Před pár dny se bývalý předseda Rady ČT u soudu přiznal, že v roce 2024 vyrazil do Karibiku slavit šedesátiny Pavla Tykače na pozvání miliardářovy manželky Ivany. Tím ale účinkování Pavla Matochy před spravedlností neskončilo. Státní zástupce otevřel kauzu nahrávky, která údajně zachycuje hlasy Matochy a radního Romana Bradáče debatující spolu způsobem, jenž může naznačovat korupční jednání.
Vláda Miloše Zemana nevěděla, že nejde o zahraničního investora, který používá finanční prostředky původem z Mostecké uhelné společnosti. I takto státní zástupce Radek Bartoš vyjádřil nesouhlas s odvoláním těch, kdo byli před třemi lety odsouzeni v kauze privatizace těžební společnosti. Podle Antonia Koláčka prý zmiňovaný žalobce tehdejší činy nepochopil, řekl ve čtvrtek u Vrchního soudu v Praze.
V panelovém mosteckém sídle těžební firmy Sev.en před několika dny proběhlo jednání se starosty obcí sousedících s povrchovým velkolomem ČSA. Společnost uhlobarona Pavla Tykače tak bez přítomnosti zástupců ministerstva životního prostředí spustila vyplácení části peněz ušetřených z odpuštěných rekultivací. A byť měl původně celý proces řídit stát, teď má daleko marginálnější pozici.
Místo povinné rekultivace necháme hnědouhelné lomy ladem, ať v nich úřaduje sama příroda. A část připravených peněz pak těžební firmy Pavla Tykače převedou pod dohledem státu obcím v okolí dolů. S touhle představou se vláda Petra Fialy pustila do obrovských změn v úklidu po povrchové těžbě. Jenže jak se nyní ukazuje, plán má velké trhliny. Miliardář chce mít nad rozdělováním peněz poslední slovo.
V nevelkém záhybu Žermanické přehrady se poslední červencový víkend děly divy. Další pokračování „uhelného“ Coal Festivalu do Slezska přivezlo i emblematického německého Westbama, který je dodnes synonymem devadesátkových Love Parade v Berlíně. Ten ukázal, proč i v 61 letech zůstává jedním z největších jmen světové taneční hudby.
Jedním z těch, kdo před 24 lety poklepali na základní kámen továrny, byl i tehdejší předseda vlády Miloš Zeman. Závod mexické společnosti Nemak na polích za Mostem měl odstartovat proměnu regionu závislého více než sto let na uhlí. Jenže stejně jako další firmy v rozsáhlé průmyslové zóně Joseph a okolních lokalitách žádný velký hi-tech do kraje nepřinesl. Teď navíc Nemak potvrdil, že odchází.
Výroba v elektrárnách Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Informovala o tom mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková.
I když byla havířina jedním z nejtěžších řemesel, ve slezských rodinách měla dlouhou tradici. Udržovala se i po několik generací a uhlí dávalo práci nejen mužům, ale i ženám. Tomu je teď konec. S uzavřením Dolu ČSM ve Stonavě tahle letitá historie skončila. A jak to samy rodiny řeší? Reportér deníku Aktuálně.cz s některými z nich mluvil.
Tři týdny poté, co vláda pro Filipa Turka vytvořila funkci zmocněnce pro klimatickou politiku, se neúspěšný ministerský kandidát poprvé představil na veřejnosti v nové roli. Pískajícím odborářům se sirénami v Ostravě ve čtvrtek sdělil nepřekvapivou zprávu – že evropský těžký průmysl ztrácí konkurenceschopnost. Recept, jak zachránit ocelářství nebo dobývání uhlí, ale do Slezska nepřivezl.
Smutek v očích, bučení na prezidenta Petra Pavla, lahváč v kroužku před kantýnou nebo historky o tom, kdo komu v hospodě roztrhal triko. Středa 4. února ve Stonavě na Karvinsku měla řadu stereotypů, které si člověk se slezskými horníky spojuje. I přesto všechno to byl ale den, kdy tradiční havířská profese v českých zemích zanikla. Odteď už nikdo nevytěží ani kilogram uhlí.
V šatně si naposledy oblékl fáračky, nasadil přilbu a cestou k těžní kleci narychlo vypil povinnou gulášovku. Karel Blahut, závodní Dolu ČSM, sfáral do hloubky 1300 metrů už po sedmitisící padesáté osmé. Tentokrát to ale bylo jiné.
Sedm mrtvých a deset zraněných. To je bilance jednoho z nejtragičtějších požárů v Česku, který ani po roce není dořešen. Když v noci v sobotu 11. ledna 2025 v mostecké restauraci U Kojota explodoval plyn z ohřívadel, na nelegální dřevěné terase popíjelo mnoho lidí. Policie nyní čeká na znalecké posudky, které pak poslouží k obžalobě viníků.
Řada výztuží pod zemí zůstane, některé ale ještě havíři stihnou vytáhnout. „Vylamování“ ocele z chodeb je dřina, jak právě dokazuje jeden ze zpocených mužů. Pracuje jen v trenkách a přilbě. Reportér deníku Aktuálně.cz sfáral za havíři do stonavského Dolu ČSM na jednu z posledních šichet. Tady na začátku roku 2026 skončí dlouhá historie těžby černého uhlí u nás. A s ní zanikne i hornická profese.
I když samotný Pavel Tykač, jedenašedesátiletý uhlobaron a majitel fotbalové Slavie, k pražskému obvodnímu soudu opět nedorazil, jednání v síni trvalo několik desítek minut a bylo poměrně detailní. Předseda senátu Pavel Mihola prověřoval některé body z miliardářovy žaloby, již podal na bývalého pirátského poslance Jakuba Michálka. Tím hlavním, co se řešilo, byl Tykačův vliv na některá česká média.
Nevlídné podzimní počasí, mlha, podvečerní tma a hlavně nepozornost několika železničářů stály před 65 lety za nejhorším železničním neštěstím v české historii. U obce Stéblová na jednokolejné trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi se 14. listopadu 1960 střetl osobní vlak tažený parní lokomotivou s motorákem. Ponořte se do mrazivé rekonstrukce pekla na kolejích.
Jedno páteční ráno, které začalo radostí z očekávaných podzimních prázdnin – a skončilo smutkem celé vesnice. V říjnu 1966 se na velšský Aberfan zřítila obrovská masa uhelného odpadu a pohřbila školu plnou dětí. 144 mrtvých. Zděšená veřejnost, trauma přeživších – a královna, která přišla pozdě. Jedna z největších katastrof v dějinách Spojeného království navíc zůstala bez trestu.
Orlová nepůsobí zdaleka tak temně, jak by odpovídalo její pověsti. Přesto se město vyrovnává se svou historií, která úzce souvisí s rozmachem uhelných dolů ve 20. století a především s jejich útlumem po roce 1989.
S novými emisními povolenkami se zatím obchoduje jen na zkoušku a přes média a sociální sítě už létají na téma zdražení absurdní částky, které mají na jedné či druhé straně buď vyděsit voliče, nebo je naopak chlácholit. Zelené odpustky čeká start v roce 2027 a bolet budou. Žádný dnes učiněný odhad však nemusí nastat. Ale ani nemusí být chybný.
Emisní povolenky, které nově zatíží prodejce pohonných hmot a dodavatele plynu a uhlí k vytápění, vytáhnou ročně z kapes domácností tisíce korun navíc. Stát se na poslední chvíli snaží dopad na občany zmírnit. Modelové příklady ukazují, jak může systém postihnout zejména nízkopříjmové domácnosti.
Tisíce korun ročně mohou navíc k dosavadním účtům naskočit na složenkách domácnostem, které vytápějí dům plynem nebo uhlím. Zhruba o 250 korun by podražilo tankování plné 50litrové nádrže auta. V Evropské unii už schválený systém emisních povolenek pro dopravu a bydlení nikdo nezastaví - možná jen zmírní. Aktuálně.cz shrnuje okolnosti hrozícího průvanu v peněženkách domácností.
Most, uhelná metropole severozápadních Čech, je na rozcestí. Už zase. Okolní povrchová těžba jde do finále a betonové město budované pro sto tisíc obyvatel se zvolna vylidňuje. Centrum Mostu budované v brutalistním stylu navíc ztrácí smysl. Magistrát si najal několik architektů, aby vymysleli, jak město s vyloučenými lokalitami posunout do budoucnosti. A říkají tomu Super Most.
