Na opatření proti suchu půjdou od příštího roku ze státního rozpočtu každý rok 2,4 miliardy korun. Vláda ale neuložila ministru financí Andreji Babišovi, aby peníze navíc pro ministerstvo zemědělství našel.
Ministerstva zřejmě získají větší dohled nad státními podniky. Počítá s tím vládní novela zákona o státním podniku, kterou dnes ve třetím čtení schválila Sněmovna. Novela zavádí například konkurenční doložky pro generální ředitele těchto firem a vymezuje pravomoci a kompetence dozorčích rad. Změna zákona se týká například České pošty, Lesů ČR či Řízení letového provozu. Usnadnit má i převod pozemků pod krajskými a obecními komunikacemi. Musí ji ještě posoudit Senát a podepsat prezident.
Horní komora odmítla jak zákon o rozšíření kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k obcím a krajům, tak ústavní novelu, na kterou měl zákon navazovat. Pro zamítnutí zákona hlasovalo 42 ze 60 přítomných senátorů.
Ministerstvo financí navrhuje na příští rok schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun. Pro rok 2018 navrhuje schodek 38,5 miliardy a pro rok 2019 pak 18,5 miliardy korun. V materiálu, který má v pondělí projednat vláda, ale současně upozorňuje na to, že výdaje je možné pro roky 2017 a 2018 zvýšit o 11,5 miliardy korun, aby byla dodržena dohoda koaličních stran. Dohoda počítá příští rok se schodkem 60 miliard a o rok později 50 miliard korun. Podmínkou pro navýšení schodku je podle materiálu to, že se zvýší výdajové rámce na následující roky. Pro letošní rok je schválen rozpočet s deficitem 70 miliard korun.
Ministr financí Andrej Babiš v Bruselu na setkání ministrů financí EU prohlásil, že po hlasování o protikuřáckém zákonu je "otrávený" z dění v koalici. Popřel také, že by poslanci jeho hnutí ANO zabránili přijetí zákona. "Já už jsem z toho otrávený, a pokud to takhle půjde dál, tak já myslím, že ta koalice asi dlouho nevydrží," dodal. Podle něj zákon poté, co prošel pozměňovacími návrhy, přestal být zákonem vládním.
Ondřej Rohlík, expert ministerstva dopravy pro kosmické aktivity, bere měsíčně víc peněz než sám ministr, napsal server HlídacíPes.org. Podle něj má v průměru 180 000 korun měsíčně, zatímco Dan Ťok bere asi 125 000. S Rohlíkem coby externím poradcem uzavřelo ministerstvo smlouvu na pět měsíců za 900 000 korun, Ťok ji kritizoval. Rohlík přitom inkasoval na ministerstvu miliony již dříve, upozorňoval na to i Nejvyšší kontrolní úřad. Podle mluvčího ministerstva dopravy však v ČR není dostatek expertů pro kosmické aktivity, proto znovu spolupracuje právě s Rohlíkem.
Ministerstvo každoročně nadhodnocovalo rozpočet na podporu nových pracovních míst v řádu stovek milionů korun, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Financemi nevyplacenými na pobídky následně stát pokrýval jiné výdaje.
Prezident Miloš Zeman považuje Českou televizi (ČT) za hlásnou troubu politické strany TOP 09. Uvedl to ve středu uveřejněné odpovědi na dotaz čtenáře serveru Parlamentní listy. Podle prezidenta by ČT neměla být veřejnoprávní, ale státní institucí. Místo koncesionářských poplatků by se peníze na její provoz braly ze státního rozpočtu. Zeman jedinou nesoukromou televizi v Česku kritizoval za zkreslování informací opakovaně. Spojování s konkrétními politickými stranami ale televize odmítla a poukázala na to, že v demokratických zemích státem řízené televize nejsou.
Z letos odhadovaného deficitu 0,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se veřejné finance měly v roce 2017 dostat do přebytku 0,5 procenta HDP, tedy zhruba 22 miliard korun. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které zveřejnila Česká národní banka. Loni klesl deficit veřejných financí na 0,4 procenta HDP. Česko tak bylo v rámci EU mezi šesti nejlepšími zeměmi. EU požaduje deficit pod třemi procenty. Klesat by měl podle ČNB i celkový vládní dluh - letos by měl jeho podíl k HDP činit 40,6 procenta HDP, příští rok 39 procent. Podle kritérii pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici. V absolutní výši by ale dluh měl podle odhadů ČNB růst.
Díky efektivnějšímu výběru daní je Česká republika v přebytku třiceti miliard korun oproti plánovanému rozpočtu. Podle ministerstva financí se jedná o nejlepší výsledek hospodaření od roku 1993. Na celý letošní rok je nicméně schválen státní rozpočet se schodkem 70 miliard korun.
Přebytek veřejných financí loni pode Eurostatu vykázaly Lucembursko, Německo a Estonsko. Česko má šestý nejnižší deficit v EU, zadlužení je sedmé nejnižší.
Na ministerstvu školství Kateřiny Valachové vznikne speciální rejstřík, do kterého se budou muset zapsat sportovní svazy a organizace žádající příspěvek od státu. Údaje o počtu trenérů a sportovců mají být veřejně přístupné na internetu.
Nejvyšší část HDP putuje v podobě zdanění do státního rozpočtu v Dánsku, v Belgii a ve Francii. Česko je srovnatelné s Řeckem, Velkou Británií či Chorvatskem. Analýza České spořitelny ale dodává, že státní rozpočet ČR velmi spoléhá také na nedaňové příjmy.
Loni skončil státní rozpočet se schodkem 62,8 miliardy korun, letos je naplánován na 70 miliard, pro příští rok vzniká s deficitem 60 miliard. Podle ministra financí by do roku 2019 měl klesnout na 30 miliard. Babiš uvedl, že se daří zvyšovat výběr daní.
Za první tři měsíce tohoto roku hospodařila Česká republika s přebytkem 43,6 miliardy korun. To je nejvyšší hodnota v prvním čtvrtletí od roku 1993. Ministerstvo financí to přičítá vyšším daňovým příjmům a ekonomickému růstu.
Na historické minimum klesl v loňském roce deficit veřejných financí, oznámil Český statistický úřad. Výrazně k tomu napomohly investiční dotace ze zahraničí. Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 41,06 procenta HDP.
Inspekci od roku 2010 přibylo nebo v blízké době přibude 16 nových kompetencí, o tři pak přijde. Její pracovníci dosud nemají vhodné technické prostředky pro kontrolní činnost a zajišťování důkazů.
Přes tři tisíce oddílů a tělovýchovných jednot zažádalo přímo na ministerstvu školství o peníze na sport dětí a mládeže. Zatím jich uspělo 70 procent, ale po doplnění některých nedostatků v dalších žádostech se číslo může zvýšit, řekla v úterý ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Ze systému rozdělování vyplývá, že na každé dítě připadá 1000 korun ročně, uvedl na tiskové konferenci premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) požaduje na rok 2017 navýšení rozpočtu ministerstva školství o 18 miliard korun. O částce už jednala s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), zahrnuto v ní je mimo jiné navýšení platů učitelů o deset procent. To by činilo 13 miliard.
Děti ve školce státu přináší zisk. Zaměstnaný rodič vydělává víc peněz, platí z nich daně a odvádí pojistné, na čemž stát vydělá. A na pracujících lidech navíc ušetří na sociálních výdajích. Pokud poslanci v pátek schválí novelu zákona, budou mít obce povinnost nově zajistit místa ve školkách pro čtyřleté a později i tříleté děti. Nyní musí mateřské školy přednostně přijímat předškoláky − nejčastěji pětileté děti.
