V mladých lidech 90. léta vyvolávají různorodé představy. Nejčastěji si s nimi spojují pád komunismu či sametovou revoluci. Část ale v dění tápe. Téměř polovina mladých do období zařazuje vstup země do EU, čtvrtina vpád sovětských vojsk nebo Zemana ve funkci prezidenta. Zhruba polovina kritizuje vznik nerovností, které mají vliv dodnes. Vyplývá to z výzkumu ústavu STEM pro Knihovnu Václava Havla.
Představte si dvě země - jednu, kde středoškoláci dosahují lepších výsledků než vysokoškoláci z mnoha jiných států, a druhou, kde ani špičkové znalosti často neznamenají výrazně vyšší příjem. Tento kontrast odhaluje hluboké systémové rozdíly, které formují nejen vzdělanost, ale i ekonomickou výkonnost a kvalitu života. První zemí je Finsko, druhou Česko.
Vysokoškolské studium může znamenat výhodu v kariéře či prostor pro navázání kontaktů. Může naučit kritickému myšlení i překonávání překážek. V Česku přesto končí téměř 60 procent pokusů vystudovat bakalářský program nezdarem. Experti i akademici v anketě odpovídají, zda má v dnešní době stále smysl studovat.
"Nabízím pomoc ve zprostředkování - prodej maturitního vysvědčení, výučního listu či vysokoškolského diplomu," píše se v inzerátech, které se půl roku objevují na internetu. Jejich autorku reportéři Aktuálně.cz dvakrát přistihli při prodeji padělaných dokumentů. Případem už se zabývá policie. Přesto žena podle zjištění redakce ve svém byznysu pokračuje.
Dětem se zhoršuje psychické i fyzické zdraví a často jim chybí důležité dovednosti. Na škole v Praze-Kunraticích se tomu snaží předcházet a propojují výuku s dalšími aktivitami. Děti mohou navštěvovat chovatelský kroužek, trénovat aikido nebo se vydat na lesní expedici. Zjistí, co je baví a v čem vynikají. Podle výzkumů propojení učení a kroužků rozvíjí dovednosti i zlepšuje studijní výsledky.
Do pondělní stávky se zapojily tři čtvrtiny škol. Buď zavřely, nebo omezily provoz. Přestože informace o protestu do škol pomáhal šířit spolek Učitelská platforma, od odborářské demonstrace se po jejím skončení nakonec distancoval. Předsedkyně spolku Petra Mazancová ale věří, že vláda požadavky stávkujících vyslyší.
Tak velkou stávku učitelů Česko ještě nezažilo. K protestu se v pondělí 27. listopadu podle odhadu odborů připojí minimálně polovina mateřských, základních a středních škol. Většina z nich zavře úplně, některé omezí výuku. Stávka má podporu také části rodičů. Jejím hlavním důvodem je obava ze snížení kvality vzdělávání a snížení platů kuchařkám a dalším nepedagogickým pracovníkům.
Jednadvacetiletá Ester studuje na vysoké škole, které se posměšně přezdívá fakulta smažených sýrů. Humanitní obory jsou však z její zkušenosti neprávem znevažované. Sama se přes semestr skoro nezastaví a ve volnu místo bujarých večírků pracuje v kavárně nebo pomáhá v dětském domově. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje svůj náročný time management a přiznává, že po bakaláři bude potřebovat pauzu.
K pochopení současné situace na Blízkém východě je také klíčové si uvědomit, v jakých podmínkách obyvatelé Pásma Gazy žijí, podotýká reportér Hospodářských novin Pavel Novotný. Oblast je vysoce přelidněná, panuje v ní velká míra nezaměstnanosti a lidé často nemají šanci získat kvalitní vzdělání. "Je tam zkrátka všechno, co si umíte představit, špatně," uvádí.
Mluví o velkém experimentu, z jejich slov je ale zřejmé, že se vydařil. První čeští absolventi Evropské diplomatické akademie úspěšně Česko v Bruselu reprezentují a čekají, kdy se k nim přidají další. Sami přiznávají, že za to vděčí i rostoucí podpoře z Česka. Do Brugg je v úterý přijel podpořit prezident Petr Pavel. Zahájil tím akademický rok, jehož patronkou se stala Madeleine Albrightová.
Plýtváme potenciálem žáků. A to nejen těch mimořádně nadaných. Projevuje se to například v narůstajícím počtu dětí, které nezvládnou dokončit ani základní vzdělání. V celorepublikovém průměru to jsou tři procenta populačního ročníku, ale například v Ústeckém kraji je to kolem osmi procent. Je to nejen společenský, ale také ekonomický problém, který může Česko v budoucnu stát hodně peněz.
Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.
Zatímco více než polovina středoškoláků v Evropské unii navštěvuje školy zaměřené na všeobecné vzdělávání, v Česku je to jen třetina. Ministerstvo školství proto navrhuje, aby vzniklo více lyceí. Slibuje si od nich, že lépe uspokojí poptávku žáků a připraví je na vysokoškolské studium. Některé kraje chystají nové třídy otevřít už v příštím školním roce.
Před dvěma lety Ondřej Hrách spoluzaložil organizaci Aignos s cílem seznamovat školy s umělou inteligencí. Zatímco o počátcích projektu sám mluví jako o době středověku v užívání této technologie, nyní o zájem ze strany škol nemají nouzi. Radí jim, jak s její pomocí zefektivnit přípravu na hodiny i na co si dát pozor.
Domácí úkoly zatěžují děti, prohlubují nerovnosti ve vzdělávání a navíc nemají oporu v zákoně. Tvrdí to petice, která žádá, aby úkoly na doma byly pro žáky dobrovolné. Ministr školství Mikuláš Bek ze STAN je ale toho názoru, že by si o jejich povinném nebo nepovinném vypracovávání měla rozhodovat každá škola sama, stát by se jim do toho neměl plést.
Téměř 1800 rodičů podepsalo na internetu petici, která je adresovaná ministru školství, ústřednímu školnímu inspektorovi a školskému ombudsmanovi. Chtějí, aby učitelé zadávali domácí úkoly, které jsou pouze dobrovolné, nikoliv povinné. Aktuálně.cz se proto zeptalo učitelů a ředitelů škol, jak úkoly dávají oni a jak je hodnotí.
V pražské Ruzyni se v září otevře nová škola. A bude jiná než většina stávajících. Vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství vzniká podle modelu, který již desítky let funguje v zahraničí. "V Česku budoucím farmářům chybí ucelený vzdělávací program, který jim nabídne dostatečné množství praxe a zároveň je připraví i teoreticky," myslí si ředitel Jiří Prachař.
České školství loni čelilo výzvě, jaká neměla obdoby. Po vypuknutí války do Česka přišly desítky tisíc ukrajinských dětí, které bylo potřeba začlenit do škol. Nadace České spořitelny ve středu večer ocenila několik osobností a projektů, které ukrajinským žákům s integrací pomáhaly. Nadace ceny uděluje každoročně za přínos v oblasti vzdělávání.
