Přijímací zkoušky na střední školy by měly být nejdříve 14 dnů po znovuotevření škol, které jsou nyní zavřené kvůli koronaviru. Testy by měly mít stejnou formu a obsah jako v minulosti. Maturitní a závěrečné zkoušky by měly být podle návrhu ministerstva školství nejdřív 21 dnů po znovuotevření škol. Ministerstvo předpokládá, že by se žáci mohli do škol vrátit v druhé polovině května.
Česká televize spustí příští týden projekty nazvané UčíTelka a Škola doma, které mají nahradit dětem a studentům vyučování ve školách. Ty jsou uzavřeny kvůli šíření nového koronaviru. Každý den od 16. března čeká na programu ČT2 na žáky prvního stupně vyučování prostřednictvím televizní obrazovky. V úterý a ve čtvrtek pak pořad Škola doma bude pomáhat s přípravou na přijímací řízení.
Náhlé koronavirové opatření jen zvýraznilo, jak propastné rozdíly v některých ohledech mezi školami panují. Zatímco některé okamžitě najely na on-line výuku přes Google Classroom či Microsoft Teams, jinde jen učitelé poslali rodičům či dětem e-mail: Pročíst učebnici str. 38-46, přepsat do sešitu str. 42. I tito učitelé ale zjišťují, že s tím dlouho nevystačí. A tak díky koronaviru studují novinky.
Učitelé řeší, jak vzdělávat žáky, i když jsou školy zavřené a děti doma. Rodiče tápou, jak smysluplně zabavit své potomky při domácím samostudiu. Aktuálně.cz přináší stále aktualizovaný přehled tipů.
Počítačovou hru Minecraft vyvinul Švéd Markus Persson v roce 2009, o pět let později ji odkoupil Microsoft. Veřejnost má hru spojenou především s kopáním kostiček, farmařením či boji s příšerami. Existuje však i vzdělávací verze pro školy s desítkami výukových her. Žáci v nich místo smyšlených úloh často řeší problémy, s kterými se budou v životě skutečně setkávat.
Většina rodičů si podle průzkumů přeje změny ve vzdělávání svých dětí. Málo však není ani těch nenáročných, kteří nemají na školu žádné zvláštní nároky a přejí si hlavně to, aby je ničím nezatěžovala (24 procent), popřípadě těch spořádaných, kterým jde hlavně o školní osnovy, disciplínu a výkon (28 procent). Typy rodičů podle jejich nároků na školu popsal průzkum společnosti School My Project.
Žáci už dnes nemusí mít žádné papírové učebnice nebo sešity, na vše stačí jeden program se sdílenými prezentacemi učitelů a vpisovanými poznámkami dětí. Vše si stáhnou a učí se pak v klidu doma nebo třeba při cestě vlakem. V tomto virtuálním prostředí se mohou odehrávat i písemky či úkoly. Na částečnou e-výuku přechází stále více českých škol.
Děti z brněnského "Bronxu" nesvedla do společné třídy v roce 2009 jen náhoda. Mohli za to rodiče dětí z majoritní společnosti, kteří nechtěli, aby jejich ratolesti chodily do třídy s Romy. Začal se tak odvíjet příběh "nechtěných" žáků z 1. B Základní školy Merhautova, jejž v dokumentárním seriálu zachytila režisérka Kamila Zlatušková. Sledovala je 10 let a v České televizi teď skončila třetí řada.
České školství letos čekají zásadní změny. Klíčové výzvy a problémy, před nimiž stojí, sestavila společnost EDUin, zaměřující se na informace o vzdělávání. V každoroční analýze popisuje, v jakém stavu se české veřejné vzdělávání nachází.
Zlepšit kvalitu pokulhávajícího českého školství chce ojedinělý pětiletý pilotní projekt Nadačního fondu Eduzměna. Po dlouhé analýze vybral nejvhodnější, tedy co nejprůměrnější oblastí Kutnohorsko. Sem nasměruje velké finanční prostředky do vzdělávání a také znalosti předních odborníků. Z této pokusné laboratoře vzejde know-how pro celé Česko.
Společnosti vládnou digitální technologie a jejich používání se bude dále rozšiřovat. Technologie už ve školách sice často jsou, ale nemá je kdo obsluhovat. Učitelé totiž v digitálních kompetencích mnohdy zaostávají za svými žáky. Na pedagogických fakultách se nic takového neučili a dalšího vzdělávání v této oblasti se trochu obávají - mají strach, že selžou a žáky stejně nedohoní.
Pedagogicko-psychologické poradny, výchovné poradkyně, individuální plány, asistenti. To vše se točí zejména kolem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ti mimořádně nadaní mají tak trochu smůlu. V lepším případě jsou odsouzeni k samostudiu, v horším případě k mnohaleté nudě nepodmíněně.
Už deset let mají vybrané veřejné základní školy možnost zapojit se do projektu Pomáháme školám k úspěchu, který jim poskytne veškerý servis k tomu, aby mohly zlepšit svůj přístup k výuce a k dětem. Pedagogové pak mají podle průzkumů raději svoji profesi a jsou ochotnější dále se vzdělávat. Pomoc přímo ve školách se také ukázala jako mnohem efektivnější než například školení.
Ministerstvo školství představilo spolu s autory Strategie 2030+ plán, kudy se má ubírat vzdělávání v Česku do roku 2030. Přináší celou řadu změn, které by měly zastaralé pojetí výuky přetvořit ve školu pro život. Žáci se učí až polovinu zbytečných informací, biflují chvilkové znalosti kvůli testu. S tím má být konec. Zásadní však bude, zda učitelé změny přijmou a dostanou k nim prostor.
Posláním Základní a praktické školy Svítání v Pardubicích je poskytovat dětem, mládeži i dospělým lidem s mentálním a kombinovaným postižením vzdělávání a další služby, které by vedly k rozvoji jejich osobnosti, k zapojení do běžného života a k začlenění na trh práce. Vydejte se s námi na exkurzi po škole, kde se studenti právě vzdělávali v češtině, hudbě, keramice či výrobě obložených chlebíčků.
Neustále jsme sváděni ke sledování přebytečného proudu informací a deformativní zábavy. Umět se rozhodovat a orientovat je zásadní problém, říká Bohumil Kartous z EDUin, autor knihy No Future. Rychlost tempa změny a vznik digitálního prostoru přináší do našeho života úplně novou zkušenost a nové výzvy. A rodiče v tom tápou, upozorňuje.
Po jednání s premiérem Andrejem Babišem se zástupkyně mateřských škol setkaly také s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, aby s ní prodiskutovaly nerovné podmínky pro dvouleté děti v dětských skupinách a ve školkách. Podle ředitelek by bylo ideální, kdyby se tyto dvě instituce nepřekrývaly, ale spíše na sebe navazovaly.
První myšlenka na domácí školu ji napadla, když jako malá četla knihu Julesa Vernea Dva roky prázdnin. Podruhé, již seriózněji, se začala tímto konceptem zaobírat, když šlo její nejstarší dítě do školy a ona měla ještě jedno čtyřleté a novorozená dvojčata. Každý den pro ni znamenal velkou honičku, kterou negativně odnášeli všichni. Sociální antropoložka Irena Kašparová nakonec doma učila všechny.
Školka a škola jsou velmi účinný nástroj ke stírání sociálních, ekonomických a kulturních rozdílů. Stát má všechny vrstvy společnosti pohromadě a může jim vštěpovat stejné společenské normy, toleranci, respekt, vzájemnou spolupráci. Je to jedinečná šance na překlenování propastí mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Česko ji však podle odborníků dostatečně nevyužívá.
Dezinformace a falešné zprávy se pomocí sociálních sítí šíří už mezi žáky druhého stupně základních škol. Studenti politologie z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity proto vyvinuli novou únikovou hru Fakescape II, která má děti naučit kriticky přemýšlet o informacích, které se dozvídají z médií a sdílí na sociálních sítích.
