Americký prezident Donald Trump zakázal například Syřanům nebo Iráčanům vstup do Spojených států. Využil k tomu exekutivní příkaz, který podle amerických médií ani nekonzultoval s odborníky. Následovala vlna kritiky. Koho všeho se zákaz týká? Odkdy vstoupí v platnost? A co jsou ony exekutivní příkazy, které Trump v poslední době často využívá? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
Mohamed Abrini je obviněn z podílu na teroristickém útoku v Bruselu, během kterého loni v březnu zemřelo 34 lidí. Podle zpravodajského serveru BBC je nyní oficiálně vyšetřován také kvůli podezření, že se účastnil i útoku v Paříži, kde teroristé v listopadu roku 2015 zavraždili 130 lidí. Abrini byl zatčen loni v dubnu na základě záběrů z bezpečnostních kamer na bruselském letišti Zaventem.
Mnozí voliči Donalda Trumpa nejenže nejsou pobouření, ale naopak rozhodnutí omezit vstup do země muslimům vítají. "Někdo se musel postavit a říci, že můžeme lépe kontrolovat, kdo k nám přichází. Vyzývám všechny, aby tomu dali šanci," cituje agentura Reuters dvaasedmdesátiletou Jo Ann Tiekenovou z amerického St. Louis. Za nařízením dočasně zastavit imigraci a omezit vstup do USA lidem ze sedmi muslimských zemí je vidět vliv Trumpova poradce Stephena Bannona.
Americký prezident Donald Trump sdělil, že dekret, který přechodně zavírá hranice USA lidem z některých zemí, není namířen na muslimy. "S náboženstvím to nemá nic společného, jedná se o terorismus a o bezpečnost naší země," stojí v prezidentově prohlášení. Připomenul také, že se počítá s tím, že po devadesátidenním přerušení a zavedení nových kontrolních mechanismů úřady začnou víza znovu vydávat.
Šest lidí zemřelo při střelbě v islámském kulturním centru v kanadském Quebeku. Vrah, identifikovaný jako Alexandre Bissonnette, je studentem Lavalovy univerzity, která stojí nedaleko mešity, kde byl útok spáchán. Policie, která útok vyšetřuje jako teroristický čin, zadržela původně dva podezřelé muže. Jeden z nich byl ale později označen jako svědek. Teroristický útok byl podle policistů dílem "osamělého vlka".
Americký prezident Donald Trump dalším exekutivním příkazem na 120 dní pozastavil program USA pro přijímání uprchlíků. Syrským migrantům pak až do odvolání zakázal vstup na půdu Spojených států. Exekutivní příkaz má USA ochránit před lidmi ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Výbor americko-islámských vztahů ho za rozhodnutí bude žalovat.
Donald Trump poprvé zasahuje proti imigrantům. Ve středu podepsal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici. Dalším příkazem rozhodl, že vláda zastaví dotace městům, která odmítají věznit nebo deportovat nelegální imigranty. V blízké budoucnosti Trump plánuje dočasně pozastavit přijímání uprchlíků ze Sýrie a nevydávat víza občanům několika islámských zemí. V prvních zhruba sto hodinách svého prezidentství se Trump kromě omezení imigrace věnoval i mezinárodním obchodním dohodám, automobilkám nebo omezování těžby fosilních paliv. Podívejte se na shrnutí jeho dosavadního působení v Bílém domě.
Belgická policie ve středu při ranních domovních prohlídkách, podniknutých na osmi místech v Bruselu v rámci protiteroristické operace, zadržela sedm lidí. Po výsleších je večer všechny propustila. Uvedla to agentura Belga. Podle komuniké prokuratury se žádné výbušniny ani zbraně nenašly. Zadrženi byli členové jedné rodiny radikálních muslimů v Molenbeeku. Jiný příslušník této rodiny odešel do Sýrie bojovat po boku radikálů takzvaného Islámského státu a nyní se podle vyšetřovatelů možná vrátil do Belgie. Policie tohoto muže nenašla a připouští, že možná v Sýrii zahynul, jak tvrdí jeho rodina, upřesnila Belga.
Německá policie zadržela sedm lidí z krajní pravice, které podezřívá z přípravy útoků na policisty, žadatele o azyl a Židy. S odvoláním na generální prokuraturu to napsala agentura DPA s tím, že šest ze sedmi zadržených se navíc zapojilo do teroristických aktivit. Vyšetřovatelé se údajně zaměřili na tzv. hnutí říšských občanů. To považuje nynější Spolkovou republiku za nelegitimní stát a většinou se hlásí k někdejší výmarské ústavě Německé říše z roku 1919. Policisté taky prohledali několik domů v různých spolkových zemích a městech, včetně německé metropole Berlín. Tady zadrželi množství důkazů, například elektroniku.
Džábir Bakr nejspíš chystal teroristický útok v Berlíně. Německé úřady se v jeho případě podle vyšetřování dopustily hned několika pochybení. Při zásahu v jeho bytě v Saské Kamenici se našlo 1,5 kilogramu vysoce výbušné látky, s níž chtěl zaútočit na letišti. Muž policii unikl a zadržela ho až trojice syrských uprchlíků. Saské úřady navíc Bakra neuhlídaly ani ve věznici, kde po několika dnech spáchal sebevraždu. Na tamější policii se poté snesla vlna kritiky.
Nigerijská armáda minulý týden omylem zabila 115 běženců a humanitárních pracovníků. Uprchlický tábor si spletla s pozicemi teroristické skupiny Boko Haram. Původně se hovořilo o 90 mrtvých civilistech, bilance se ale pak zvýšila až na 236 obětí. Podle serveru BBC však ale i tentokrát došlo k chybě, a to proto, že se omylem sečetly počty mrtvých a zraněných. Pouhé dva dny po bombardování na tábor zaútočili islamisté z Boko Haram, nigerijské armádě se však podařilo tábor ubránit.
Německá vláda a tamní kriminalisté varují, že by islamisté mohli zaútočit v zemi chemikáliemi. Napsal to deník Bild s odvoláním na zprávu spolkové vlády, která měla za úkol zanalyzovat rizika civilní ochrany. Podle Spolkového kriminálního úřadu (BKA) jsou islamističtí teroristé schopni si sehnat větší množství chemikálií – a následně je i použít. Za jednu z realistických variant považuje chemický útok na pitnou vodu například u domů, které obývá několik rodin. Nevylučuje ani snahu o otravu potravin. Vysoké riziko mohou podle analýzy představovat i útoky na zařízení chemického průmyslu nebo transporty chemikálií.
"Chalífát" teroristické organizace Islámský stát (IS) se může brzy rozpadnout. Loni islamisté podle analýzy společnosti IHS Markit ztratili bezprecedentní množství území – oblast, kterou ovládají v Sýrii a Iráku, se zmenšila o 23 procent. Podle IHS územní ztráty IS vyvolaly vnitřní spory o to, jak reagovat, což ohrožuje soudržnost organizace. Do poloviny letošního roku by také mohl zcela padnout severoirácký Mosul, který představoval hlavní baštu IS v oblasti.
Je považovaný za jednoho z nejlepších egyptských fotbalistů všech dob. Dokazuje to i ocenění z roku 2008, kdy se stal druhým nejlepším africkým fotbalistou roku. Ve stejném roce vyhrál se svým týmem také prestižní Africký pohár národů. Teď je ale jméno Mohameda Aboutriky úplně jinde než na výsledkové tabuli – a to na egyptské listině teroristů. Aboutrika čelí obvinění, že financoval zakázané hnutí Muslimské bratrstvo.
Středeční sebevražedný útok na vojenském stanovišti na severu Mali zabil podle malijské vlády nejméně 47 osob, včetně pěti teroristů. Zraněno bylo více než 100 lidí. K atentátu se přihlásila místní islamistická skupina napojená na globální teroristickou síť al-Káida, uvedla agentura Reuters. Masakr podle agentury AP zkomplikuje docílení míru v zemi, kde působí i čeští vojáci. Malijský prezident Ibrahim Boubacar Keita vyhlásil třídenní státní smutek. Výbuch na vojenském stanovišti ve městě Gao podle svědků způsobilo auto naložené výbušninami. Vojáky a bývalé rebely (především Tuaregy), kteří společně chrání oblast, zasáhla exploze během schůze kolem deváté hodiny ráno.
Násilí vůči muslimské menšině Rohingů v Barmě vyvolává obavy v zemích jihovýchodní Asie, sousedním Bangladéši i nedaleké Indii. Nejde přitom jen o příliv uprchlíků. Útoky barmské armády proti muslimské menšině, které mnozí přirovnávají ke genocidě, mohou její příslušníky přimět k tomu, aby se přidali k radikálním islamistům. A pak útočili nejen v Barmě, která se dnes oficiálně nazývá Myanmar, ale i v dalších zemích.
Návrh na povýšení práva použít legálně držené zbraně k zajištění bezpečnosti Česka chce ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prosadit ještě do konce mandátu vlády. Chce umožnit lidem bránit se proti teroristům například při útocích, jako byly loni nákladními automobily v Nice a v Berlíně. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) návrh označil za "podivný a absurdní".
Šlo o snahu zdiskreditovat Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, ukázat, že je k ničemu. Zemanovi vadí, že stát bude vyvracet ruské hoaxy.
Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas Plus řekl, že četl "šifry" a podle nich se v Česku pohybuje muž podezřelý z napojení na islámské teroristické skupiny. Podobně hovořil před více než patnácti lety na CNN. Aniž ale měl k dispozici ověřené údaje.
Podle bývalého ministra vnitra a někdejšího ředitele civilní rozvědky Františka Bublana nemá prezident Miloš Zeman právo zveřejňovat informace, že se na českém území pohybuje muž podezřelý ze spolupráce s teroristy, jak učinil ve středečním rozhovoru pro Český rozhlas. Svým chováním totiž zásadně narušil práci tajné služby. Prezidenta kritizují i další bývalí šéfové tajných služeb. Ministr vnitra Milan Chovanec uklidňuje, že podle jeho informací nehrozí Česku vyšší bezpečnostní riziko a není ani důvod ke svolání bezpečnostní rady státu.
