Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Americké a britské tajné služby věděly o ruské invazi měsíce dopředu. Měly k dispozici detailní plány i zachycenou komunikaci, přesto jim svět nechtěl věřit. Deník The Guardian přináší svědectví o tom, jak se rodila největší zpravodajská operace moderní doby a proč ukrajinský prezident Zelenskyj varování až do poslední chvíle odmítal jako pouhé strašení.
Německo chce k výcviku svých vojáků využít ukrajinské instruktory. Váleční veteráni mají Bundeswehru předat zkušenosti z bojů s ruskou armádou. Například je naučí, jak využívat drony na bojišti nebo jak naopak zničit nepřátelské bezpilotní stroje. O cvičení přitom mají zájem také ostatní evropské země.
Už čtyři roky bojuje Ukrajina se silnějším agresorem. Přežívá i díky proudu pomoci ze Západu. Jenže ten ze Spojených států vloni prakticky vyschl. Naštěstí zaskočila Evropská unie. Podívejte se, kdo je nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny a kdo raději předstírá, že se jej konflikt netýká.
Ukrajinská armáda čelí krizi, kterou nezpůsobily jen ruské rakety. Vnitřní systém rozkládá „sovětština“ – kultura lží a strachu, za niž se platí životy. Naději na obrat přináší nasazení moderních amerických stíhaček F-16 s elitními západními piloty. Ti v kokpitech nahrazují chybějící zkušenosti a střeží nebe nad Kyjevem podobně jako kdysi legendární Létající tygři bránili Čínu před Japonci.
Ukrajina odmítá a odsuzuje ultimáta a vydírání ze strany vlád Maďarska a Slovenska týkající se dodávek energie. Dnes to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na hrozby Maďarska a Slovenska, že pokud jim Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba, zastaví jí dodávky elektřiny.
Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.
Stav konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany napovídá tomu, že Rusko se spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací. Petráš to řekl ČTK, v rozhovoru zhodnotil čtyři roky konfliktu na Ukrajině.
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.
Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.
Ukrajině se od minulé středy podařilo dobýt zpět asi 201 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území. Vyplývá to z analýzy údajů Institutu pro studium války (ISW). Pokud jsou tato data správná, jedná se o nejrychlejší ukrajinský postup od protiofenzivy v červnu 2023. Podle analytiků k tomu přispělo vypnutí systému Starlink pro ruskou armádu.
Ministr obrany Jaromír Zůna se vyhýbá setkání s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem. Podle týdeníku Respekt Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda se mohou sejít na akci, které se budou oba účastnit. Češi ale nikdy neprojevili zájem.
Valerij Zalužnyj, považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poprvé otevřeně promluvil o rozkolu s hlavou státu i o pozadí svého pádu z čela armády. V rozhovoru pro agenturu AP mimo jiné popsal zátah bezpečnostních složek v jeho kyjevské kanceláři i příčiny neúspěšné protiofenzivy v roce 2023.
Od konce ledna kvůli ruskému dronovému útoku neproudí žádná ropa na Slovensko ani do Maďarska. Přestože škody způsobily ruské zbraně, slovenský premiér Robert Fico i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obviňují z narušení provozu vládu v Kyjevě. Obě země v odvetě zastavily vývoz nafty na Ukrajinu.
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.
Probíhající válka dopadá i na ruskou společnost. Tou neprostupuje víra ve vítězství, ale hluboká úzkost, alespoň to tvrdí Andres Vosman, bývalý šéf analýz estonské zahraniční rozvědky (EFIS). Kreml v čele s Vladimirem Putinem se podle něj děsí návratů radikalizovaných vojáků z fronty, zároveň varoval, že Rusko technologicky upadá a stává se pouhým „přívěskem“ čínské ekonomiky.
Válka si kromě životů vybírá i finanční daň. Ukrajinský dluh raketově roste, na konci loňského roku překročil hranici 213 miliard dolarů. To je skoro 100 procent HDP země. I přesto, že dluh dosahuje kritické hranice, analytici upozorňují, že realita je méně hrozivá, než se na první pohled zdá.
Z malé iniciativy, která vozila na frontu neprůstřelné vesty s nápisem „Vrať se živý“, se stal klíčový dodavatel armády – a přitom charitativní organizace. Jen dronů dodala už 85 tisíc a její projekt Dronopád pomáhá sestřelovat ruské Šáhedy a chránit ukrajinská města a vojáky před dalšími útoky.
