Stát plánuje vytvořit příští rok více než 13 tisíc nových míst. Propustit někdy tyto lidi půjde kvůli služebnímu zákonu ale těžko. Pokud nabírání lidí do eráru půjde tímto způsobem, tak bude možné za chvíli založit novou Stranu nadbytečných státních zaměstnanců za svá práva. Do Parlamentu by se měla dostat.
Sněmovna ve středu v podvečer schválila rozpočet pro příští rok. Poslanci už nemohli hýbat se sedmdesátimiliardovým schodkem nebo předpokládanými příjmy a výdaji, rozhodovali tak jen o přesunech peněz mezi jednotlivými kapitolami. Přidáno dostanou například důchodci, kterým dolní komora přiklepla jednorázový příspěvek 1200 korun. Více peněz půjde i na vysoké školy nebo financování sportu. Opozice ale rozpočet, který předložil ministr financí Andrej Babiš, kritizovala. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ho označil za nepravdivý. "Největší prioritou je zvyšování počtu státních zaměstnanců," hřímal.
Od nástupu Miloše Zemana do prezidentské funkce kapitola státního rozpočtu určená Pražskému hradu neustále roste. Zatímco před dvěma lety, kdy byl zvolen, činil rozpočet 334 milionů korun, příští rok to bude hned 458 milionů. Vzkvétá i sponzorství. Za Zemanovy éry přibyla řada nových partnerů Správy Pražského hradu, což je příspěvková organizace prezidentské kanceláře.
Podle ministerstva financí jde o nejlepší výsledek hospodaření od roku 2008. Na konci roku tak lze podle úřadu i analytiků očekávat nižší deficit, než který byl naplánován. Loni v listopadu byl schodek rozpočtu 68,9 miliardy korun a na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.
Páteční program poslanců měl být jasný - zahájit třetí čtení elektronické evidence tržeb. Pravicová opozice však hned ráno začala plnit slib, že opatření, které prosazuje ministr financí Andrej Babiš, za žádnou cenu nenechá dolní komorou projít. ODS spolu s TOP 09 tak začala navrhovat zařazení bodů, které by se podle nich v programu měly objevit. "Doporučuju všem sledovat dnešní demokratickou debatu ve Sněmovně. Někdo popcorn?" komentoval to Babiš na Twitteru. Opoziční poslanci nakonec zdržovali až do druhé hodiny odpoledne a pak si vzali přestávky. Jednání tak skončilo bez toho, aby se vůbec schválil program.
Příjmy, výdaje a schodek ve výši 70 miliard korun Sněmovna schválila už v říjnu. Dnes mohli poslanci jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. A využili toho. Peníze chtějí přidat hlavně na armádu, ochranu hranic, ale i na školství nebo sociální záležitosti.
Odsouhlasený rozpočet na rok 2016 porušuje schválené limity víceletého finančního rámce na léta 2014 až 2020. S částkou 155 miliard eur v závazcích a 143,9 miliardy eur v platbách je dosud největší, jaký Evropská unie měla. Více peněz má putovat hlavně na bezpečnost a na problémy související s migrační krizí.
Vlajky Evropské unie v úterý zmizely ze sálu, kde se na úřadu polské vlády konají tiskové konference. Zaznamenala to polská i světová média. Liberální proevropský kabinet vystřídala po říjnových volbách konzervativní euroskeptická vláda. "Prohlášení po zasedáních polské vlády se budou podávat na pozadí nejkrásnějších, červenobílých (polských) vlajek," vysvětlila premiérka Beata Szydlová.
Ministerstvo obrany podle Nejvyššího kontrolního úřadu špatně hospodařilo s penězi na stravování, chod ubytoven a ostrahu muničních skladů. Obrana za to zaplatila v letech 2009 až 2014 5,3 miliardy, podle kontrolorů z toho bylo nehospodárně utraceno 2,2 miliardy. Největší prohřešky našel kontrolní úřad v ostraze muničních skladů, mimoto ale třeba ministerstvo kvůli nevýhodné smlouvě platilo za jednu porci jídla pro vojáky až sedmkrát více.
Jednorázový příspěvek se oproti původnímu návrhu zdvojnásobil, státní pokladnu to vyjde na 3,5 miliardy korun. Příspěvek reaguje na dvě mimořádné situace: velmi nízkou valorizaci důchodů od příštího roku a velmi rychlý růst české ekonomiky. Výraznější růst důchodů podpořila i opozice.
Nejvíce peněz v devítileté historii elektronického mýta v Česku se vybralo letos v říjnu. Meziročně jde o jedenáctiprocentní růst vybrané částky, vyplývá z informací společnosti Kapsch. Za vyšším výběrem je podle Ředitelství silnic a dálnic jednak vyšší počet kamionů na tuzemských silnicích, jednak i lednové zvyšování sazeb. Za necelých devět let provozu se na mýtném vybralo zhruba 66 miliard korun. Loni to bylo 8,7 miliardy korun.
Vláda dnes schválila materiál předložený ministerstvem financí. Centrální nákupy by se měly vztahovat na zboží a služby za téměř 13 miliard korun. Nejprve budou u jednotlivých komodit stanoveny standardy, kterými se budou následně řídit všechny resorty. Výsledkem spolupráce úřadů ale nemusí být vždy společná veřejná zakázka.
Byť má stát 16 tisíc zaměstnanců finanční správy, tak je ve srovnání s bankami či běžnými věřiteli nejméně úspěšný při vymáhání dluhů. Zatímco banky vymohou u dlužníků v insolvenci 7,7 procenta svých pohledávek a běžní věřitelé – tedy firmy či drobní živnostníci – 6,3 procenta, úspěšnost státu je ani ne poloviční. Podle analýzy společnosti Insolcentrum vymůže stát po firmách v insolvenci pouhých 2,9 procenta svých pohledávek. A to navzdory pravomocím finančních úřadů a množství lidí, které zaměstnává.
Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz se letos v Česku ve stínové ekonomice "protočí" zhruba 614 miliard korun, tedy dvakrát tolik, než během loňského roku vyplatil stát na starobních důchodech. Skryté aktivity jsou typické hlavně pro odvětví, v nichž probíhají menší hotovostní platby. Podíl šedé ekonomiky na českém HDP činí 15,1 procenta, meziročně ale klesá.
Rozpočtu výrazně pomáhají peníze z Evropské unie a také oživení ekonomiky. Firmy i zaměstnanci odvádí do státní pokladny více peněz než loni. Český stát tak hospodařil v letošním lednu až říjnu s nejnižším schodkem od roku 2008.
Vláda na pondělním jednání rozhodne, koho pošle na uvolněné místo u Evropského účetního dvora. Jedním z favoritů je Babišův náměstek pro rozpočet Jan Gregor. Z ministerstva financí za posledního půl roku odešli nebo odcházejí tři další náměstci.
Kraje nyní získávají z vybrané daně z přidané hodnoty 7,86 procenta. Nově by měly mít podle vládní novely 8,92 procenta. Příjmy krajů z daní by se tak vrátily do stavu před rokem 2011. Sněmovna ale nepodpořila návrhy pravicové opozice, podle nichž by si na úkor státu polepšily i obce.
Loni byly výdaje na důchody o 43,4 miliardy korun vyšší než příjmy. Na pokrytí části očekávaného schodku důchodového pojištění by stát mohl použít zbytek peněz z takzvané malé privatizace - nyní 3,9 miliardy. Schválili to dnes poslanci.
Poslanecká sněmovna ve středu v prvním čtení i přes nesouhlas opozice schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošnímu schválenému schodku klesnout o 30 miliard korun na 70 miliard. Sobotka s Babišem nepředpokládají, že by během dalšího projednávání došlo k zásadním změnám. Pravice neúspěšně navrhovala vrácení rozpočtu vládě k přepracování s cílem snížit výdaje rozpočtu i jeho schodek.
Do začínajícího vyjednávání o rozpočtu vstoupí rektoři vysokých škol. Odmítají přijmout rozpočet na vzdělávání snížený o 400 milionů korun oproti letošnímu roku. Chtějí přesvědčovat poslance napříč politickým spektrem, aby se v rozpočtu nakonec neškrtalo. "Pokud nebudeme moci zaplatit špičkové odborníky, odejdou do zahraničí," varuje rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Pokud se sníží kvalita vysokých škol, může se stát, že do zahraničí začnou odcházet i studenti.
