Třicet lidí ve čtvrtek přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální civilní a vojenské správy Vadym Filaškin na telegramu.
Téměř dvacet mrtvých a desítky raněných si vyžádaly v ukrajinských městech ruské útoky podniknuté během noci a rána, uvedly ukrajinské úřady. Ruská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského "nadělila" svému vůdci Vladimiru Putinovi k jeho 74. narozeninám zničení obytného domu v Prylukách v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, kde počet obětí mezitím stoupl ze čtyř na 13, včetně čtyř dětí.
Rusové v noci zasypali Ukrajinu raketami a drony. V Kyjevě po jednom z největších úderů zůstala mezi obytnými domy nevybuchlá balistická střela Iskander. Na místo vyrazili pyrotechnici, kteří musí přímo v zastavěné části města střelu zajistit a vyjmout z ní bojovou hlavici. Útok si vyžádal nejméně osm životů. Moskva tvrdí, že její hlavní cíle představoval ukrajinský vojenský průmysl.
Rusko v noci podniklo další masivní raketový a dronový útok na Kyjev. Metropolí otřásla série nejméně deseti explozí a v Darnycké čtvrti zemřeli dva lidé. Moskva útočila také na Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Úder přišel v den 74. narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.
Nejdřív běžný provoz. Pak exploze, obrovský záblesk a sloup černého kouře. Ruský dron v neděli zasáhl Severní most v Kyjevě ve chvíli, kdy po něm projížděla auta. Podle starosty Vitalije Klička byli zraněni dva lidé. Útok přišel v den, kdy do ukrajinské metropole dorazil německý kancléř Friedrich Merz.
Ukrajinské útoky vyřadily z provozu už více než polovinu ruských rafinérských kapacit. Oznámil to ukrajinský ministr obrany Jevhen Hmara s tím, že jde o výsledek koordinované kampaně dálkových úderů zaměřených na oslabení ruské válečné ekonomiky. Čísla je ale složité nezávisle ověřit.
Japonsko, které desítky let drželo jedny z nejpřísnějších pravidel pro vývoz zbraní na světě, znovu otevírá debatu o tom, jestli Ukrajině dodá protiraketové střely Patriot. Tedy přesně to, co Kyjev nejvíc potřebuje proti sílícím ruským raketovým útokům. Podle odhadů Ukrajina jen na letošní zimu potřebuje nejméně 300 takových střel.
Od likvidace tzv. kyjevského kotle Němci uplynulo na přelomu září a října již 85 let. Šlo o jedno z největších obklíčení v dějinách. Nacistické síly v něm 26. září 1941 rozdrtili většinu sovětského Jihozápadního frontu a zajali statisíce vojáků. A jen o tři dny později začal v rokli Babí Jar jeden z největších masakrů Židů za druhé světové války.
Rusko má plán, jak letos ve třech fázích rozsáhlé kampaně „zmrazit Ukrajinu“. Cílem má být ochromení dodávek elektřiny, tepla a vody a následné vyvolání humanitární krize a podlomení morálky. Kyjev údajně tajný plán Kremlu zachytil a sdílel se svými spojenci, následně jej získala i západní média. Ta upozorňují také na to, že po více než čtyřech letech války je ukrajinská energetická síť oslabená.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil, co podle svého spojence neměl. Minulý týden veřejně řekl, že Kyjev vydal do Jižní Koreje Severokorejce, kteří bojovali na straně Ruska a byli zajati Ukrajinou. Tím rozhněval Soul, který tvrdí, že s Kyjevem má uzavřenou dohodu o mlčenlivosti. Spor nyní vygradoval do velmi ostrého prohlášení jihokorejského prezidenta, který hrozí dalšími kroky.
Rozbahněným polem se řítí starý sovětský transportér. Jakmile dorazí k ruskému opevnění, ozve se masivní výbuch, který nepřátelskou pozici srovná se zemí. Za volantem přitom nikdo nesedí. Jde o takzvané zombie auto – na dálku ovládané vozidlo naložené trhavinou, kterým Ukrajinci ničí ruská opevnění.
„Když byla rokle plná, stříleli jsme je vrstvu po vrstvě. Střelci přitom stáli přímo na mrtvolách,“ popisuje jeden z nejhorších masakrů v dějinách obersturmführer August Hafner. Jeho velitel této metodě cynicky říkal „balení sardinek“. Přesně před 85 lety nacisté vyvraždili během pouhých dvou dnů židovské obyvatele Kyjeva v rokli Babí Jar. Zemřelo více než 33 tisíc lidí.
Rusko v posledních týdnech vedle energetiky a vojenských cílů stále častěji zaměřuje útoky na ukrajinskou telekomunikační a datovou infrastrukturu. Série úderů naznačuje, že Rusové útočí na systémy, které zajišťují internetové připojení, mobilní komunikaci a fungování digitálních služeb.
Z historické budovy Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva šlehají po ruském útoku plameny. Záchranáři prohledávají trosky, uvnitř mohou být stále živí lidé. Od ukrajinské poslankyně Mariany Bezuhle ale přichází nečekaná reakce – zásah Akademie označila za „karmu“. Vědcům vyčetla, že během války nepomohli vybudovat účinnější protivzdušnou obranu.
Ruský vzdušný útok na Kyjev, který zasáhl budovu Národní akademie věd v centru města, dnes zabil jednu ženu a další lidi zranil. Píše to server Ukrajinska pravda a agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
Podle výroční zprávy za rok 2025 česká zbrojařská skupina STV Group loni zvýšila čistý zisk téměř o 40 procent na 7,5 miliardy korun. Tržby se více než zdvojnásobily z 11,6 na 24,4 miliardy. Firma, která dodává munici a vojenskou techniku také Ukrajině, označila rok za nejúspěšnější ve své historii.
Diplomatická roztržka mezi Kyjevem a Soulem pokračuje. Kancelář jihokorejského prezidenta I Če-mjonga požaduje vysvětlení a omluvu po administrativě ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského. Ten na Valném shromáždění OSN prozradil, co neměl – přesun zajatých severokorejských vojáků do Jižní Koreje. „Těžce to poškozuje vztahy mezi oběma zeměmi,“ vzkázali Jihokorejci a zvažují další kroky.
„Nedovolím si soudit, jaké důvody k tomu ukrajinská strana měla, že porušila dohodu o utajení a věc zveřejnila, ale je to pro mě velkým zklamáním.“ Tak reagoval jihokorejský prezident I Če-mjong, když Volodymyr Zelenskyj při projevu v OSN oznámil, že dva zajaté severokorejské vojáky předal do rukou Soulu.
Páteční ruské vzdušné útoky na Kyjev zabily sedm lidí a dalších 46 zranily. Na platformě Telegram to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko, který dnes postupně informoval o narůstajícím počtu obětí ruských útoků. Je podle něj mezi nimi i čtrnáctiletý chlapec. Izraelské ministerstvo zahraničí sdělilo, že při nočním útoku zahynul čtrnáctiletý izraelský občan.
Poslední oficiální dodávka potravin se do města Olešky, které se nachází v Ruskem okupované části ukrajinské Chersonské oblasti, dostala 26. května a od té doby se žádný pokus nezdařil. Podle serveru Ukrajinska pravda to v pátek uvedla vedoucí městské správy Teťjana Hasanenková. Objevují se podle ní už případy, kdy lidé z hladu jedí psy.
