V Česku čelí exekuci téměř 650 tisíc lidí. Jedním z hlavních důvodů, proč se tolik lidí propadá do dluhů, jsou podle odborníků chybějící znalosti, jak zacházet s penězi. Problém začíná už na školách. I proto vznikl projekt Rozvoj finanční gramotnosti, který má naučit středoškoláky správně nakládat s financemi. První školy nyní začínají unikátní výukové materiály testovat.
Žáci někdy mají pocit, že ve škole nemají žádné slovo. Aby byla škola zábavnější, musí cítit, že mají na výuku také vliv, tvrdí v podcastu projektu Chytré Česko pedagožka a vedoucí pracovní skupiny pro kodex učitele Zuzana Terry. Popisuje také, jak si udržet respekt ve třídě, jak docílit, aby byl vzájemný a žáci učiteli důvěřovali. "Dnešní děti vám respekt nedají zadarmo," říká.
Poradce premiéra Petra Fialy a zároveň náměstek ministra školství Jiří Nantl brání Fialu před kritikou ředitelů i odborářů. Ti si stěžují, že pro vládu není školství prioritou, ačkoliv to slibovala. Nantl však tvrdí, že jejich kritika je nespravedlivá a panika kvůli škrtům peněz pro školníky, uklízečky a další nepedagogické pracovníky je zbytečná.
Děti si tu mohou klidně celý den hrát, číst nebo něco vyrábět. Není výjimkou, že se tak oproti žákům z běžných škol naučí psát, číst nebo počítat i o několik let později. Znalosti si totiž v Osvobozené škole osvojují hravou formou podle svých možností i zájmů. "Tento typ vzdělávání je vhodný pro téměř všechny děti, ale málokteré rodiče," říká ředitelka. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak škola funguje.
Po prvotních problémech se žáci mohou přihlašovat na střední školy, vybrat si mohou až tři, které seřadí podle svých preferencí. Na některých školách očekávají velký zájem, který několikanásobně překoná kapacitu tříd. Na jiných oborech naopak přijmou takřka všechny přihlášené. Deník Aktuálně.cz nabízí statistiku, jak velký zájem byl o obory na jednotlivých školách v minulém roce.
Už šestým rokem běží společný projekt Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny Chytré Česko. Jeho cílem je ukázat, jak může vypadat vzdělávání pro 21. století tak, aby bylo pro děti co nejpřínosnější. O čem se mají čeští žáci učit? Pomozte nám najít odpověď na tuto zásadní otázku vyplněním dotazníku, na který se dostanete kliknutím na banner níže.
Ve třech letech začal Darju zajímat mechanismus fotosyntézy, ve čtyřech začala číst a k pátým narozeninám si přála jediné: opravdový model lidského těla. Teď je jí osmnáct a je jedním z mladých lidí zapojených do projektu Přemýšlivec. Ten upozorňuje na často se vyskytující nepochopení a dlouhodobé přehlížení potřeb nadaných a přemýšlivých dětí. Jejich příběhy zachytil fotograf Libor Fojtík.
Děti používají internet už od útlého věku, často ale neví, jaké je tam čekají nástrahy. Informatika je sice ve školách povinná, osnovy ale nepokryjí vše důležité. V pražské Fakultní základní škole Barrandov se proto s dětmi baví třeba také o sociálních sítích nebo se učí pomocí počítačové hry. Žáci pak mají být schopni poradit si s hatery či podvodníky nebo rozhodnout se, co o sobě budou sdílet.
Jaroslav Čech prožil dětství v ústavu. Díky stipendiu ze soukromého gymnázia se mu podařilo vystudovat univerzitu v Anglii. Po návratu do Česka chtěl učit děti angličtinu, ale odradila ho výše platu. Dnes doučuje v jazykové škole v Dobříši. Češi podle něj ovládají angličtinu čím dál lépe, problémem ale jsou nekvalifikovaní učitelé. "Může to učit v podstatě kdokoliv, což je problém," říká.
České školy se chystají v pondělí 27. listopadu stávkovat, některé se zcela uzavřou. Chtějí tím upozornit na riziko ohrožení kvality vzdělávání i fungování škol kvůli nedostatku peněz. Kolik škol se zapojí a mají si rodiče brát kvůli stávce volno nebo zajišťovat dětem hlídání? Aktuálně.cz shrnuje nejdůležitější otázky a odpovědi.
Už potřetí letos stát vyhlásil akci Milostivé léto, při které se lidé mohou výhodně zbavit svých dluhů. Na základní škole v České Lípě věří, že by podobné iniciativy nebyly nutné, pokud by se o financích učilo už ve školách. Se svými žáky se proto v hodinách matematiky i češtiny baví o tom, za co je vhodné utratit milion korun, jak reklamovat zboží nebo co si může dovolit jejich rodina.
Skupina studentů přírodovědných oborů se před 15 lety rozhodla dokázat, že fyzika a chemie jsou všechno, jenom ne nuda, poučky a výpočty. Založila Úžasné divadlo fyziky, s jehož inscenacemi objíždí školky, školy i akce pro dospělé. "Výuku stále tvoří hlavně učebnice, fakta a pojmy. Méně už jsou školáci vedeni k tomu, aby viděli fyziku v běžném životě," říká jedna z členek spolku Barbora Mikulecká.
Herec a režisér Jiří Mádl v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil pro něj netypicky o vzdělávání. Zapojil se totiž do kampaně Měníme osnovy, která si klade za cíl rodičům a učitelům vysvětlovat, proč a jak reformovat výuku.
Svět se mění čím dál rychleji a děti ve školách potřebují získávat schopnosti, dovednosti a znalosti, které je pro takový svět vybaví. V duchu této myšlenky připravuje ministerstvo školství nové vzdělávací programy, podle kterých by školy měly učit od září 2027. Tento týden Národní pedagogický institut s Nadací České spořitelny spustily kampaň, která chce změnu osnov učitelům i rodičům vysvětlit.
O nástrahách, které přináší online prostředí, se mluví roky. Často se s nimi setkávají i nejmenší děti, a to ještě dříve, než jim kdokoli sdělí, jak internet používat bezpečně. Program Internetoví úžasňáci se to snaží změnit. Školí učitele, aby pak ve svých hodinách mohli interaktivními způsoby vysvětlovat dětem, jak si poradit s hackery či kyberšikanou. Dosud se dostal k téměř 80 tisícům žáků.
Finanční vzdělávání je už deset let součástí školní výuky. Více než polovina Čechů si přesto myslí, že se jí školy věnují málo nebo vůbec a že ani rodiče nepomáhají dětem pochopit svět financí. "Pakliže se rodiče s dětmi o penězích doma nebaví, škola to nezmění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz finanční poradce Pavel Najman.
Začínal jako technický výzkumník, schopnost jít za svým a věřit týmu si osvojil na basketbalových palubovkách. Stejně jako přesvědčení, že pracovat s mladými znamená dát jim prostor a nebát se o ně opřít. Radko Sáblík je ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, exporadcem hned dvou ministrů školství a především pedagogem, který se snaží posunout české školství do 21. století.
Tereza, Natálie a Oldřich patří mezi skupinu studentů, kteří se loni rozhodli přibližovat svým vrstevníkům politické dění a přenášet ho do škol. Loni v prosinci začínali debatou pěti kandidátů na prezidenta a pokračovali vůbec prvním rozhovorem, ve kterém vystupoval nový prezident Petr Pavel společně se svou manželkou Evou. Nyní studenti přichází se zcela novým projektem.
Přestože se o nutnosti zavedení digitální gramotnosti do školských osnov mluví už téměř dekádu, ve školách se stále neučí. Jde přitom o schopnost, bez které se lidé neobejdou. Odborníci, kteří diskutovali na letošním ročníku vzdělávací konference FutureEdu, ale upozornili i na další věc. Na budoucnost vzdělávání bude mít podle nich zásadní dopad i umělá inteligence, která představuje riziko.
Žáky neučí jen učitelé ve školách, ale také každodenní život, který může mít na vytváření jejich osobnosti mnohem větší vliv než vědomosti získané v lavici. Odborníci tomu říkají informální učení. "Klíčem je uvědomit si, že k němu dochází a je pro studenty zásadní. I proto s ním musí pracovat také učitelé," říká ředitel britské Liverpool College Hans van Mourik Broekman.
