Jahjá Sinvár je spoluzakladatelem jeho ozbrojeného křídla Hamásu, nyní by se měl stát šéfem jeho exekutivního vedení v Pásmu Gazy. Sinvár má za sebou dlouholeté vězení v Izraeli a staví se proti jakýmkoli kompromisům s tímto státem. Hamás právo Izraele na existenci neuznává.
Podle lidskoprávní organizace tuniské úřady v souvislosti s protiteroristickými zákony častěji mučí podezřelé, což symbolizuje jistý návrat k předrevolučním praktikám. Od revoluce v roce 2011 si útoky teroristů v Tunisku vyžádaly asi 179 lidských životů. V zemi od roku 2015, když útok radikálů z Islámského státu (IS) zabil 12 členů prezidentovy ochranky, platí výjimečný stav.
Ve Francii zatkli tři muže a jednu dívku, kteří měli chystat teroristický útok. Podle policistů se chtěli zaměřit na nějaký turistický cíl v Paříži, uvedl server listu Le Figaro. Na stopu kriminalisty přivedly statusy dívky na sociálních sítích. Mladá muslimka psala o touze odjet do Sýrie bojovat po boku džihádistů nebo zaútočit ve Francii, napsal server týdeníku L'Express. Během domovní prohlídky policisté našli u 22letého muže, který je známý svou radikalizací, materiály na výrobu výbušnin. Zadržená dívka je jeho přítelkyně, která přestoupila k islámu.
Nedovedu si představit, že by byl ten mladý muž odsouzen na doživotí. Přijatelný se mi jeví snad podmínečný trest, léčení, hlubší péče o něj.
Italský ministr zahraničí Angelino Alfano a tuniský prezident Kaíd Sibsí podepsali dohodu o spolupráci v boji s nelegální migrací. Itálie tak na základě dohody bude například školit tuniskou pobřežní stráž a Tunisané zase dodají motorové čluny i lodě. Podobnou dohodu uzavřela Itálie minulý týden také s libyjským premiérem Fáizem Sarrádžem, který stojí v čele mezinárodně uznávané vlády. Ta ale v Libyi nemá pod kontrolou moc v celé zemi.
Němečtí policisté v noci na čtvrtek zadrželi dva islámské radikály. Podle agentury DPA policie oznámila, že důvodem byla bezprostřední hrozba teroristického útoku. Odmítla ale sdělit, jaký útok muži plánovali. Göttingenský policejní prezident pouze řekl, že vyšetřovatelé získávali v posledních dnech tolik poznatků o bezprostřední hrozbě, že bylo nutné okamžitě zasáhnout. Dvojice, kterou zadrželi v dolnosaském Göttingenu, pochází z Alžírska a Nigérie. Policie o obou mužích už delší dobu věděla, že se hlásí k radikální větvi salafistického islámu. Součástí zátahu byly i razie v jedenácti objektech v Göttingenu a také v jednom domě na severu Hesenska.
Egypťan Abdalláh Hamamí, který minulý týden v Paříži u muzea Louvre zaútočil mačetou na vojenskou hlídku, nejprve odmítal vypovídat, v pondělí ale už hovořil s vyšetřovateli. Jeho zdravotní stav se ale následně zhoršil, takže nebyl schopen dalšího výslechu. Vyšetřovatelům řekl, že přišel do muzea poškodit některá umělecká díla barvami ve sprejích. Chtěl tím vyjádřit protest proti intervenci Francie v Sýrii. Atentát prý spáchat nechtěl, mačety měl jen na svou obranu.
"Antiimigrační" výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa opět narazil. Odvolací soud v San Francisku zamítl odvolání ministerstva spravedlnosti, a Trump tak nadále nemůže uplatňovat svůj dekret. Trump ale ujistil, že ho bude mermomocí prosazovat dál a soudní bitva zdaleka nekončí. Jaký další vývoj teď kauza může mít?
Když řekl nový americký prezident Donald Trump, že NATO je "zastaralé", řadu evropských politiků to vystrašilo. Podle předsedy Vojenského výboru NATO generála Petra Pavla je ale potřeba chápat tato slova v kontextu. "Donald Trump mluvil o efektivitě, o schopnosti Aliance přizpůsobit se novým bezpečnostním hrozbám, hlavně boji proti terorismu. Ale taky o nutnosti spravedlivě dělit náklady na společnou obranu," říká Pavel v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Před budovou nejvyššího soudu v afghánském Kábulu vybuchla bomba. Podle agentury Reuters 20 lidí zemřelo a 40 lidí je zraněných. Afghánská policie uvedla, že terčem byli očividně zaměstnanci soudu, kteří v době útoku odcházeli z práce. Afghánský prezident Ašraf Ghaní útok označil za " neodpustitelný čin a zločin proti lidskosti". Sebevrah se odpálil na parkovišti před postranním vchodem do budovy, kterým zaměstnanci budovu opouštějí, napsala afghánská média. K činu se zatím nikdo nepřihlásil. Agentura AP nicméně připomíná, že v minulosti na sídlo soudu útočili bojovníci hnutí Tálibán. Současný útok podle zpravodajského serveru BBC svědčí o zhoršující se bezpečnostní situaci v Afghánistánu.
Turecká policie pozatýkala během víkendu kolem 400 lidí kvůli podezření z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Tyto zásahy zintenzívnila po sérii ničivých atentátů, které otřásly Istanbulem a dalšími městy v posledních dvou letech. Zároveň ale v zemi pod vlivem loňského puče sílí i zátahy vůči jakýmkoli kritikům režimu tureckého prezidenta Erdogana. Ten na jaře chystá referendum o dalším posílení svých pravomocí a taky prodloužení svého mandátu. "Pokud mu změna ústavy projde, bude to už diktatura," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz česká politoložka Lucie Tungul, která žije dlouhodobě v Istanbulu.
Egypťan Abdalláh Ridá Hamamí, který v pátek napadl mačetou vojenskou hlídku před Louvrem v Paříži, v neděli odmítl vypovídat. Útočník jednoho z vojáků lehce zranil, další voják potom Hamamího několikrát postřelil. Jeho stav byl zpočátku kritický, ale v sobotu již byl mimo ohrožení života. Francouzský prezident François Hollande jeho útok označil za teroristický čin.
V rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News Donald Trump prohlásil, že je pro USA výhodné s Ruskem spolupracovat. Svého ruského protějška Vladimira Putina Trumpo podle svých slov respektuje, blíže ale jejich vztah nenastínil. Ruský a americký prezident spolu hovořili telefonicky minulou sobotu. Bílý dům k telefonátu uvedl, že je začátkem zlepšování vztahů mezi USA a Ruskem.
Dvě bomby, které vybuchly na maratonu v Bostonu v roce 2013, zabily tři lidi a stovky dalších zranily. Nechybělo mnoho a čtvrtou obětí mohla být Roseann Sdoiová – nebýt hasiče Michaela Materii, který jí zachránil život. Z místa, které se stalo svědkem krvavého útoku, ji odvezl do nemocnice. Společné přátelství přerostlo v lásku a pár se bude na podzim brát.
Už po útocích na redakci Charlie Hebdo vláda rozmístila v ulicích francouzských měst vojáky. Stáli nejen u letišť nebo nádraží, ale také vedle oblíbených památek. Mezi nimi bylo i muzeum Louvre, kde vojáci zasáhli proti muži s mačetami. Bezpečnost země a terorismus se promítají do blížících se voleb prezidenta. Někteří kandidáti tématu radikálního islamismu hojně využívají.
Bílý dům se vyjádřil k výstavbě osady, kterou chce Izrael vybudovat na palestinském území. Podle mluvčího nepředstavuje výstavba bytů překážku v mírovém řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Prezident Donald Trump se má setkat v polovině února s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Předchozí americké vlády se stavěly kriticky k židovské výstavbě nejen ve východním Jeruzalémě, ale i na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde v židovských osadách žije na 430 000 lidí. Podle Palestinců osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.
U pařížského muzea Louvre postřelil jeden z vojáků muže, který je napadl mačetou. Muž se pokusil dostat s podezřelými taškami do přilehlého obchodního centra, ale vojenská hlídka ho nevpustila.
Sněmovna zamítla už v úvodním kole návrh opozičního Úsvitu na zpřísnění zákonů proti terorismu. Rozhodla v souladu s postojem vlády, která předlohu označila za věcně nesprávnou a v rozporu s úmluvou o ochraně lidských práv. Úsvit chtěl prosadit prakticky automatické vazební stíhání pro lidi podezřelé z terorismu a trestní odpovědnost firem za podporu teroristických skupin. Trestný čin podpory terorismu by předloha rozšířila i na financování aktivit, které s ním souvisejí nepřímo. Zákonodárci schválili už loni vládní novelu, jež přitvrdila postihy za podporu terorismu. Zavedla jako samostatné trestné činy financování terorismu, jeho propagaci, vyhrožování terorismem.
Pro odmítnutí azylu není nutné, aby žadatel osobně spáchal teroristický čin nebo k němu podněcoval. Stačí, že se nějakým způsobem účastnil činnosti teroristické sítě. Uvedl to v úterý Soudní dvůr Evropské unie, když rozhodoval o sporu mezi belgickými úřady a marockým islamistou. Toho v Belgii odsoudili na šest let do vězení. Podle rozsudku se účastnil používání falešných dokladů a plánování sítě, která vysílala dobrovolníky do Iráku. Tím "se účastnil činnosti buňky, která poskytuje podporu teroristickému hnutí". V roce 2010 Maročan požádal o azyl v Belgii kvůli strachu z pronásledování v rodné zemi. Belgie mu však žádost zamítla a spor se dostal až k Soudnímu dvoru EU.
Imigrace a terorismus zůstávají pro Evropany největšími výzvami, kterým starý kontinent v současnosti čelí. Podle nejnovějšího výzkumu Eurobarometru označilo imigraci za největší nebezpečí až 45 procent respondentů, terorismus 32 procent z nich. Data sbírali výzkumníci v listopadu 2016, publikovali je v prosinci.
