Skupina aktivistů ráno zhruba na půl hodiny uzavřela v Praze u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Dvojici protestujících, kteří poté bránili k přístupu k uzávěrům z obou stran budovy, z místa odvedli policisté. Protest mířil proti vládní dohodě o těžbě v polském hnědouhelném dole Turów.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo text dohody mezi Českem a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Na jejím základě už Polsko v pátek poslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Dohoda, o jejíž přijatelnosti panují oprávněné obavy, je velmi smutným koncem českého protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu. Pokud se tam proti všemu rozumu bude těžit až do roku 2044, spor co nevidět propukne znovu. A bude silnější.
S šéfkou jaderného dozoru o startovním poli v předvečer závodu o dostavbu atomové elektrárny na jihu Moravy a o trvalosti zákonů lidských i fyzikálních.
Máme-li uspět v boji s klimatickými změnami, je důležité, aby kroky, které nám dávají šanci, nebyly zpochybňovány elitami.
Listopad nebyl v otázkách klimatu jen měsícem, kdy se konala konference ve skotském Glasgow. Vyšla také nová studie, která se zaměřuje na dezinformace o klimatu šířící se v Česku. A pětice nápojových firem působících v Česku oficiálně podpořila zavedení zálohovaných PET lahví a plechovek. Deník Aktuálně.cz přináší pravidelný měsíční přehled zpráv o klimatu.
Liberecký kraj žádá vyšší pokuty za ilegální těžbu uhlí v polském dole Turów u hranice s Českem a projednávání na plénu Evropského parlamentu. Podle vedení kraje se situace nezměnila, dopady činnosti polského dolu na české území jsou prokazatelné a dvouletá jednání s Polskem o dohodě jsou neúspěšná.
Nová německá vláda výrazně zrychluje odklon země od uhlí. Tamní elektrárny a teplárny ho přestanou spalovat ideálně už v roce 2030, vyplývá z koaliční smlouvy vznikající vlády. Dokument zveřejnili němečtí sociální demokraté, liberálové a Zelení po dlouhých jednáních ve středu odpoledne. Končící kabinet Angely Merkelové přitom počítal až s rokem 2038.
Možný konec uhlí je velkým tématem celosvětové klimatické konference v Glasgow. Na summitu se 40 zemí zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Jak se někteří hlavní producenti a spotřebitelé vyrovnávají s tlakem na požadavky na zastavení těžby? Nabízíme pohled do Polska, Ruska, na Ukrajinu, do Číny, Austrálie a Spojených států. A také pro srovnání situaci Česka.
Řada lidí kvůli zdražování energií a krachu některých dodavatelů zvažuje, zda by pro ně nyní nebylo lepší spoléhat se opět na tradiční zdroje vytápění. Třeba obyvatelé rodinných domů, kteří si ponechali i kotel na tuhá paliva, se nyní podle expertů více snaží topit dřevem nebo uhlím. Jeho cena ovšem roste podobně rychle jako cena plynu.
Spor s Polskem o hnědouhelný důl Turów je jedním z témat, která bude muset řešit nová vláda. Už brzy. S koalicemi, které dávají dohromady budoucí český kabinet, se dohodli odborníci z ministerstva životního prostředí a do Varšavy poslali dopis s výzvou k obnovení pozastaveného dialogu. Na odpověď z Polska zatím stále čekají. Povrchový důl těsně u hranic ohrožuje vodní zdroje v Česku.
Ve čtvrtek pozdě večer skončil v Praze dvoudenní vyjednávací česko-polský maraton. Cílem bylo najít shodu na detailech smlouvy, která by ukončila spor mezi oběma zeměmi o další těžbě v hnědouhelném dole Turów a jejích dopadech na české území, v jehož bezprostřední blízkosti se nachází. To se ale zatím nepodařilo. Podle zdrojů blízkých vyjednávání je důvodem zásah premiéra Andreje Babiše (ANO).
Česká republika se musí více snažit, aby do roku 2030 splnila energetické a klimatické cíle Evropské unie. Tyto přísnější cíle ji přimějí rychleji se vzdát uhlí, uvedla Mezinárodní agentura pro energii, která ve své nejnovější studii hloubkově přezkoumala českou energetickou politiku. Země by podle ní měla podpořit komunity v oblastech, které tento vývoj zasáhne.
Obě velké uhelné elektrárny v Pardubickém kraji ve Chvaleticích a Opatovicích nad Labem zatím nezískaly pravomocnou výjimku z nových emisních limitů. Ty nabyly účinnosti ve středu a jsou přísnější než předchozí. Elektrárny žádaly o přechodnou úlevu při vypouštění rtuti a oxidů dusíku do ovzduší, proti vydané výjimce se však buď odvolaly ekologické organizace, nebo úřad dosud nerozhodl.
Polský hnědouhelný důl Turów je rozbuškou na česko-polsko-německé hranici. Varšava pokračuje v těžbě navzdory nařízení Soudního dvoru Evropské unie. Českým obcím vadí prach a hluk, obří jáma jim prý bere vodu. Těžaři tomu chtějí bránit obří podzemní "zdí", jenže její funkčnost je zatím nejasná. Do toho se místní Poláci bojí o práci a německá Žitava o své domy.
Britský start-up Gravitricity, který se snaží prosadit na trhu se skladováním elektřiny, chce využít hlubokou uhelnou šachtu Staříč na severní Moravě k výrobě elektřiny. Firma by do více než kilometr hluboké šachty, která patří k uzavřenému dolu Paskov, spouštěla několikatisícitunové závaží a pomocí síly gravitace vyráběla elektřinu. Informovaly o tom Hospodářské noviny (HN).
Severočeské doly ze skupiny ČEZ přestanou těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. V rozhovoru s ČTK to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Nevyloučil možnost, že těžba může kvůli situaci na trhu skončit ještě dříve.
Energetický průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského přestane do roku 2030 ve všech zemích, kde působí, používat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Výjimkou bude Německo, kde bude firma postupovat v souladu se zákonem o ukončení využívání uhlí, na jejímž základě bude celonárodně ukončena výroba energie z uhlí nejpozději do roku 2038. V pondělí to řekl mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Když člověk projíždí okolo obří jámy hnědouhelného dolu Turów, je snadné ztratit přehled o tom, ve kterém státě se zrovna nachází. Důl a stejnojmenná elektrárna leží ve výběžku polského území obklopeném Německem a Českem.
Stát chce, aby v Česku vznikl minimálně jeden projekt továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory. Na úterní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Zájem podle něj má Volkswagen, jehož součástí je i česká automobilka Škoda Auto, a korejská LG.
