Byl to trochu podvraťák. Psík Punťa patřil vedle Rychlých šípů k nejoblíbenějším komiksovým hrdinům českého meziválečného komiksu. Ale jeho původ nebyl zdaleka tak čistý, jako tomu bylo u populární klukovské party kolem Mirka Dušína.
Návrat kapely Dunaj patří mezi nejnapínavější “revivaly” české scény a znamená několik věcí najednou. Po 20 letech se naplno setkali členové sestavy, která patřila k centrálním radostem hudebního provozu, jenž z Brna rychle expandoval do Čech a zčásti i zahraničí.
Ještě v dobách, kdy byla součástí meziválečné Československé republiky, Podkarpatskou Rus opakovaně navštěvoval a fotil Bohumil Vavroušek. V pozůstalosti učitele a dokumentaristy, který žil v letech 1875 až 1939, zůstalo 13 tisíc negativů dosud čekajících na zpracování a také kolem 230 dobových zvětšenin.
Snímek nazvaný Skleněný, který od čtvrtka promítají kina, završuje trilogii režiséra M. Nighta Shyamalana, kterého proslavily nápadité pointy. Po vydařeném filmu Vyvolený a překvapivém hitu Rozpolcený se ale nynější snímek podle kritika Kamila Fily nepovedl. Skleněný postrádá rafinovanost a jemnost prvního titulu. Režisér se přiklonil k verzi, že superhrdinové existují. "V tomto snímku je naivita, hloupost a přeceňování tak velké, že to nelze přijmout," tvrdí Fila.
Ponorka, která dlouho byla pýchou ruského loďstva, leží na dně společně s posledními žijícími námořníky. Jejich životy ohrožuje nejen nedostatek kyslíku, ale též neochota ruského velení přijmout zahraniční pomoc.
Vypadá to jako kniha, literatura to ale není. Spíš práce na úrovni středoškolské kompozice sepsaná studentem, který tématu mnoho nedal. Co je to? Odpověď na takto vyhrocenou otázku zní jasně: právě vydaná kniha francouzského publicisty Anthonyho Sitruka nazvaná Krátký život Jana Palacha.
V době, kdy superhrdinové teprve začínali obývat filmová plátna, režisér M. Night Shyamalan svým dosud nejlepším snímkem Vyvolený s Brucem Willisem a Samuelem L. Jacksonem všem komiksovým fanouškům vrhl masivní klacek pod nohy. Nyní se po 18 letech k hrdinům této nezvykle pochmurné, dospělé vize světa, v níž superhrdinové jsou obyčejnými a smutnými lidmi, vrací snímkem Skleněný. A provádí tak obludnou sabotáž na svém předešlém díle.
Obrazy Tomase Rajlicha má ve sbírkách pařížské Centre Pompidou či newyorská MoMA. V Nizozemsku, kde prožil nejproduktivnější léta, autorovy malby zdobí radnice a ministerstva, dokonce i sál, v němž zasedá poradní sbor vlády, jemuž předsedá král. Zato v Česku, kam se někdejší exulant Rajlich vrátil roku 2010, stále zůstává málo známý. Ještě do příštího čtvrtka nyní jeho minimalistické abstraktní obrazy vystavuje pražská DSC Gallery.
Veselým nedorozuměním začíná své nejnovější dílo Madeleine Albrightová. Bývalá americká ministryně zahraničí potká známého a říká mu, že píše knihu. "Na jaké téma?" ptá se muž. "Fašismus," odvětí Albrightová. Muž se zatváří zmateně. "Fashion?"
Kdyby byly dosavadní tři řady seriálu Temný případ seriálovými postavami, jednička by byla puberťák, co právě dočetl Nietzscheho, ale ještě neztratil smysl pro humor. Dvojka o něco starší, chvílemi naspídovaný alkoholik, který většinou neví, co chce říct.
Řekni verismus – a vybaví se ti Leoncavallovi Komedianti, Mascagniho Sedlák kavalír a čtyři pět trháků Giacoma Pucciniho. Víc autorů tohoto stylu na pomezí realismu a naturalismu mají pod kůží jen operní nadšenci.
„Zapomeňte na historii,“ říká bratr Tuck v úvodu nového zpracování legend o Robinu Hoodovi, které právě dorazilo do českých kin, provázené pověstí jednoho z největších propadáků loňského roku. A je opravdu moudré řídit se knězovou radou.
Psychologické drama s komediálními prvky Cena za štěstí, které od čtvrtka promítají kina, neumí komplikovaně vyprávět o rodinných osudech. Film scenáristky a režisérky Olgy Dabrowské není patřičně vyvážený, vystihují ho velké zvraty v životech postav, dialogy úplně neodpovídají tomu, jak dnes mluví mladí lidé. "Má to v sobě zvláštní naivitu a zároveň procítěnost, postavy propadají hysterii nebo se chovají jako psychopati," hodnotí filmový kritik Kamil Fila.
V malíři Janu Mertovi dříme tramvaják. Jeho druhé já, které se na umění umí dívat nezaujatě, nepoučeně, možná i neuctivě. A také hrdina jeho slavného obrazu, který má nyní čestné místo na „intimní retrospektivě“ v pražské Galerii Zdeněk Sklenář. Výstava se jmenuje 70 % umělce, 30 % tramvajáka a potrvá do přespříští soboty.
V přelomovém animovaném filmu Toy Story: Příběh hraček kdysi ožily hračky. Kreslená série o raubíři Ralfovi, dobráckém padouchovi ze staré videohry, si pohrává s myšlenkou, jak by to vypadalo, kdyby ožily virtuální hračky.
Třebaže je rozlohou jen o málo menší než Česká republika, Irsko v současnosti nemá ani pět milionů obyvatel. O to obdivuhodnější je literární potenciál tohoto malého ostrovního státu.
Hned na první stránce svého nového románu Hipík nejslavnější současný brazilský spisovatel, také u nás masově oblíbený Paulo Coelho, předesílá: toto jsou autobiografické vzpomínky na mládí, toto je vyprávění z období hippies a hledání sebe sama. Na následujících zhruba 260 stranách čtenář s autorem cestuje na exotická místa a především zažívá pouť autobusem z Amsterdamu do Káthmándú, hlavního města Nepálu.
Na obrazovky české stanice HBO se po více než pěti letech vrátil charismatický psycholog Marek Pošta v podání Karla Rodena.
Provokativní, politicky nekorektní humor na obrazovky přináší osmidílná komediální minisérie Most!, kterou předevčírem začala vysílat Česká televize. Ačkoli se zabývá xenofobií, rasismem či sexismem, nejde o samoúčelnou ani prvoplánovou taškařici. Seriál naopak vtipně podkopává zažité české stereotypy.
Čím stručnější název, tím větší rozsah, napadne člověka nad knihou John Cage: Vybrané dopisy. Soubor více než 500 listů mapuje život jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století. Nakladatelství Volvox Globator nyní český překlad vydalo dva a půl roku po anglickém originálu.
