Nejvíc by měly růst platy ve skupině státních zástupců, a to o 6135 korun měsíčně na 94 123 korun. Celkem si platy zaměstnanců státu vyžádají proti letošku téměř o deset miliard víc a stát na ně v roce 2016 vynaloží 149,1 miliardy korun. Stát by měl zároveň zřídit 13 329 nových funkčních míst a jejich počet tak proti letošku vzroste na 437 291.
Nový příspěvek na dojíždění za prací by mohli už brzy dostávat nezaměstnaní, kteří si najdou místo v jiném regionu. Návrh je součástí plánu ministerstva práce na podporu zaměstnanosti, s nímž se dnes seznámila vláda. Podle autorů návrhu je v místech s nejvyšším podílem nezaměstnaných nezbytná podpora "pracovní mobility".
Výdaje a schodek návrhu státního rozpočtu pro příští rok by se měly podle TOP 09 snížit nejméně o 20 miliard korun. Poslanci této opoziční strany proto navrhnou Sněmovně, aby rozpočet vrátila vládě k přepracování, řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Sněmovna se začne zabývat návrhem rozpočtu ve středu, měla by rozhodnout o příjmech, výdajích, deficitu a o jeho vypořádání. Předpokládá se, že vláda díky koaliční většině rozpočet prosadí.
Šéf dolní komory parlamentu Eduard Cunha prý převedl miliony dolarů do zahraničních bank, přišel k nim podle prokuratury nelegální cestou a nezdanil je. Cunha obvinění odmítá a tvrdí, že je obětí politického boje.
Za tři čtvrtletí letošního roku klesl státní dluh o 600 milionů na 1,663 bilionu korun. Na každého obyvatele tak připadá zhruba 158 tisíc korun.
Miliardu a čtvrt vyčlení ministerstvo obrany na nákup nové techniky a zbraní. Reaguje tak na současnou bezpečnostní situaci, kdy jsou vojáci v pohotovosti, aby policii vypomohli s ochranou hranic. Armáda tak nakoupí desítky nových nákladních aut, pozorovací systémy nebo stany. Do skladů přibude i přes osm tisíc nových útočných pušek a pistolí. Ty využijí jak profesionální vojáci, tak i záložáci. Podle ministra obrany Martina Stropnického armáda zbraně potřebuje i kvůli tomu, že v příštím roce by se měly její stavy zvýšit o zhruba tisíc lidí.
Miroslav Kalousek pověřil ve čtvrtek svého advokáta vymáháním dluhu 10 milionů korun, o něž se veřejně vsadil s ministrem financí Andrejem Babišem. Ten na středečním jednání sněmovního rozpočtového výboru o návrhu státního rozpočtu řekl, že Miroslav Kalousek byl vyšetřován ohledně rozhodnutí povolit internetový hazard. To Kalousek odmítl s tím, že ve smyslu trestního řádu nikdy vyšetřován nebyl.
Středeční jednání sněmovního rozpočtového výboru o návrhu státního rozpočtu přineslo další slovní střet Miroslava Kalouska s Andrejem Babišem. Kalouska rozhněvalo, když o něm Babiš řekl, že byl vyšetřován kvůli svému rozhodnutí povolit online hazard. Nabídl Babišovi sázku o deset milionů korun, že ve smyslu trestního řádu nikdy vyšetřován nebyl. Babiš sázku přijal a má za to, že ji vyhrál.
O celkem 1,2 milionu korun požádal začátkem září Zlínský kraj. Jde o náhradu škod způsobených vloni výbuchy muničních skladů ve Vlachovicích-Vrběticích. Hejtman shrnul žádosti 33 obyvatel a pěti právnických osob, peníze chce poškozeným rozdělit prostřednictvím krajského úřadu. Škody by měl hradit viník, toho ale ještě policie nezná. Žádosti posuzuje ministerstvo vnitra.
Senátem amerického Kongresu prošel vojenský rozpočet na příští finanční rok. Zákon o výdajích ve výši 612 miliard dolarů už dříve odhlasovala Sněmovna reprezentantů. Bílý dům však dal opakovaně najevo, že Barack Obama bude zákon vetovat. Prezidentův odpor vyvolává pasáž zákona, která by Pentagonu umožnila částečně se vyhnout automatickým rozpočtovým škrtům, které vstoupí v platnost koncem letošního roku. Ministerstvu obrany by podle Bílého domu prospěl rozpočet na delší dobu, než jen na období jednoho roku. Pokud Kongres Obamovo předpokládané veto nezvrátí, budou muset poslanci zákon přepracovat. Stalo by se tak popáté za poslední půlstoletí.
Výroky z nedělní napjaté diskuse mezi Andrejem Babišem a Miroslavem Kalouskem v pořadu Otázky Václava Moravce ověřil server Demagog.cz. Současný ministr financí Babiš podle serveru zalhal jedenáctkrát, bývalý ministr Kalousek sedmkrát. Babiš například tvrdil, že má vláda větší příjmy než výdaje, ve skutečnosti jsou ale rozpočty dlouhodobě deficitní.
Podle slibu ministerstva práce se měla dávka na péči příští rok od července zvýšit, resortu ale chybí peníze. Ministryně Marksová (ČSSD) ve středu řekla, že by se o náklady mohla podělit s ministerstvem financí. Národní rada osob se zdravotním postižením požaduje do dvou týdnů jasný veřejný slib, jinak uspořádá demonstraci. Příspěvek na péči, který je pro lidi vyžadující asistenci nezbytný, se od svého zavedení před osmi lety nevalorizoval, přitom sociální služby zdražily o polovinu.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová uvedla, že vláda schválila návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon má zadavatelům poskytnout větší pravomoci, současně jim nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Platit musí nejpozději od 18. dubna 2016. Do té doby musí ČR převést evropské směrnice do národní legislativy.
Podle Jense Weidmanan se komise příliš soustřeďuje na svou politickou roli a nevymáhá pravidla omezující velikost rozpočtového schodku. Poukázal přitom na to, že například Francie už několik let hospodaří s větším deficitem než tři procenta HDP, nečelí ale žádným sankcím.
Rozšířenou praxi, která často vedla k výběru méně kvalitní nabídky, měla změnit takzvaná technická novela platná od letošního dubna. To se ale nestalo. Ukázal to výzkum společnosti Otidea, Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a sdružení Oživení.
Nejlepší výsledek hospodaření státu ke konci září od roku 2008 hlásí ministerstvo financí. Rozpočet byl ke konci září ve schodku 2,8 miliardy korun. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.
Nejvyšší kontrolní úřad prošel účetnictví ministerstev školství a zemědělství. Uvedl, že v účtování peněz ze zahraničí jsou rizikem neschválené dotace, které místo Evropské unie nakonec proplatí stát. Nepromítají se totiž do závěrečných účtů rozpočtových kapitol. Státní rozpočet pak musí proplatit výdaje, na které měly směřovat peníze z unijních dotací.
Vláda dnes schválila návrh rozpočtu s deficitem 70 miliard korun. Kabinet chce deficit v dalších letech snižovat. Většina ekonomů by ale uvítala ambicióznější rozpočet v momentě, kdy česká ekonomika roste o čtyři procenta.
Rozpočet pro příští rok zahrnuje růst platů hasičů, učitelů, policistů, zdravotníků či úředníků nebo i výdaje souvisejícími s aktuální migrační vlnou. Podle premiéra Bohuslava Sobotky se rovněž počítá s penězi na financování strategických investičních akcí, podporu a dobudování průmyslových zón v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Celkové výdaje rozpočtu budou 1,251 bilionu a příjmy 1,181 bilionu korun.
Sněmovnu čekají obstrukce pravicové opozice, aby co nejvíc oddálila schválení elektronické evidence tržeb - opatření, od něhož si vláda slibuje vyšší výběr daní od drobných podnikatelů, restauratérů nebo řemeslníků. Premiér Bohuslav Sobotka ještě jako lídr opozice dělal totéž. V minulosti ČSSD pod jeho vedením bránila přijetí penzijní reformy nebo církevních restitucí, které zaváděla Nečasova vláda. "Sám jsem jako opoziční lídr několik obstrukcí v minulosti vedl, tak vím, že je docela jednoduché obstrukce začít. Nejhorší je najít ten správný okamžik, kdy byste měli s obstrukcemi přestat," říká v rozhovoru.
