Mezi přímými přenosy z newyorské Metropolitní opery jsme Verdiho Traviatu viděli tuto sobotu v českých kinech už potřetí od roku 2012. Obě předchozí inscenace nabídly nejen výborné obsazení tří hlavních rolí, ale především „salcburskou“ režii Willyho Deckera, opěvovanou snad všemi recenzenty.
Bílé sochy nadživotní velikosti v historických sálech pražského Domu U Zlatého prstenu sahají skoro až ke stropu. Členové oblíbené vozíčkářské kapely The Tap Tap, která právě slaví dvacetiny, tu jsou představeni jako superhrdinové.
Podmořského Pána prstenů nebo Avatara připomíná snímek Aquaman, natočený podle komiksové postavy. "Podobně jako Thor je Aquaman silný, trochu hloupý, buranský. Příliš předpokládá svou nezranitelnost, až z toho může mít potíže," shrnuje ve videorecenzi Kamil Fila.
Do obrazů ostravského malíře Daniela Balabána se vloudily prehistorické jeskynní malby prvních lidí, etruské hrobky i postavy zemřelých příbuzných včetně bratra, předčasně zesnulého spisovatele Jana Balabána.
Takhle nějak si lze představit kousnutí radioaktivním pavoukem. Jako psychedelickou změť obrazců a vzruchů, které se prokousávají mozkem. Nikdo by ale podobný frontální útok na smysly a nervové synapse nečekal od úvodních titulků animovaného superhrdinského filmu.
Může prezident snít jako malý kluk? Někdy v létě 1997 do kin vtrhl hollywoodský film Air Force One, v němž Harrison Ford ztvárnil amerického prezidenta jako akčního hrdinu, který zabrání válce a s teroristy si to vyřídí jaksepatří mezi čtyřma očima.
Z nekonečného kosmu sestoupil do hlubin vlastních vzpomínek. A našel tam podobně rozlehlý vesmír. Mexický režisér Alfonso Cuarón však ve své novince Roma, která je od zítřka k vidění na Netflixu i ve vybraných českých kinech, učinil ještě mnohem větší skok.
Možná to bude jeden z nejkontroverznějších českých komiksů, podobně jako příběh jeho protagonistů, bratří Mašínů, patří k nejkontroverznějším v československých dějinách. Stejnojmenné komiksové zpracování cenami ověnčeného knižního bestselleru Zatím dobrý od Jana Nováka, které právě vydala nakladatelství Argo a Paseka, vyznívá rozporuplně.
V průběhu loňského roku se zpěvák Richard Krajčo a jeho kolegové z popové skupiny Kryštof rozhodli, že ke svému pětadvacátému výročí uspořádají dva velké zářijové koncerty na Rosického stadionu na pražském Strahově. Dohromady je navštívilo zhruba 67 tisíc lidí.
Hororové puzzle odkazující k filmům již nežijícího klasika švédského filmu 20. století Ingmara Bergmana skládá ve své nové inscenaci nazvané Persony režisér Jan Mikulášek. Jako by chtěl říct, že svět, jenž v pražském Divadle Na zábradlí tentokrát dostal elegantní skandinávský design, hostí jen příšery, které své sobectví a nelásku zakrývají společenskými maskami. Smrt je pochopitelně všudypřítomná. A někteří lidé z ní mají noční můry.
Člověk neúprosný až konfliktní. Muž přesvědčený o výlučnosti vlastní metody poznání a zároveň neochotný ke kompromisu. Mohl by mít politik horší mentální výbavu?
Miroslav Donutil ve filmu Doktor Martin: Záhada v Beskydech působí jako svoje gumová maska, míní kritik Kamil Fila. Podle něj by snímek snesl televizi, na filmové plátno ale nepatří.
Repertoár pražského Dejvického divadla se rozrostl o novinku inspirovanou antiutopickým románem Karla Čapka Továrna na Absolutno. Přizvaná režisérka Anna Davidová z něj vytvořila hybridní tvar, oscilující mezi kabaretem a vážnou úvahou o hledání duchovna. Do hlavních rolí obsadila skvělé herce, Václava Neužila, Jaroslava Plesla, Simonu Babčákovou či novou posilu souboru Lukáše Příkazkého. Přesto výsledek zůstává hluboko pod standardem dejvické scény.
Pluh před sebou vleče závěj zmrzlého sněhu ranní ulicí, utopenou ve tmě. Tilly Mitchellová mu z okna svého domku udílí příkazy, které řidič nemůže slyšet. „Zvedni tu radlici. Tak zvedni ji.“ A když nakonec radlici nezvedne a zahrne příjezdovou cestou k jejímu domku, jako by zavalil především její duši. Je na čase vzít lopatu a vyrazit do práce.
Není to tvář jedné z největších evropských hvězd své doby. I v intimním detailu, jaký umí poskytnout pouze oko filmové kamery, je to především obličej životem strhané ženy, která by mohla být sousedkou odvedle.
Zaprášená stodola v obci Veverské Knínice vydala své poklady. Malíř a vesnický hospodář Vladimír Kokolia dovolil kurátorovi, aby mu sáhl do zaskládaných míst "depozitáře" a vytáhl i desítky let neviděné práce. Nynější velká výstava v brněnské Fait Gallery tak opravdu představuje To nezbytné z Kokolii, jak se jmenuje.
O tom, jak by mohlo vypadat Polsko, kdyby se nezhroutila železná opona, spekuluje nový seriál nazvaný 1983. První sérii polské výroby, která je nyní k vidění v internetové videotéce Netflix, natočily čtyři tamní režisérky včetně Agnieszky Hollandové.
Na kom lépe než na studentech ukázat, jak události pražského jara roku 1968 zbavily jednu generaci iluzí?
Pískovcové schodiště obtáčí čtyři a půl metru vysokou, zčásti organickou srostlici umělce Krištofa Kintery nazvanou Devil růstu, sestavenou z desítek plastových vánočních ozdob, koulí a míčů.
Nový český film Čertí brko má komplikovanou zápletku a obsahuje politické intriky i zajimavé tváře, hodnotí kritik Kamil Fila. Netroufá si však odhadnout, zda se z pohádky, kterou vytvořili autoři fiktivního lobbisty Tondy Blaníka, stane klasika.
