Ti, kteří se narodili po teroristických útocích z 11. září 2001, nemají vzpomínky, které by utvářely jejich pohled na tento temný den. Názor si tak tvoří na základě vzdělání, ať formálního či neformálního. Redaktoři listu The New York Times se snažili zjistit, jak se o útocích a válkách, které po nich následovaly, vyučuje v různých zemích.
Čínské děti jsou odmala vystaveny vlasteneckému vzdělávání. Každé pondělí sledují na školních dvorech vytahování státní vlajky. Od učitelů pak poslouchají, že šátky, jež musí do školy nosit, jsou zbarveny do ruda krví mučedníků, kteří jejich zemi navzdory útrapám vybudovali.
Institut tvůrčí fotografie v Opavě slaví třicet let své existence. Za tu dobu jím prošli vítězové World Press Photo i mnoha dalších významných světových soutěží. Má zástupce ve slavné fotografické agentuře Magnum. Vyrostli tam skvělí fotografové, teoretici i kurátoři. Nyní k výročí chystá řadu výstav. Ve fotogalerii se můžete podívat na snímky fotografů, kteří na opavském ITF studovali či studují.
Museli rezignovat na sborové i orchestrální koncerty a najít jinou cestu k publiku. Pořadatelé celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open mají za sebou kvůli pandemii krušný rok.
Uchazeči o střední školy se v těchto dnech dozvídají, zda uspěli v jednotných přijímacích zkouškách. Vybrali jsme malou ukázku otázek z prvního termínu letošních přijímaček z češtiny (s drobnými úpravami, aby šly odpovědi klikat formou kvízu). Zkuste si, zda byste v testu uspěli.
Do škol se zatím vrací jen část žáků a studentů, druhý stupeň v šesti krajích a Praze, středoškoláci pouze na praktickou výuku, stejně jako poslední ročníky vysokých škol. To, že si studenti mohou dříve dojít ke kadeřníkovi a na fotbal než do školy, vadí nejen učitelům, ale i vědcům či ekonomům. Zbývající žáci 2. stupně by mohli vrátit 10. května, středoškoláci a vysokoškoláci termín nemají.
Měla to být poučná a vtipná kampaň, která by teenagerům vysvětlila, že se sexem musí vždycky souhlasit obě strany a bez vzájemného respektu může snadno dojít k sexuálnímu obtěžování. Australské vládě se ovšem webová stránka plná edukativních videí příliš nepovedla a schytala za ni kritiku.
Dvaadvacetiletý Josef Zaduban se narodil s oboustrannou hluchotou. Přesto studuje na Fakultě technologické na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Studium ho naprosto pohltilo, jeho výsledky patří k těm nejlepším. "Odmalička mě zajímají technické věci a stroje. Lákala mě představa práce a pokusů v laboratořích a také to, že si rozšířím znalosti matematiky a fyziky," říká. Nyní získal i prestižní cenu.
Fotky svých prvních kuchařských výtvorů přidala na Facebook už v osmi letech. Svou stránku tehdy vtipně pojmenovala Jsem MasterChef. Nejmladší vítězkou známé televizní soutěže se Kristína Nemčková (19) stala o osm let později. Od loňska se učí vařit na slavné škole Le Cordon Bleu v Londýně a doufá, že v britské metropoli ještě chvíli zůstane. Ráda by totiž zažila tvrdý režim místních restaurací.
Odmítáním úřední maturity říkáme, že nevěříme učitelům, že třináct let učili děti dost dobře na to, aby maturitu složily. Návrh počítá s možností volby, upozorňuje podnikatel ve školství Ondřej Kania. Není fér, že se studenti připravují doma a najednou dostanou úřednickou maturitu. O změně musí rozhodnout ministerstvo a ne anketa na Facebooku, říká rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Ve výčtech toho, co všechno napáchá pandemie a lockdown mezi prvňáky, deváťáky či maturanty, se trochu zapomnělo na učně. Polovinu jejich výuky přitom tvoří odborný výcvik, který ale neprobíhá - na dálku ho dělat nelze a prezenčně ho vláda zakázala. Letošní absolventi tak na své řemeslo téměř polovinu svého tříletého studia ani nesáhnou.
IT firmy mají u zaměstnankyň obavy, že jim odejdou na mateřskou, generace žen 30+ stále nevěří, že i pro ně mohou být informační technologie cesta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Ondřej Čejka, provozní ředitel neziskové organizace Czechitas, která pořádá IT kurzy pro ženy, jež touží po změně povolání. Podle Čejky v Česku hlad po IT profesionálech dál konstantně poroste.
Distanční výuka trvá dlouhé měsíce a vzhledem k nelepšící se situaci pro většinu žáků asi jen tak neskončí. Jenže děti ztrácí motivaci a mnohé propadají skepsi. Citelně jim schází kamarádi a komunita třídy. Extrémně náročná je tato situace i pro učitele. Redakce Aktuálně.cz zjišťovala, co dělají, aby ubíjející on-line vyučování co nejvíce zpestřili. Některé nápady jsou velmi inspirativní.
Mezinárodní šetření TIMSS 2019, které zjišťuje úroveň žáků 4. tříd základních škol v matematice a přírodopisu, ale také postoje žáků, učitelů či rodičů ke škole, přineslo pozoruhodná zjištění. Česko patří ve výsledcích testů k nadprůměrným, ale má nejméně spokojené žáky, učitele i rodiče v Evropě. České děti škola naučí, ale nedokáže zajistit, aby v ní žáci a učitelé byli spokojení.
Tereza Vítková učí na Základní škole Úhonice v okrese Praha-západ. Hned od začátku zavření škol nasadila on-line výuku, do níž se nakonec zapojili všichni její třeťáci, což na jaře byl nadstandard. I na dálku učila pomocí projektů a bádání, většinu aktivity totiž nechává na žácích. V listopadu vyhrála v anketě vydavatelství Economia Hvězdy výuky na dálku v kategorii Mimořádný výkon.
Další a další týdny v domácí izolaci bez škol, kroužků a setkávání s vrstevníky vede u řady dětí ke stresu a úzkostným stavům.
Děti během lockdownu trápily nedostatek podnětů, malý kontakt s vrstevníky, málo sportovního vyžití, ale také nízká míra soukromí či konflikty doma.
Kvůli epidemii onemocnění covid-19 musely zůstatek od poloviny března zavřené školy, po krátkém zářijovém intermezzu se situace opakovala iv říjnu. Žáci, studenti i učitelé tak museli v krátké době přejít na výuku on-line nebo další formy dálkového studia. Změní tato zkušenost české školství? Bude více než dosud fungovat digitální technologie? Pokud ano, bude dělat budoucnost určitě výhoda.
S šéfem České spořitelny o tom, jak zvládnout dluhy, i o tom, proč je tak důležité investovat do vzdělání.
Učitelé i žáci se těší, až se zase potkají ve škole, sociální kontakt naživo jim totiž žádná aplikace nenahradí. K mnohým věcem se ale již nevrátí. "Pedagogové začali využívat on-line nástroje naplno, museli jsme posílit servery," říká šéf firmy, jež vyvinula školní informační systém Edookit. "Snažíme se, aby učitelky nemusely už nikdy vláčet stohy papírů, na vše by jim měl stačit mobil," dodává.
