








O druhou Cenu literární kritiky (CLK) za poezii se budou letos ucházet básnické sbírky Marie Iljašenko Zvířata přicházejí do města, Aleše Kauera Lebka hoří neonovým snem a Kláry Goldstein Birán. K finálovým titulům, které vyšly loni, porota dospěla po sérii debat. Cenu za prózu a poezii udělí 25. března spolek kritiků z literárních časopisů A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar.



Mírová jednání v Abú Dhabí narážejí na zásadní překážku. Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k ukončení bojů, osud ukrajinské Doněcké oblasti zůstává hlavním předmětem sporů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil území za poslední nevyřešený bod. Pro Vladimira Putina je ovládnutí zbytku regionu otázkou politického přežití i strategické výhody, uvádí deník The New York Times.



Ukrajinu trápí v posledních týdnech tvrdé mrazy a výpadky dodávek tepla kvůli ruským náletům na energetickou síť. Jedné z nejtěžších zkoušek za dobu své existence čelí i kyjevská zoologická zahrada, která bojuje o životy tisíců zvířat pomocí generátorů a kamen na dřevo. Potýká se i s nedostatkem personálu, který bojuje na frontě.



Ukrajina čelí jednomu z největších útoků této zimy. Rusko v noci na úterý vypálilo desítky střel a stovky dronů na energetickou síť, zatímco teploty v Kyjevě klesají k minus 24 stupňům. Úder přišel jen několik dní poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodl týdenní příměří. Podle Kyjeva Moskva schválně využívá mráz k teroru civilistů.



Západ zvažuje tvrdou, víceúrovňovou odpověď na případné porušování příměří na Ukrajině. Deník Financial Times s odvoláním na své zdroje uvedl, že opakované porušení dohody ze strany Ruska by mohlo spustit koordinovanou vojenskou reakci Evropy a Spojených států, vycházející z plánu projednávaného v posledních měsících.



Do Kyjeva dnes přicestoval generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Jen pár hodin poté, co další rozsáhlý ruský útok na Ukrajinu zanechal při rekordně nízkých teplotách bez tepla statisíce lidí včetně části obyvatel Kyjeva.



Ukrajinští piloti dronů, kteří dříve s téměř naprostou převahou decimovali ruské jednotky, se nyní sami stali lovnou zvěří. Ruská armáda nasadila obávanou speciální jednotku Rubikon, která využívá sofistikované technologie a vlastní flotilu „lovců“ k vyhledávání a zabíjení operátorů až deset kilometrů za frontovou linií.



Napadená Ukrajina čelí v důsledku ruských útoků na energetickou infrastrukturu kritické zimě bez světla a tepla. Česká iniciativa Dárek pro Putina proto na pomoc lidem v mrazu vybrala již přes 166 milionů korun. Nakupují se za ně generátory, které na východě země rozváží i spolupracovníci Aktuálně.cz. Pro deník popisují svou cestu a podmínky, kterým čelí.



Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.



I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?



Donald Trump se snaží ukončit největší evropský konflikt od druhé světové války. Jeho plán sází na výměnu ukrajinského území za západní bezpečnostní záruky. Zatímco diplomaté hlásí z jednání pokrok, na bojišti dál umírají lidé. Deník The Wall Street Journal přináší analýzu tří možných scénářů, které určí budoucnost regionu: od úplného vyčerpání armád až po nekonečné zamrzání bojů.



„Ta holčička, když jsem ji vyvedl ven, začala hodně plakat a pak se začala třást a objala mě. Za deset let války jsem nikdy nezažil takové pocity jako teď, když držím v náručí čtyřleté dítě, které pláče, a uvědomuji si, že jeho matka je mrtvá,“ řekl novinář Marijan Kušnir, který se koncem ledna stal nečekaným hrdinou.



Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.



Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.



Po ruských útocích na energetickou infrastrukturu a kvůli krutým mrazům nemají ukrajinské domácnosti stále přístup k vytápění či elektřině. Když nefunguje elektřina, tak navíc často neteče ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.



Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.



Rusko nasadilo novou taktiku, jak vyčerpat ukrajinské zásoby protivzdušné obrany. K útokům poprvé využilo vyřazené cvičné střely RM-48U. Tyto „zombie“ rakety sice postrádají přesnost, ale nutí Kyjev plýtvat drahými obrannými technologiemi. Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského stála jen poslední vlna útoků obranu 80 milionů eur, zatímco Rusko pálí levný a vysloužilý šrot ze svých skladů.



Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.



Politolog a poradce prezidenta republiky Jiří Pehe míní, že prezident Petr Pavel by se případné žaloby na ochranu osobnosti ze strany poslance Filipa Turka spíše nezalekl – naopak by ji uvítal jako příležitost vyjasnit ústavní pravidla pro jmenování ministrů. Vyplývá to z jeho vyjádření v rozhovoru pro Spotlight.