"Byl jsem celou dobu povodní ve škole, takže jsem to celé pozoroval zevnitř," popisuje ředitel základní školy v České Vsi Filip Worm, jak sledoval řeku Bělou ničit zařízení jeho školy, kde voda proudila chodbami až do výše dvou metrů. Teď se s dalšími dobrovolníky pokouší co nejdříve navrátit 330 žáků zpátky k výuce do původní budovy. Jak dlouho to potrvá? Kdo všechno pomáhá a kde se zatím učí?
Základní školu v olomoucké části Droždín navštěvuje zhruba 80 dětí. Láká na rodinné prostředí s nižším počtem dětí ve třídě. Hlásí se do ní i přespolní, škola musí každoročně část zájemců odmítnout. "Rodiče vnímají, že máme nějaký směr, jsme osobití," říká ředitelka. Podle plánu ministerstva školství by ale škola měla přestat fungovat samostatně. Stejně jako téměř dva tisíce dalších.
David Fiedler měl vysněnou práci v zahraničí, přesto ho už v 19 letech postihl syndrom vyhoření. "Nedokázal jsem vstát z postele, nemohl jsem ani zvednout ruku. Tělo mi dávalo najevo, že je něco špatně," popisuje. Problémy si dlouho nepřipouštěl. Svoji zkušenost s vyhořením v nízkém věku se později rozhodl přetavit v pomoc.
Působí roztěkaně, není sociálně zralé a připravené na školu. Podobně vypadají doporučení psychologické poradny, aby dítě nastoupilo do první třídy o rok později. Odklad má skoro čtvrtina dětí, nejvíc v Evropě. Vláda ve středu schválila novelu, která má praxi zásadně omezit. Shodli se na ní politici všech stran. "Má to ale rizika, může narůst neúspěšnost dětí na základní škole," varuje analytik.
Videohry u dětí podněcují násilí nebo vedou k závislosti, tvrdí kritici. Mohou být ale také prospěšné, některé školy je už používají při výuce. Na základní škole v krkonošském Vrchlabí pomocí her přibližují žákům historická období nebo rozbíjí mýty. Podle odborníků mohou digitální hry dětem pomoci zažít pocit úspěchu i lépe navazovat vztahy. Nejvíce pomáhají dětem s horšími známkami.
Ředitele dělá dobrým lídrem to, jak se chová ke kolegům i žákům. Na konferenci FutureEdu se na tom shodli pozvaní ředitelé škol. "Děti nás zrcadlí. Ředitel ve škole nejvíc klima ovlivňuje tím, jaký je," uvedla ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová. Na konferenci zaměřené na leadership, tedy vůdcovstí, vystoupili čeští a britští experti v oblasti vzdělávání.
Změny ve vzdělávání ovlivní budoucnost škol na dlouhá desetiletí dopředu. A zásadní roli v nich hraje vedení školy i učitelé. Právě na leadership v oblasti vzdělávání se letos zaměřuje mezinárodní konference FutureEdu. Čeští a britští experti na ní mluvili o potřebných změnách ve školství do budoucna. Aktuálně.cz nabídlo z akce přímý přenos.
Nejvíce spokojení jsou z vysokoškoláků studenti lékařských a nelékařských zdravotnických oborů, konkrétně 78 procent, dále pak posluchači společenských věd a informačních technologií. Vyplývá to z průzkumu projektu KULTIMED realizovaného mezi studenty českých vysokých škol.
V Česku chybí žáci ve škole častěji, než je běžné v zahraničí. Zameškají zhruba deset procent výuky, u deváťáků je to až 15 procent. Vědec Dominik Dvořák z Univerzity Karlovy upozorňuje, že důvody mohou být hlubší než jen "záškoláctví z lenosti". Na vině může být neřešená šikana, psychické potíže i nedůvěra rodičů ve školní systém. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak problémy odhalit.
Ministr školství Mikuláš Bek chce, aby se žáci povinně učili anglicky už od první třídy. Druhý jazyk by měli mít povinný od šesté třídy. Podle většiny expertů oslovených v anketě Aktuálně.cz jde o dobrou myšlenku, někteří však zpochybňují, zda je změnu možné provést. Upozorňují také, že na výuku není dostatek jazykářů.
Bývalý předseda Starostů a nezávislých a exministr školství Petr Gazdík jako by zmizel z politiky. Přestože je poslancem, ve sněmovně nevystupuje a k politice se veřejně nevyjadřuje. Aktuálně.cz ho na závěr školního roku navštívilo na gymnáziu, které od loňska vede. Vysvětluje, co je za jeho "zmizením" z politiky, jak hodnotí svou roli v kauze Dozimetr i proč už nechce kandidovat do sněmovny.
Místo rozšiřování osmiletých gymnázií by měly kraje nabízet více středních škol s všeobecným vzděláním, říká analytik výzkumné organizace PAQ Research Jan Zeman. Zatímco v Česku na ně chodí třetina žáků, ve většině Evropy až polovina. Stávající systém podle něj navíc odrazuje hlavně děti z hůře situovaných rodin.
Studenti ve Vlámsku, Dánsku, Kanadě, Nizozemsku a Česku patří k nejlepším, pokud jde o finanční gramotnost. Vyplývá to z dnes zveřejněných srovnávacích testů PISA, které ve dvaceti zemích a regionech provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Nad průměr států se dostaly ještě Rakousko, Polsko a Spojené státy. Nejhůře si vedli žáci v Brazílii, Saúdské Arábii a Malajsii.
Školní maturitu by mohla nahradit absolventská práce s obhajobou, podobně jako na vysoké škole. Lépe by propojila teoretické znalosti studentů s praxí. Novinka by se mohla týkat už letošních druháků. Bude ale na jednotlivých školách, zda ji zavedou. Počítá se s tím především u odborných škol, gymnázia nejspíš zůstanou u tradičního zkoušení, očekává náměstek ministra školství.
Sám v dětství moc štěstí na učitele neměl, což mu profesi ze začátku zprotivilo. Pak si k ní ale našel cestu, když zjistil, že si může se žáky vytvořit vztah plný důvěry. Karel Gamba z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži nyní vyhrál cenu Global Teacher Prize pro nejinspirativnějšího učitele. "Učitelům k dobré práci chybí rok volna, aby se mohli sami rozvíjet," říká pro Aktuálně.cz.
V pátek začnou deváťáci dělat přijímačky na střední školy, příští týden se pak konají zkoušky na víceletá gymnázia. Vedoucí češtinářů Cermatu Gabriela Baumgartnerová popisuje, co se objeví v testech, jak se na ně nejlépe připravit a která témata už při procvičování vynechat.
Aby si lidé dokázali utvářet postoje na základě věrohodných zdrojů, musí se naučit kriticky myslet. K tomu má podle strategie ministerstva školství děti vést už základní škola. I proto učitelé v Hovorčovicích u Prahy spojují běžnou výuku s lekcemi kritického čtenářství a pisatelství. Rozeznávat emočně zabarvená tvrzení od faktů učí žáky už na prvním stupni.
Student ČVUT Petr Čanda v roce 2019 obhájil diplomovou práci, ve které navrhl stavbu školy v Zambii. O čtyři roky později tam odcestoval a s dalšími čtyřiceti dobrovolníky první budovu na pusté louce postavil. Pro místní je raritou, protože střední školy jsou na africkém venkově výjimkou. Projekt má pomoct Zambijcům naučit se nové dovednosti, aby z nich nemuseli být jen zemědělci.
Většina škol se dostatečně nevěnuje výuce o financích, přestože je součástí vzdělávacích plánů, ukazují průzkumy. Podle učitele Davida Lopaura ze Základní školy Svatoplukova v Olomouci dětem často chybí povědomí o hodnotě peněz. "Jsou překvapené, kolik úsilí rodičů je za vydělanou stovkou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Učí děti jak zacházet s penězi nebo spořit. A také jak o úspory nepřijít.
