Do Kyjeva dnes přicestoval generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Jen pár hodin poté, co další rozsáhlý ruský útok na Ukrajinu zanechal při rekordně nízkých teplotách bez tepla statisíce lidí včetně části obyvatel Kyjeva.
Ukrajinští piloti dronů, kteří dříve s téměř naprostou převahou decimovali ruské jednotky, se nyní sami stali lovnou zvěří. Ruská armáda nasadila obávanou speciální jednotku Rubikon, která využívá sofistikované technologie a vlastní flotilu „lovců“ k vyhledávání a zabíjení operátorů až deset kilometrů za frontovou linií.
Napadená Ukrajina čelí v důsledku ruských útoků na energetickou infrastrukturu kritické zimě bez světla a tepla. Česká iniciativa Dárek pro Putina proto na pomoc lidem v mrazu vybrala již přes 166 milionů korun. Nakupují se za ně generátory, které na východě země rozváží i spolupracovníci Aktuálně.cz. Pro deník popisují svou cestu a podmínky, kterým čelí.
Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.
I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Donald Trump se snaží ukončit největší evropský konflikt od druhé světové války. Jeho plán sází na výměnu ukrajinského území za západní bezpečnostní záruky. Zatímco diplomaté hlásí z jednání pokrok, na bojišti dál umírají lidé. Deník The Wall Street Journal přináší analýzu tří možných scénářů, které určí budoucnost regionu: od úplného vyčerpání armád až po nekonečné zamrzání bojů.
„Ta holčička, když jsem ji vyvedl ven, začala hodně plakat a pak se začala třást a objala mě. Za deset let války jsem nikdy nezažil takové pocity jako teď, když držím v náručí čtyřleté dítě, které pláče, a uvědomuji si, že jeho matka je mrtvá,“ řekl novinář Marijan Kušnir, který se koncem ledna stal nečekaným hrdinou.
Kyjev a další velká města si možná na chvilku odpočinou. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že kvůli chladnému zimnímu počasí na týden přestane útočit na Kyjev a další ukrajinská města. Rusové už od podzimu masivně cílí na ukrajinskou energetickou soustavu.
Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.
Po ruských útocích na energetickou infrastrukturu a kvůli krutým mrazům nemají ukrajinské domácnosti stále přístup k vytápění či elektřině. Když nefunguje elektřina, tak navíc často neteče ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.
Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.
Rusko nasadilo novou taktiku, jak vyčerpat ukrajinské zásoby protivzdušné obrany. K útokům poprvé využilo vyřazené cvičné střely RM-48U. Tyto „zombie“ rakety sice postrádají přesnost, ale nutí Kyjev plýtvat drahými obrannými technologiemi. Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského stála jen poslední vlna útoků obranu 80 milionů eur, zatímco Rusko pálí levný a vysloužilý šrot ze svých skladů.
Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.
Politolog a poradce prezidenta republiky Jiří Pehe míní, že prezident Petr Pavel by se případné žaloby na ochranu osobnosti ze strany poslance Filipa Turka spíše nezalekl – naopak by ji uvítal jako příležitost vyjasnit ústavní pravidla pro jmenování ministrů. Vyplývá to z jeho vyjádření v rozhovoru pro Spotlight.
Politolog a poradce prezidenta republiky Jiří Pehe míní, že prezident Petr Pavel by se případné žaloby na ochranu osobnosti ze strany poslance Filipa Turka spíše nezalekl – naopak by ji uvítal jako příležitost vyjasnit ústavní pravidla pro jmenování ministrů. Vyplývá to z jeho vyjádření v rozhovoru pro Spotlight.
„Prezident by sám od sebe žádnou nabídku letadel nedával,“ myslí si bezpečnostní expert Milan Mikulecký. „S požadavkem přišel Kyjev a prezident ten požadavek nějakým způsobem pustil do éteru.“ O převodu strojů L-159 na Ukrajinu totiž jednala už předchozí vláda. A armáda údajně potvrdila, že čtyři stoje může postrádat. „Myslím si, že je na čase, aby se s tím doporučením veřejnost mohla seznámit.“
Ukrajina má nového ministra obrany Mychajla Fedorova. Ten nyní promluvil na setkání s médii, země si podle něj nyní klade vysoké cíle – zabít v probíhající válce desítky tisíc Rusů měsíčně.
Ukrajina čelí kritickému nedostatku energie po sérii ruských úderů na infrastrukturu. Zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj varuje před další vlnou masivních útoků, v hlavním městě propukl otevřený spor. Prezident ostře kritizuje starostu Kyjeva Vitalije Klička za nepřipravenost metropole na mrazivou zimu, která miliony lidí ponechala bez tepla a vody.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, prohlásil v pátek ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Důsledky energetického kolapsu už pocítil i parlament v metropoli Kyjevě, který je po ruském útoku bez elektřiny, vody i topení, uvedl jeho předseda. Podle starosty Kyjeva město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
Polsko v roce 2023 jako první země dodalo bojové letouny na Ukrajinu. Nyní v tom pokračuje, náměstek ministra obrany Pawel Zalewski v rozhovoru pro polská média potvrdil, že země schválila převod dalších devíti stíhacích letounů MiG-29.
