Energetická firma ČEZ uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na něj dopadala povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V konkrétním sporu chtělo občanské sdružení informace o palivu používaném v jaderné elektrárně Temelín.
Vyhlášku o zákazu sezení na veřejných prostranstvích mimo lavičky zrušil Ústavní soud. Sezení podle soudu samo o sobě nenarušuje veřejný pořádek. Sezení může být pouze předpolím pro páchání přestupků. Vyhlášku o zákazu sezení mimo lavičky vydali Litvínov a Varnsdorf. Podobné vyhlášky mají i v dalších, většinou severočeských městech - například v Duchcově, Krupce, Bílině či Rotavě. Ty zatím zůstávají v platnosti. Podle soudce by se však města měla podle nálezu zařídit a zrušit je.
Městský soud v Praze osvobodil ženu, která nechala svou matku po pádu ležet na zemi. Matka ženy upadla doma a nedokázala se zvednout, dceři však zakázala přivolat lékařskou pomoc. Na podlaze ležela dva měsíce a následkem proleženin v listopadu 2015 zemřela. Čtvrteční rozsudek pražského městského soudu je nepravomocný a je možné se proti němu odvolat. Podle obhájce ženy ale připadá v úvahu pouze trestný čin neposkytnutí první pomoci.
Právo uspořádat ohlášené shromáždění není absolutní a je možné je omezit například z bezpečnostních důvodů. Rozhodl o tom v úterý Ústavní soud, na který se obrátila skupina senátorů. Ti podali ústavní stížnost jako reakci na postup policie, která právě s poukazem na bezpečnostní důvody nechala loni v březnu uzavřít Hradčanské náměstí v Praze, kde se měla konat dopředu ohlášená demonstrace proti návštěvě čínského prezidenta. Podle senátorů policie zneužila paragraf zákona o pozemních komunikacích, který je příliš vágní, a požadovali jej zrušit jako protiústavní. Soud to ale odmítl.
Plénum Ústavního soudu se odmítlo zabývat návrhem na zrušení části zákona, která zaručuje soudcům Ústavního soudu přestupkovou imunitu. Soudci tak i nadále nebudou zodpovědní za přestupky. Zrušení navrhoval kárný senát, který se zabýval rychlou jízdou Radovana Suchánka. Soudci strážníci podle neoficiálních informací loni v červenci naměřili v Břeclavi rychlost 96 kilometrů v hodině. V kárném řízení s ústavními soudci lze uložit jen výtku, žádný jiný trest.
Na Ústavní soud se obrátila Nadace knížete Lichtenštejna. Důvodem je její spor se státem o vlastnictví lesů v okolí Říčan. Sporné pozemky byly v katastru nemovitostí zapsány na nadaci, která je dědicem knížete Františka Josefa II. Ten se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů.
Lékař Alois Krul, který byl odsouzen kvůli úmrtí dítěte při porodu v soukromé nemocnici ve Vrchlabí, neuspěl u Ústavního soudu. K tragédii došlo v roce 2011. Tehdy čtyřiaosmdesátiletý Krul podle verdiktu Okresního soudu v Trutnově špatně odhadl váhu novorozence a místo císařského řezu zvolil spontánní porod.
Přední čeští odborníci debatovali v Poslanecké sněmovně o milostech prezidenta republiky a jejich budoucnosti. Ústavní právník Jan Kysela zmínil, že v budoucnu by mohly všechny milosti prezidenta podléhat spolupodpisu například předsedy vlády. "Novelizace celého institutu milostí do kontrasignace by mě nepopudila," řekl na semináři Kysela. Jeho názor pak podpořil i další ústavní právník Aleš Gerloch, který připomněl, že v minulosti forma spolupodpisu milostí už existovala. "Jsem pro, aby všechny formy byly spojené s kontrasignací," prohlásil Gerloch.
S blížícími se volbami politické strany stále častěji mluví o tom, zda má mít pacient možnost si připlatit například za lepší nitrooční čočku. Nyní to nelze. "Jako pacient bych z principu měl mít možnost volby, a systém mi to neumožňuje a nutí mě chtít něco, co já vlastně nechci. Pokud chci něco jiného a musím si to celé zaplatit, tak mě to diskriminuje," říká Petr Šustek z Právnické fakulty UK, který na téma nadstandardů spolupořádal konferenci. Na ní kromě odborníků na medicínské právo vystoupili i zástupci pojišťoven a nemocnic. Takzvané nadstandardy prosadila vláda Petra Nečase, Ústavní soud je ale krátce nato zrušil. Právníci však zdůrazňují, že se tak stalo pouze z formálních důvodů.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dodatečně řekl, jak by jeho instituce řešila nedávnou krizi, kterou vyvolal spor premiéra Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana o demisi vládního kabinetu. Rychetský ostře odmítl verzi Zemana, že by po podání mohl odvolat pouze premiéra a ne celou vládu. "Demise premiéra je demisí celé vlády, na tom se shodne napříč nejen politická, ale i akademická fronta. O tom není pochyb," uvedl Rychetský. Pokud by se Zeman před měsícem na Ústavní soud obrátil s žádostí o sdělení, zda demise předsedy vlády neznamená jen odchod premiéra, rozhodování by bylo rychlé a jednoznačné, uvedl Rychetský.
Demise premiéra znamená demisi celé vlády, sněmovna se může rozpustit i bez posvěcení prezidentem a Senát může žalovat hlavu státu i bez souhlasu dolní komory. Novinky v ústavě, které už před dvěma lety schválil kabinet a které měly jasněji definovat pravomoci prezidenta, vlády a parlamentu, se ale do praxe jen tak nedostanou. I když se na novele původně vládnoucí koalice shodla, na jednání poslanců se nikdy nedostala. Naposledy přitom mohla pomoci třeba v případě květnového sporu mezi hlavou státu a premiérem.
Ústavní soud zrušil na základě návrhu dvacítky senátorů část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami. Podle senátorů úprava v praxi vede k netransparentnosti. Pasáž se ruší ke konci roku 2018. Podle soudu je nezbytné přijmout nové komplexní úpravy systému úhrad. Proto soudci vytvořili zákonodárcům potřebný časový prostor.
Soudy o předběžných opatřeních musí rozhodovat bezodkladně, a to i v případě odvolání. Zdůraznil to ve své zprávě Ústavní soud. Podle něj soudy chybovaly v případu předběžného opatření vůči společnosti Markíza - Slovakia o zastavení přenosu programů Markíza a Doma. Odvolací řízení u vrchního soudu v tomto případě trval celé čtyři měsíce.
Ústavní soudci nezjistili závažné porušení práv v rozhodčím řízení ani v následném postupu justice při stížnosti Agrofertu na polskou firmu PKN Orlen. Ve sporu šlo až o 20 miliard korun. Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby navazující na předchozí arbitráže.
Právníci, kteří před 25 lety psali ústavu, se dnes nedomnívají, že je důvod ji měnit. A to i přesto, že prezident Miloš Zeman otálí s odvoláním Andreje Babiše z vlády. Klíčový článek 62, o který vede Zeman s premiérem spor, napsal Cyril Svoboda. Ten nyní říká, že by hlava státu měla Babiše odvolat hned. Další autoři základního zákona země jsou přesvědčení, že zavedení přímé volby prezidenta byla chyba. Tehdejší místopředseda vládní komise pro přípravu ústavy Jan Kalvoda kritizuje politiky, že v poslední době dokument a ústavní zvyklosti nerespektují. V posledních desetiletích se politické síly země chovají k ústavě jako nadrzlí populisté, zlobí se.
Čtvrt století po schválení ústavy se kvůli sporu prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky otevírá otázka, zda by se první zákon země neměl zrevidovat. Ústavní pořádek podle expertů není stavěný na chování prezidenta, který si ustanovení základního zákona státu vykládá svévolně. Právníci se domnívají, že by mělo být jednodušší prezidenta žalovat u Ústavního soudu. V současnosti je potřeba třípětinová většina v Senátu a 120 poslanců k tomu. Tak velká shoda v parlamentu podle nich dává hlavě státu pocit nedotknutelnosti. I přesto ústava za čtvrtstoletí obstála. Problém je ale v nechuti prezidenta republiky se jí řídit, domnívá se například Jan Kysela.
Dvojnásobný, usvědčený, nájemný vrah se stává novým Zemanovým symbolem. Kajínek na Hrad! uslyšíme za chvíli.
Premiér Bohuslav Sobotka řeší vládní krizi i na své cestě v Lucembursku. Na tamní české ambasádě prohlásil, že na začátek příštího týdne svolal schůzku ústavních expertů, aby připravili podklady pro případný spor u Ústavního soudu o to, zda je správná Sobotkova, či Zemanova interpretace ústavy. "Doufám ale, že to nebude potřeba. Teď je na tahu prezident," řekl s tím, že pořád doufá, že se prezident zachová podle dosavadních ústavních zvyklostí a ministra financí Andreje Babiše odvolá.
Není pochyb, že demise premiéra Bohuslava Sobotky by znamenala demisi celé vlády, říká bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, nyní nezávislá senátorka za Stranu zelených. Názory právníka Zdeňka Koudelky, podle nějž může prezident Miloš Zeman odvolat pouze Sobotku, považuje za "naprostý nonsens". Wagnerová v rozhovoru pro Aktuálně.cz také doporučuje Sobotkovi, aby oprášil návrh na odvolání ministra financí Andreje Babiše. Pokud by prezident s odvoláním otálel, může podle ní rychle rozhodnout Ústavní soud.
Justice má podle nálezu Ústavního soudu respektovat ekonomickou realitu. Cena havarovaného a opraveného vozidla bývá při dalším prodeji výrazně nižší, prodejce tak může žádat dorovnání ceny po viníkovi nehody.
