Bývalý premiér Petr Nečas zevrubně popisuje dlouholetou praxi týkající se nejen toho, jak vypadaly naše delegace na summity NATO. Hovoří v této souvislosti také o Ústavě, přímé volbě prezidenta nebo roli Ústavního soudu. A opakovaně zdůrazňuje, že základem demokratického provozu je schopnost dosahovat politických dohod.
Poslanec ODS Marek Benda, který patří mezi právní experty strany, se v jednom shoduje s kritiky Ústavního soudu ohledně vstřícnosti k prezidentu Petru Pavlovi. Podobně jako oni považuje za zvláštní, že soud vydal předběžné opatření o cestě Pavla na summit NATO tak rychle. Když ale dostal od Aktuálně.cz otázky, zda nepovažuje postup soudu za poněkud podezřelý, reagoval jednoznačně.
Přestože rozhovor s poslankyní Motoristů sobě Gabrielou Sedláčkovou vznikal krátce před předběžným rozhodnutím Ústavního soudu, stejné názory má podle svých slov i po něm. Sedláčková patří k poslancům vládní většiny, podle nichž se z Česka stává prezidentská republika. Nelíbí se jí, že se Petr Pavel obrátil na soud, a kritizuje i jeho přesvědčení, že by měl být na summitu NATO přítomen.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ani den po rozhodnutí Ústavního soudu neubral. Aktuálně.cz ho zastihlo v Kongresovém centru po tiskové konferenci. Trvá na tom, že předběžné opatření soudců představuje pokus o ústavní puč. A odmítá, že by verdikt znamenal jeho porážku.
Může prezident rozhodovat sám, nebo mu do toho může mluvit vláda? Otázka, kterou nyní řeší Ústavní soud (ÚS), není v české politice žádnou novinkou. Jen několik hodin poté, co vrcholní soudci Petru Pavlovi otevřeli cestu na summit NATO, označil Miloš Zeman verdikt za důkaz jejich podjatosti. Právě on přitom před 26 lety hnal kvůli podobnému sporu k Ústavnímu soudu Václava Havla. A prohrál.
Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který ve středu nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, vyvolalo okamžitou lavinu reakcí. Zatímco opoziční politici mluvili o vítězství zdravého rozumu, druhá strana barikády zpochybňovala nestrannost soudců.
Předseda SPD Tomio Okamura dlouhodobě vystupuje proti prezidentovi Petru Pavlovi i proti tomu, aby letěl na summit NATO do Turecka. Ještě před tím, než se Ústavní soud ve středu postavil za Pavla, Okamura řekl, co by vláda po něm v Ankaře požadovala. S tím, že na summit letí i on coby šéf sněmovny.
Může vláda prezidentovi zabránit v účasti na vrcholném summitu? Na tuto otázku bude hledat odpověď Ústavní soud poté, co Petr Pavel podal kompetenční žalobu a požádal o předběžné opatření. Ačkoliv by se to mohlo zdát, nejde v Evropě o ojedinělý případ. V Polsku vyústil v jednu z nejslavnějších politických bitev posledních let. A ta pro prezidenta neskončila dobře.
Ústavní soud obdržel kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ve sporu o účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. O případném přednostním projednání rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Sejde se ve středu. Do té doby nebude soud poskytovat žádné další informace, uvedla jeho mluvčí Miroslava Číhalíková Sedláčková. Soud si podle ní uvědomuje naléhavost věci.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Michala Pokuty, jenž si tak s konečnou platností odpyká 17 let ve vězení za usmrcení čtyřletého dítěte v Mostě. Dítě držel v náručí jeho italský otec, se kterým měl Pokuta konflikt. Chtěl bodnout Itala, zasáhl však dítě. ÚS dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, stojí v usnesení.
S blížícím se summitem NATO v Turecku roste napětí, jestli na toto zásadní mezinárodní jednání vláda Andreje Babiše „pustí“ prezidenta Petra Pavla, který naznačuje, že by se jinak obrátil na Ústavní soud. Jak by tento soud rozhodl, není jasné, leccos ale naznačila bývalá členka Ústavního soudu Ivana Janů. Ta zároveň vzpomněla i exprezidenta Miloše Zemana.
„Česká republika uznává zpovědní tajemství“– právě tato část smlouvy s Vatikánem, tzv. konkordátu, poskytuje podle Ústavního soudu katolické církvi privilegované postavení vůči ostatním církvím. Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví za podmínek, které si samy stanoví. Jedním ze soudců, kteří s tím nesouhlasí, je Tomáš Langášek.
Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Ratifikaci tak nelze dokončit, dokud se rozpor neodstraní, například dalším jednáním smluvních stran. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit.
Prezident si měl dát jako podmínku pro jmenování Andreje Babiše, že Filip Turek ve vládě nebude, myslí si někdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. I bez toho ale předpokládá, že Turek nakonec ve vládě nebude. Premiér – ať si o něm myslíme cokoliv – do ústavního konfliktu s hlavou státu nepůjde, odhaduje.
Prezident si měl dát jako podmínku pro jmenování Andreje Babiše, že Filip Turek ve vládě nebude, myslí si někdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. I bez toho ale předpokládá, že Turek nakonec ve vládě nebude. Premiér – ať si o něm myslíme cokoliv – do ústavního konfliktu s hlavou státu nepůjde, odhaduje.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost podnikatele, jenž nabízel lázeňské oplatky s karlovarskými motivy na obalu. Vyráběly se však v Luhačovicích, bez použití vřídelní vody. Obal mohl mást spotřebitele, inspekce nařídila stažení z prodeje. Karlovarské oplatky jsou chráněné zeměpisné označení.
Jan Kalvoda v roce 1996 rezignoval na funkci ministra spravedlnosti jen kvůli tomu, že nebyl JUDr. a psal si titul před jménem. Nebyla v tom od něj přitom žádná tendence se povyšovat, vzpomíná někdejší ministr vnitra, advokát Tomáš Sokol. "Ten standard byl někde jinde. Jestli je to dobře nebo špatně, to ať si posoudí každý sám.“
Ústavní soud zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazoval na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů a nečinnost ministerstev považoval za nezákonný zásah. ÚS nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale nebylo možné vyhovět, plyne z jednomyslně přijatého nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové.
Expert na ústavní právo Michal Bartoň i odborník na právo EU Martin Smolek se ještě letos stanou novými ústavními soudci. Senát schválil jejich nominaci. Bartoň obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů, Smolek dostal 44 hlasů. Prezident Petr Pavel poděkoval senátorům za to, že mu pomohli naplnit jeho představu o pestrosti Ústavnímu soudu z hlediska odbornosti, věku i zastoupení žen.
Ústavní soud zrušil vyhlášku obce Cebiv na Tachovsku, která regulovala chov hospodářských zvířat. Návrh na zrušení podalo ministerstvo vnitra, které už loni pozastavilo platnost vyhlášky. Pro regulaci velkochovů lépe poslouží územní plán, plyne ze středečního nálezu.
