Satelity amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) už od roku 1997 nepřetržitě sledují život na Zemi. Nyní NASA vydala video, které v několika minutách ukazuje proměny planety za posledních 20 let.
Šestičlenné posádce orbitálního komplexu veze Cygnus téměř 3,4 tuny zásob, technického vybavení a materiálu určeného k vědeckým výzkumům.
Produkce řas v posledních deseti letech nebývale vzrostla. Kromě jídla či biopaliva se dá využívat také při výrobě užitných designových věcí, jako je nábytek nebo i surfové prkno. V Hamburku již čtyři roky stojí první dům s fasádou, kterou pokrývají řasy. Výzkum na území někdejšího Československa začal již v 50. letech. Česká sladkovodní řasa se dokonce dostala i do vesmíru.
Za pět milionů dolarů je na prodej ranč Stardust nedaleko arizonského Phoenixu. Slavným je zejména kvůli údajným častým návštěvám mimozemšťanů. Podle dosavadního majitele zde několikrát čelil zlomyslným návštěvníkům z vesmíru, kteří na něm údajně prováděli také lékařské pokusy. Makléřka si myslí, že ranč z roku 1977 o rozloze čtyři hektary nakonec někdo určitě koupí.
23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Jen krátce poté, co Sovětský svaz vypustil v říjnu 1957 první umělou družici Země Sputnik 1, se bývalé komunistické impérium dočkalo dalšího úspěchu v nevyhlášené kosmické válce se Spojenými státy. Před 60 lety, 3. listopadu 1957, byla vypuštěna na oběžnou dráhu sovětská družice Sputnik 2, na jejíž palubě byla první živá bytost, dvouletá toulavá fenka Lajka, která však během letu zahynula.
Křičící planeta, hvízdající helium nebo bručící křivka světla. Americká NASA dala dohromady soundtrack tajuplných vesmírných zvuků. Ty vznikly převedením zachycený vesmírných vibrací a vln od sondy Cassini, Juno či Galileo.
Teleskopy v observatoři na americkém souostroví Havaj zachytily neznámý objekt o průměru asi 400 metrů, který se pohybuje naší sluneční soustavou rychlostí 25,5 kilometru za vteřinu. Astronomové teď zkoumají, zda je záhadným vetřelcem kometa, nebo asteroid. Vědci z americké vesmírné agentury NASA předpokládají, že neznámé vesmírné těleso sem zamířilo z jiné sluneční soustavy.
Kosmonauti si krátí chvíli velmi zajímavým způsobem. Zkouší, jak dlouho se ve vesmíru vydrží točit fidget spinner, a experimentují tak s Newtonovými zákony. Podívejte se na sestřih těch nejlepších momentů z paluby vesmírné stanice.
Cambridgeská univerzita v pondělí dala na internet volně ke stažení doktorskou práci jednoho ze svých neznámějších absolventů - teoretického fyzika Stephena Hawkinga (74), který se proslavil mimo jiné knihou Stručná historie času. Zájem byl tak velký, že univerzitní web skoro na celý den spadl, informovala agentura AP.
Vědci objevili gravitační vlny předpovězené Albertem Einsteinem. Ve stejnou dobu jako světlo ze stejné vesmírné události.
"Když se mi v Německu rozbila vývěva, došel jsem si do sklepa pro novou. V Česku musím zastavit výzkum a vyhlásit výběrové řízení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fyzik Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na unikátním přístroji zkoumá, jak vznikají složitější molekuly ve vesmíru či jak dochází k ničení ozónu.
Papež František zavolá tento měsíc posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura Reuters. Prvním papežem, který volal do vesmíru, byl Františkův předchůdce Benedikt XVI. Vatikán oznámil, že papež František se s kosmonauty na ISS spojí 26. října v 17:00 SELČ. Šestičlennou posádku stanice nyní tvoří tři Američané, dva Rusové a jeden Ital. Papež Benedikt XVI. volal do vesmíru v roce 2011. Telefonát přenášel z vatikánské knihovny živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Benedikt se kosmonautů mimo jiné ptal na problémy Země, změny životního prostředí a budoucnost planety.
Před 60 lety do vesmíru vzlétla první sovětská družice Sputnik-1 a začalo dobývání vesmíru. Hledání vzdálených exoplanet, kde by se mohl nacházet život, pokračuje. Podívejte se na hlavní výzkumné projekty v naší sluneční soustavě.
Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.
Přesně před 60 lety - 4. října 1957 - odstartovala do vesmíru první družice, sovětský Sputnik-1. Začal tím ostrý souboj Moskvy a Washingtonu o lety do vesmíru, který během tzv. studené války výrazně ovlivnil i vývoj nových zbraní a vojenských systémů. Po šesti dekádách je toto soupeření minulostí a experty teď zaměstnávají spíše komerční lety do vesmíru či další osud Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S novinářem a propagátorem kosmonautiky Pavlem Toufarem o tom, co vše "vousatá družice" Sputnik-1 odstartovala a co se za šest dekád v dobývání vesmíru změnilo.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru. Oznámila to Královská švédská akademie věd.
Americká soukromá společnost SpaceX chce k Marsu vyslat svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Podle agentury Reuters to v pátek na konferenci v australském Adelaide řekl šéf firmy Elon Musk. Společnost v zájmu ušetření nákladů také zmenší původně zamýšlenou velikost svého kosmického plavidla vyvíjeného pro lety k rudé planetě. Stavba této lodi by podle Muska měla začít už v první polovině příštího roku. Očekává se, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle k Marsu svou první lidskou výpravu až o zhruba deset let později, někdy ve třicátých letech.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a jeho ruský protějšek Roskosmos chtějí spolupracovat na stavbě stanice na oběžné dráze kolem Měsíce. Obě kosmické agentury to ve středu oznámily na Twitteru. Budování orbitální základny, která je zatím ve fázi úvah, by mohlo začít v nadcházejícím desetiletí. NASA o základně hovoří jako o Deep Space Gateway, což je možné přeložit jako Vstupní brána do hlubokého vesmíru. Komplex je totiž součástí dlouhodobého plánu letu mise s lidskou posádkou k Marsu.
Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.
