Trevora Brookse alias Abu Izzadeena označila za pachatele útoku v Londýně některá respektovaná britská i evropská média. Policie se k tomu nevyjádřila, nicméně Brooks je za mřížemi. Odsouzený za propagaci terorismu a porušení protiteroristického zákona.
Před budovou britského parlamentu se střílelo. Útočník s nožem nejprve najel automobilem do lidí, poté pobodal policistu. Z budovy parlamentu se ozvala střelba, policisté muže zneškodnili. Incident se zatím vyšetřuje jako teroristický útok.
Do prostějovských kasáren, které jsou sídlem 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, tedy elitní jednotky přezdívané „čeští Rangers“, ve středu dopoledne zavítal prezident Miloš Zeman. Ve třetím dnu návštěvy Olomouckého kraje zhlédl akční scénu, ve které vojáci předvedli, jak by mohlo vypadat zadržení unikajících teroristů.
Každý den zemře na světě přes 800 dětí mladších pěti let na onemocnění způsobená nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou. Nedostatečný přístup k čisté vodě trápí 36 zemí. V důsledku klimatických změn se situace bude zhoršovat. Na Světový den vody vydala organizace UNICEF alarmující zprávu, podle které budou vážné zdravotní problémy kvůli nedostatku čisté vody hrozit každému čtvrtému dítěti na světě.
Přesně před rokem udeřili atentátníci na metro a letiště v Bruselu. Útoky si vyžádaly 32 obětí, přes 300 lidí bylo zraněno. Molenbeek má dlouhodobě negativní image – je tu vyšší kriminalita, ve vyšší míře tu působí drogoví dealeři a v posledních letech se jeho jméno stále častěji skloňuje v souvislosti s radikálním islámem. Verbíři a radikálové jsou podle belgických médií v Molenbeeku stále aktivní a neustále hledají další lidi, které by mohli obrátit na radikální islám.
K teroristickému útoku, který si v pondělí v Bagdádu vyžádal 27 obětí a 45 zraněných, se přihlásila organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom v úterý agentura AP s odvoláním na prohlášení IS na internetu. Vůz naložený výbušninami explodoval v pondělí večer v jihozápadní čtvrti Ámil, kde žijí převážně šíité. Právě ti jsou častým terčem útoků sunnitské extremistické organizace IS. IS ovládá část území na severu Iráku i v Sýrii. V posledních týdnech utrpěl IS v obou zemích několik porážek. Irácké vládní jednotky právě v těchto dnech vytlačují radikály ze západní části severoiráckého Mosulu, což je poslední významná bašta IS v Iráku. Východní část Mosulu dobyly v lednu.
Útočník z pařížského letiště Orly byl pod vlivem drog a alkoholu. Napsala to agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný justiční zdroj. Devětatřicetiletý Francouz se v sobotu pokusil sebrat člence vojenské hlídky automatickou pušku. Podle vyšetřovatelů chtěl zabíjet lidi okolo sebe. Křičel, že přišel "zemřít pro Alláha". Vojenská hlídka ho následně zastřelila. V neděli policie propustila jeho otce. Ten odmítl, že by měl jeho syn cokoli společného s islámskými radikály. "Můj syn nikdy nebyl terorista. Nikdy se nemodlil. Pije. A pod vlivem alkoholu a marihuany se stávají takové věci," řekl rozhlasové stanici Europe 1.
V odbavovací hale pařížského letiště Orly vzal muž jedné vojačce automatickou pušku a ženu začal držet jako rukojmí. Křičel prý, že přišel zemřít pro Alláha. Zbylí vojáci z hlídky útočníka zastřelili. Devětatřicetiletého útočníka měla kvůli jeho kriminální činnosti v registru policie. Muž byl i v hledáčku tajné služby, protože se postupem času z něho stal islamista. Jižní terminál zůstane uzavřen až do večerních hodin.
Džihádistická organizace Islámský stát začala evakuovat z Rakky své vůdce. Očekává útok na toto "hlavní město" svého samozvaného státu. K Rakce se chystají jednotky vedené syrskými Kurdy a spoléhají na americkou podporu. Ta ale není automatická, Bílý dům o ní ještě nerozhodl. Sýrie je jen součástí zápasu o moc na Blízkém východě a USA musí brát ohledy i na další země.
Na střední škole ve městě Grasse na jihu Francie se střílelo, podle agentury AFP je osm zraněných. Podle televizní stanice BFM TV útočník začal střílet na ředitele školy. Policisté zatkli 17letého studenta, který měl u sebe pušku, pistoli, revolver a dva granáty. Podle tamních úřadů nejde o teroristický útok. Student zaútočil na ředitele školy, se kterým měl údajně spory. Podle vyšetřovatelů není vyloučeno, že měl mladík psychické problémy.
Evropský parlament schválil návrh, který výrazně zpřísní držení střelných zbraní. Česko bylo proti, podle něj jde o zbytečný postih legálních držitelů zbraní. Zastánci naopak tvrdí, že návrh zvýší bezpečnost a omezí riziko teroristických útoků.
Evropský parlament v úterý s velkou pravděpodobností odhlasuje návrh, který kvůli teroristickým útokům zpřísňuje legální držení zbraní. Řada lidí, kteří je teď mají, bude k jejich používání potřebovat zvláštní povolení. Dlouhé poloautomatické zbraně zůstanou stávajícím držitelům, nově už ale nepůjdou koupit. Čeští politici změny většinou odmítají jako zbytečné. Řada tuzemských majitelů a prodejců zbraní protestuje, že lidé ztratí legální možnost se bránit v době, kdy riziko teroristických útoků v Evropě narůstá.
Turecký investigativní novinář Ahmet Sik před šesti lety popsal ve své knize nekalé praktiky stoupenců islámského duchovního Fethullaha Gülena, kterého loni prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil, že stojí za nepodařeným vojenským pučem. Nyní Sik paradoxně stojí před soudem a je obviněný, že patří ke Gülenovu hnutí. Případ poukazuje na současný stav tureckého soudnictví, které je v područí prezidenta Erdogana.
Na veřejných místech v Německu přibudou kamery. Navzdory výhradám opozice to v pátek v parlamentu schválili poslanci vládní koalice. Díky tomu budou moci soukromí provozovatelé jednodušeji nainstalovat kamery do obchodních center nebo třeba na parkoviště. Zákonodárci odsouhlasili i to, aby policisté nosili kamery připevněné na svém těle. Jde o reakci na několik násilných útoků, které Německo loni zažilo. Ozývá se ale i kritika zákona, například od hamburského pověřence pro ochranu dat Johannese Caspara. Ten se obává otevření cesty pro "totální monitorování veřejného prostoru", které ale podle něj teroristy neodstraší.
Počet obětí středečního útoku na vojenskou nemocnici v Kábulu stoupl na 49. Zraněných je devět desítek, uvedla agentura Reuters s odvoláním na afghánské zdravotnické zdroje. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Ve středu afghánské úřady udávaly bilanci 30 mrtvých, počet ale dál stoupal. Nemocnice se nachází nedaleko amerického velvyslanectví a dalších diplomatických sídel. Proti útočníkům zasahovali členové afghánských speciálních sil, kteří se do budovy dostali přes střechu, kam je spustili z helikoptér. Svědci vypověděli, že někteří útočníci byli převlečeni za lékaře a pak začali pálit do lidí z kalašnikovů.
Například íránské zákony o zahalování žen jsou neobhajitelné. Taky je ale u nás nikdo neobhajuje a není tedy moc s kým polemizovat.
Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí nový imigrační výnos. Ten ruší předchozí dekret vydaný koncem ledna, který vzbudil velké vášně a protesty. Americké soudy ho taky následně zablokovaly. Nový prezidentský dokument některá předchozí opatření proti imigrantům zmírňuje. Na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti převážně muslimských zemí: Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Oproti původnímu dekretu ze seznamu států vypadl Irák. Jaké další změny nový výnos přináší? Podívejte se přehledně.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Soud ve Francii poslal na sedm let za mříže 17letého tureckého Kurda, který loni v lednu v Marseille napadl mačetou židovského učitele. Informovala o tom agentura Reuters. Mladík po činu prohlásil, že jednal ve jménu teroristické organizace Islámský stát (IS). Kurd, jehož jméno s ohledem na věk nebylo zveřejněno, byl souzen za pokus o vraždu motivovanou terorismem a antisemitismem. Hlava židovské obce v Marseille po útoku doporučila svým souvěrcům, aby na ulicích nenosili typickou čepičku, zvanou jarmulka či kipa. Napadený učitel, který byl na cestě do školy, ji na hlavě měl.
Angela Merkelová požaduje, aby Turecko propustilo německo-tureckého novináře Denize Yücela z tamní vazby. V té je od pondělí kvůli podezření z podpory terorismu. Merkelová se ve středečním projevu jasně postavila za svobodu tisku, která je podle ní nezpochybnitelnou součástí demokracie. Třiačtyřicetiletého novináře zatkla turecká policie před více než dvěma týdny a od té doby je zadržován.
