Učebnice Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a gymnázia neobsahuje podle ministerstva školství žádné zásadní chyby, není tak důvod pro odnětí schvalovací doložky. Nicméně ve čtyřech případech ministerstvo doporučuje opravy nepřesností. V pondělí to s odkazem na stanovisko resortu sdělilo Nakladatelství Fraus, které knihu vydalo.
České školy se mění. V některých už vyučování vůbec nevypadá tak, jak si na něj pamatují rodiče dnešních školáků. Pohled na moderní a inovativní výuku nabídne od středy divákům České televize desetidílný pořád Jak se dělá dobrá škola. Dokumentární cyklus vznikl jako protiklad k oceňovanému seriálu Ochránce s Lukášem Vaculíkem, který upozorňoval na problémy ve školském systému.
Děti si ze školy často odnáší, že je potřeba mít samé jedničky, co nejméně koulí, a když je něco dobře, je to za tři. Škála od jedné do pěti však není jediná možnost. "Učitel i žáci by si měli určit společný cíl výuky a postupně hodnotit, jak se jim daří. Když se vyjádří jen známkou, dětem to nepomáhá," říká ředitelka Základní školy Řeznovice Karla Černá, která tak pracuje už 30 let.
"Děti tvrdí, že přes 80 procent z nich tráví v online prostředí a s mobilem více času, než samy chtějí. Mnoho z nich navíc popisuje, že rodiče s nimi o online prostředí nemluví," říká ředitelka Nevypusť duši Barbora Pšenicová. Nejen internet a sociální sítě mají podle ní vliv na to, že mezi žáky a studenty roste počet těch, kteří mají duševní potíže. Co stojí za jejich potížemi a jak je řešit?
Před dvaceti lety musel Marian Dancso opustit práci, kterou si zamiloval. Jako námořník se na nákladních lodích několik let plavil po Labi a Severním moři. „Sloužil jsem na tankerech, které převážely chemikálie, benzin, naftu. Hodně času jsem trávil i v Hamburku či Antverpách, než se mi stal při požáru na palubě vážný úraz,“ vzpomíná jednačtyřicetiletý muž.
Téměř 1800 rodičů podepsalo na internetu petici, která je adresovaná ministru školství, ústřednímu školnímu inspektorovi a školskému ombudsmanovi. Chtějí, aby učitelé zadávali domácí úkoly, které jsou pouze dobrovolné, nikoliv povinné. Aktuálně.cz se proto zeptalo učitelů a ředitelů škol, jak úkoly dávají oni a jak je hodnotí.
Česko má podle posledních průzkumů čím dál větší problém s velmi rozdílnou úrovní vzdělávání dětí na základních školách. V severních Čechách, na Karlovarsku, ale i jinde v zemi vznikly školy, kde se stále zvyšuje podíl dětí ze sociálně slabých rodin, často romských. Vzdělávání žáků, jejichž rodiče bývají často nezaměstnaní nebo se potýkají s dluhy a exekucemi, je obtížnější než jinde.
Učitel češtiny Miloš Šlapal si všímá, že děti doma téměř nečtou. Na kopřivnické základní škole proto zařadil čtení do svých hodin. Děti si mohou přinést knihy, jaké chtějí. I komiks považuje za přečtenou knihu. "Je to podceňovaný žánr," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vede si přehledy o tom, jak přečtené stránky ovlivňují celkový úspěch žáků ve škole.
Praha má dlouhodobě problém s kapacitou škol. K zápisu do jedné ze základních škol v Karlíně letos přišlo 135 dětí, všechny mají v místě trvalé bydliště. Do prvních tříd se jich ale vejde jen sto. Ředitel proto z nich chtěl vybrat losem. Rodiče se proti tomu ohradili a po vedení Prahy 8 požadují, aby řešila "spádovou turistiku". Jde o formální změnu bydliště, aby se dítě dostalo do vybrané školy.
Ani pandemie, ani války, ale oteplování planety se nejvíce obávají mladí lidé. V Evropě, stejně jako v Česku. Jenže právě v českých školách se o něm moc nedozví. Petra Šimonová a Jan Vrtiška jsou jedni z mála učitelů, kteří se výuce o klimatické změně věnují. V zeměpisu, přírodopisu i dalších předmětech. Jejich žáci uvádějí, že jsou díky tomu zodpovědnější směrem k životnímu prostředí.
Poslední dubnový den se uzavře podávání přihlášek ke studiu na vysokých školách, které to neudělaly koncem února. Na pěti desítkách fakult běží už od prosince jednotné přijímací testy od společnosti Scio. Zájemce vyjdou až na několik tisíc korun. "Platila jsem asi deset tisíc," uvedla Veronika Vávrová, která se loni hlásila na práva Univerzity Karlovy.
Přes padesát tisíc dětí, které uprchly před válkou z Ukrajiny, nastoupilo v posledním roce do českých škol. Základních, středních i mateřských. Navzdory původním obavám se jejich zapojování daří, nevznikají izolované skupiny a děti se zlepšují v češtině. Rizika přesto zůstávají, integrace se nedaří hlavně u středoškoláků, ukazují data výzkumné organizace PAQ Research.
Zhruba 1500 rodičů podepsalo petici, která žádá zrušení povinných domácích úkolů. Podle nich jsou diskriminační a prohlubují rozdíly ve vzdělávání. Navíc nemají oporu v zákoně, uvádí analýza, na kterou se rodiče odvolávají. Ministerstvo školství v reakci rozešle školám ještě tento měsíc návod, jak postupovat, aby žáky úkoly nadměrně nezatěžovaly.
Nepříznivý prospěch vždy nemusí značit pouze lajdáctví. K typickým rysům dětí, které doma zažívají potíže, se řadí i náhlé projevy agresivity či neobvyklé chování. V mnoha případech jsou učitelé první osobou, která si toho všimne. Webová stránka Domů nevidíš jim má sloužit jako praktická příručka vedoucí k prevenci, rozpoznání i vyhodnocení situace žáka a následnému poskytnutí potřebné pomoci.
V budoucnu se třeba stanou nositeli Nobelových cen nebo přijdou se zásadním objevem. Na českých základních a středních školách se učí přibližně 150 tisíc žáků, kteří se ostatním vymykají. Jsou nadaní. Jenže o třech čtvrtinách z nich nikdo neví. Českému školství se totiž dlouhodobě nedaří tyto žáky odhalovat a rozvíjet jejich talent.
K pornografii se dostávají děti už i v šesti letech. Může to na ně mít negativní vliv a snáze se stanou obětí predátora. Předejít tomu může kvalitní sexuální výchova.
Děti i učitelé ve školách sexuální výchovu chtějí. Chybí jim však podklady, jak to učit, popisuje ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny. Učitelé by se tématech spojených se sexem měli s dětmi bavit od nejnižších ročníků. Díky mobilu se totiž děti dostávají k videím pro dospělé poměrně brzy.
Matka jednoho dítěte by si ráda přivydělala. Její sousedka se chce z rodičovské vrátit do práce dříve, ale nesehnala pro své dvouleté dítě místo ve školce. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje zákon, který by pomohl oběma. Mohly by založit skupinu sousedského hlídání, stát by hlídačce platil až několik desítek tisíc. Kritici se ale obávají dopadu na rozpočet i kvalitu vzdělávání dětí.
Za několik posledních let se téměř zdvojnásobil počet dětí v domácím vzdělávání. Všechny se ale neučí pouze doma, některé navštěvují například komunitní školy. Reportérka Aktuálně.cz navštívila brněnskou Domoškolu Líšeň, kde se žáci učí na dlouhodobých projektech namísto tradičních předmětů. Získané znalosti si pak upevňují během expedičních dnů v terénu.
