků na energetickou infrastrukturu kritické zimě bez světla a tepla. Česká iniciativa Dárek pro Putina proto na pomoc lidem v mrazu vybrala již přes 166 milionů korun. Nakupují se za ně generátory, které na východě země rozváží i spolupracovníci Aktuálně.cz. Pro deník popisují svou cestu a podmínky, kterým čelí.
Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.
I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Donald Trump se snaží ukončit největší evropský konflikt od druhé světové války. Jeho plán sází na výměnu ukrajinského území za západní bezpečnostní záruky. Zatímco diplomaté hlásí z jednání pokrok, na bojišti dál umírají lidé. Deník The Wall Street Journal přináší analýzu tří možných scénářů, které určí budoucnost regionu: od úplného vyčerpání armád až po nekonečné zamrzání bojů.
„Ta holčička, když jsem ji vyvedl ven, začala hodně plakat a pak se začala třást a objala mě. Za deset let války jsem nikdy nezažil takové pocity jako teď, když držím v náručí čtyřleté dítě, které pláče, a uvědomuji si, že jeho matka je mrtvá,“ řekl novinář Marijan Kušnir, který se koncem ledna stal nečekaným hrdinou.
