Andrew Feustel, který ve středu spolu s krajanem Richardem Arnoldem a ruským kolegou Olege Artěmjevem odletěl do vesmíru ruskou kosmickou lodí Sojuz MS-08. Feustel, jehož manželka Indira má české kořeny, při každé ze svých tři misí s sebou na oběžnou dráhu kolem Země vzal předměty spojené s Českou republikou.
Americký astronaut s českými kořeny Andrew Feustel si s sebou na Mezinárodní vesmírnou stanici vzal kopie obrázků z terezínského ghetta. Předměty spojené s Českem u sebe měl i při dřívějších letech do vesmíru.
První retrospektivní výstavu sochaře Vladimíra Škody, jenž od roku 1968 žije a tvoří ve Francii, připravilo Museum Kampa ve spolupráci se Zámkem Troja. Škoda, jenž pracuje s abstraktními formami, které jsou inspirované především kosmickými tělesy a s nimi souvisejícími teoriemi, zde bude vystavovat souběžně.
Když mu bylo 21 let, lékaři u něj zjistili neléčitelnou nemoc nervových buněk a dávali mu dva roky života. Britský astrofyzik Stephen Hawking se dožil 76 let a stal se nejznámějším vědcem současnosti, autorem bestsellerů i popkulturní celebritou. O jeho přínosu hovořil deník Aktuálně.cz s Lukášem Grygarem.Syn astrofyzika Jiřího Grygara přeložil knihy, jež Hawking vytvořil s dcerou Lucy.
Ve středu zemřel jeden z nejvýznamnějších současných vědců Stephen Hawking. Proslavily jej objevy v oblasti kosmologie i kvantové gravitace. Nevěřil v existenci Boha a lidstvo varoval před mimozemskou civilizací. Od roku 1979 zastával pozici lukasiánského profesora matematiky, kterým byl dříve také Isaac Newton. Hawking byl držitelem Wolfovy ceny za fyziku, Copleyho medaile a Řádu společníků cti britské královny. Od 21 let trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla. Doktoři mu předvídali dva roky života, nakonec se dožil 76 let. O jeho životě byl natočen snímek Teorie všeho, objevil se i v seriálech.
Ve středu nad ránem zemřel ve svém domě v Cambridgi teoretický fyzik Stephen Hawking, jeden z nejznámějších vědců vůbec. Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina.
Lidé musí zřídit základnu na Měsíci a během stovek let expandovat dál do vesmíru, tvrdil slavný fyzik Stephen Hawking.
Mezi státy případně ohroženými troskami by Česká republika být neměla, obezřetnější by měli být na jihu Evropy. Číňané nicméně uklidňují, že většina částí vesmírné stanice shoří v atmosféře.
Suborbitální raketa opakovaného použití ruské soukromé společnosti KosmoKurs má do vesmíru vypravit první turisty v roce 2025. Agentuře TASS to řekl generální ředitel firmy Pavel Puškin. "První let prototypu by se měl uskutečnit v roce 2023 a první let s turisty se očekává v roce 2025," informoval Puškin. Celý program od spuštění projektu až po první turistický let podle něj spolyká 150 až 200 milionů dolarů. Společnost KosmoKurs vyvíjí raketu opakovaného použití. Pojmout by měla šest turistů a jednoho instruktora, kterým má umožnit 14minutový let ve výšce 180 až 220 kilometrů a strávit 5,5 minuty ve stavu beztíže. Jedna letenka by měla přijít na 250 000 dolarů.
Český astronom Martin Mašek pomohl určit polohu elektromobilu Tesla, který v únoru do vesmíru vynesla raketa Falcon Heavy. Jeho snímek ocenila také Česká astronomická společnost.
Tři čtvrtě milionu úlomků větších než jeden centimetr má obíhat Zemi. Mohou se opět srážet a těžce poškodit nebo zničit funkční satelit. Nejbližší oběžné dráhy by pak po kaskádovitých kolizích byly pro několik příštích lidských generací nepoužitelné. Evropská vesmírná agentura se rozhodla, že vymyslí "svoz" vesmírného odpadu.
Již příští rok chce síť postavit německá pobočka Vodafonu ve spolupráci s automobilkou Audi, vesmírnou společností PTScientists a finskou Nokií.
Projekt D-Mars je z poloviny o výzkumu, ta druhá polovina je o publicitě, říkají vědci. Chtějí přilákat zájem veřejnosti.
Miniaturní satelit Evropské vesmírné agentury (ESA) s názvem Proba-V koncem ledna pořídil tento krásný pohled na olympijská sportoviště v korejském Pchjongčchangu. Jasná bílá mapka vystupuje z červeného okolí, které zobrazuje vegetaci, a z šedých oblastí, které značí zastavěné plochy včetně nedalekého hlavního města Soulu. Vidíme také zasněžené vršky hor či řeku Hangang. Posláním satelitu je každé dva dny mapovat povrch Země a růst vegetace. Během své mise, jež začala v květnu 2013, zachytil bouře, požáry či postupné odlesňování planety.
Američané vypustili v roce 1977 sondy Voyager 1 a Voyager 2, aby prozkoumaly vnější planety sluneční soustavy. Všechny ty klasické snímky plynných obrů Jupiteru a Saturnu a jejich měsíců, které známe z encyklopedií a učebnic, pořídila tato dvojčata.
Generace, která před téměř 50 lety nezažila v přímém přenosu přistání člověka na Měsíci, si podobný zážitek odnese ze 6. února 2018. To mohli lidé sledovat úspěšné snažení společnosti SpaceX o start rakety Falcon Heavy a zdárné přistání jejích stupňů zpět na Zemi. Přímým přenosem provázel popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix Dušan Majer.
Soukromá americká společnost vizionáře Elona Muska chce raketu Falcon Heavy v budoucnu využívat k letům na Měsíc a Mars.
V úterý v 19:30 (SEČ) se před zraky všech fanoušků Elona Muska a dobývání vesmíru měla na floridském Mysu Canaveral odstartovat doposud nejvýkonnější raketa současnosti Falcon Heavy. Čas startu byl ale kvůli silnému větru odložen na 21:45 SEČ, kdy se startovací okno otevře zhruba na 15 minut. Falcon Heavy má k cestě do kosmu vyhrazenu dobu zhruba do 22:00 (SEČ). Pokud neodletí, bude start odložen na středu. Raketu vyrobila společnost SpaceX. Raketa by měla v budoucnu vyslat lidskou posádku na Mars. Sám Musk, majitel společnosti, varoval, že se zkušební start nemusí vydařit.
Ruský kosmický program nezažívá v posledních letech zrovna nejšťastnější období. Navíc za četné nezdary může často až nepochopitelná nedbalost. "Vědci naprogramovali urychlovací raketový stupeň Fregat pro start z jiného kosmodromu, což je bizarní," konstatuje Pavel Toufar k listopadové blamáži, kdy Rusové zbytečně přišli o svou velkou družici a 18 menších satelitů Američanů, Kanaďanů či Japonců.
Ruská firma Energia, která projekt chystá, chce vynést do vesmíru pět až šest lidí ročně. Jedna cesta vyjde zhruba na 2 miliardy korun.
