Rudá planeta vydala další záhadu, se kterou si vědci zatím nevědí rady. Vozítko Curiosity při cestě údolím Valle Grande narazilo na podivné díry v povrchu. Podobné prohlubně už vědci na Marsu znají, tyto jsou však jiné. Jsou nezvykle široké a mělké a na jejich dně chybí materiál či jiná stopa, která by napověděla, jak vznikly. Jejich původ tak zatím zůstává záhadou.
Saturn proslavily jeho prstence i podivuhodně pravidelný šestiúhelník, který už desítky let obepíná severní pól planety. Teď ale Hubbleův teleskop zachytil na opačné straně Saturnu nový obří útvar, po němž na starších snímcích nebyla stopa. Desetistranná struktura se stále vyvíjí a astronomové zatím nevědí, proč vznikla ani zda vydrží stejně dlouho jako její slavný severní protějšek.
Téměř kilometr a půl pod zemí, v bývalém zlatém dole v americké Jižní Dakotě, stojí zařízení, které patří k nejcitlivějším detektorům na planetě. Jeho úkol je zároveň mimořádně ambiciózní. Má zachytit něco, co možná právě teď prochází naším tělem i celou planetou, aniž bychom o tom měli sebemenší tušení. Temnou hmotu.
Na první pohled obyčejný snímek z Marsu ukrývá podivný tmavý objekt. Připomíná bytost s mohutným tělem a tenkými nohami, která se na záběru objevila zničehonic – na fotografii pořízené jen několik sekund předtím totiž není. S mimozemským životem ale nemusí mít podivný útvar nic společného. Vysvětlení může být mnohem prostší – a ukrývá se přímo v samotném snímku.
Už několik let vědci zachycují zvláštní, velmi nízkofrekvenční signál, který prostupuje vesmírem. Jeho původ pro ně dosud byl záhadou. Nová studie teď přichází s pozoruhodnou možností: tento tajemný „hukot“ může být starý více než 13 miliard let.
Vesmírem se valí neviditelná tsunami. K Zemi míří masivní oblak slunečního plazmatu, sice nejde o bezprostřední apokalypsu, ale načasování nemohlo být přesnější. Přelomová studie v časopise Nature právě odhalila, že při skutečně extrémním zásahu ze Slunce náš planetární štít selže mnohem dřív, než jsme spoléhali.
Českou oblohu čeká v pátek brzy ráno pozoruhodná astronomická podívaná. Částečné zatmění Měsíce začne před svítáním a v největší fázi zakryje zemský stín zhruba 92,9 procenta měsíčního kotouče. Za příznivého počasí bude vidět i pouhým okem, a to napříč republikou. Kdo si bude chtít úkaz vychutnat, musí si přivstat.
Z vesmíru se k Zemi pomalu, ale nezadržitelně blíží objekt o velikosti malého autobusu. NASA se sice slavný teleskop Swift pokusila zachránit a vytáhnout ho zpátky do bezpečnější výšky, jenže plán selhal. Záchranná loď se ve vesmíru dostala do potíží a teleskop teď míří k Zemi. Do atmosféry by měl vstoupit ještě letos.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
Na zlomek sekundy se z hlubin vesmíru ozve obrovská rádiová rána a pak je zase ticho. Některé záblesky se vracejí, jiné už nikdy. Astronomové přitom stále nevědí, co je vytváří. Hlavním podezřelým jsou magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. K rozluštění této záhady bychom navíc mohli být o krok blíž už v září, kdy se k pozorování vrátí obří sardinský radioteleskop.
Mléčná dráha nevznikla jako hotový obří celek. Rostla po miliardy let a část své hmoty získala pohlcováním menších galaxií. Nová data z Hubbleova teleskopu teď posouvají její známou historii o 1,8 miliardy let hlouběji do minulosti. Vědci našli stopy dávné srážky, která se odehrála jen asi dvě miliardy let po velkém třesku.
Když rover Perseverance zamířil laser na několik nenápadných světlých kamenů v kráteru Jezero, vědci neočekávali nic mimořádného. Analýza ale odhalila minerál, který dosud na Marsu nikdo nenašel a který na Zemi vytváří rubíny a safíry. Ještě zajímavější než samotný nález je pak otázka, jak mohl v tamních horninách vůbec vzniknout. Snaha nalézt odpověď totiž může vědce docela potrápit.
Středa 12. srpna nabídne jednu z opravdu výjimečných astronomických nocí posledních let. Během několika hodin se na obloze vystřídají hned dva mimořádné úkazy – největší zatmění Slunce viditelné z Česka za téměř 30 let a vrchol meteorického roje Perseid. Taková kombinace je mimořádně vzácná, a pokud bude přát počasí, čeká pozorovatele nezapomenutelná podívaná.
Za necelé tři roky proletí kolem Země asteroid Apophis, a to tak blízko, že jej budou astronomové moci sledovat jako nikdy předtím. Nová studie ale upozorňuje na nečekaný problém. Samotný asteroid už sice naši planetu neohrozí, vědci se však obávají, že by do jeho osudu mohl zasáhnout někdo úplně jiný: lidstvo. A důsledky by mohly zkomplikovat jedinečný vědecký experiment.
Slunce ukázalo svou dosud neznámou tvář. Nejvýkonnější sluneční teleskop na světě zachytil rekordně ostré snímky, na nichž vědci poprvé jasně spatřili drobné víry plazmatu. Právě ty mohou vysvětlit, proč naše hvězda čas od času vyšle do vesmíru ničivé erupce.
Dvacet let stará data z Marsu skrývala objev, kterého si nikdo nevšiml. Vědci až díky nové analýze archivních dat z roveru Spirit objevili důkazy, že kapalná voda mohla být na Marsu mnohem rozšířenější, než se dosud předpokládalo.
Čtrnáct let práce v nehostinném prostředí si vybírá svou daň. Nové snímky z Marsu ukázaly, jak výrazně se během let opotřebovala kola roveru Curiosity. Přesto robot pokračuje v průzkumu Rudé planety a připomíná, že i zdánlivě obyčejná fotografie může vypovídat o hranicích lidské techniky i o tom, jak blízko bychom mohli být vlastní cestě na Mars.
Milovníci noční oblohy, zbystřete. Nad našimi hlavami se už brzy může odehrát podívaná, kterou většina lidí za život spatří jen jednou. Hvězda T Coronae Borealis se po zhruba 80 letech znovu výrazně rozzáří, na krátkou dobu ji bude možné zahlédnout i bez dalekohledu.
Musí to být krátké a musí to být hned, zněly požadavky kolegyně jaderného fyzika Václava Otakara Kostrouna, když jej v červnu 1977 požádala o nahrání vzkazu pro vesmírnou sondu Voyager. Vědec žijící v USA měl na rozmyšlenou jen pět minut. Nakonec zvolil pozdrav „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší!"
Milovníci noční oblohy se mají na co těšit. Už za pár dní vrcholí meteorický roj Perseid, který každoročně patří k nejkrásnějším nebeským úkazům. Letos navíc budou podmínky naprosto ideální. Pokud vyjde počasí, lidé mohou během jediné noci spatřit desítky „padajících hvězd“.
Už za pár dní zasáhne Měsíc pět tun kovu z rakety SpaceX. Horní stupeň rakety Falcon 9, který před více než rokem pomohl dopravit dvě lunární mise do vesmíru, narazí do měsíčního povrchu. Letět bude rychlostí kolem 8700 kilometrů za hodinu a podle vědců po sobě zanechá mohutný oblak prachu i nový kráter.
