Podle německé kancléřky může vysoký počet uprchlíků v dlouhodobém horizontu znamenat pro Evropu a Německo těžkou zkoušku, a je proto nutné pracovat na posílení ochrany vnějších hranic Evropské unie. V souvislosti s tím se vyslovila také pro posílení spolupráce s Tureckem. Neúspěšné žadatele o azyl v Německu pak chce posílat zpět do země původu.
Rusko hledá v Evropě spojence proti Islámskému státu. Kreml vkládá své naděje do Francie, otřesené nedávnými teroristickými útoky. Na spolupráci se prezident Vladimir Putin dohodl i s britským premiérem Davidem Cameronem. Šance na vznik široké mezinárodní koalice, v níž bude i Rusko, jsou ale malé. Alespoň podle Leonida Gozmana, šéfa ruského opozičního hnutí Svaz pravých sil. "Jsem přesvědčen, že podobná koalice může vzniknout, až bude v Rusku demokracie," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ministryně obrany Ursula von der Leyenová zastává názor, že druhý nejlidnatější členský stát NATO by měl vystupovat asertivněji a nebránit se nasazovat vojáky v zahraničí. Je velkou zastánkyní vyzbrojování iráckých Kurdů německými zbraněmi. Zároveň iniciovala vyslání několika stovek německých vojáků do Mali.
Bývalý velitel srbské armády v Kosovu generál Vladimir Lazarević byl propuštěn po odpykání dvou třetin ze čtrnáctiletého trestu odnětí svobody, který mu haagský tribunál udělil za jeho roli v krvavé etnické čistce v Kosovu v letech 1998 a 1999. Dnes se vrátil do Srbska vládním letounem. Lazarević se dobrovolně dostavil k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v únoru 2005. O rok později začal proces s ním a s dalšími čtyřmi vysokými srbskými činiteli obžalovanými z odpovědnosti za zločiny spáchané za války v Kosovu. V roce 2009 byli odsouzeni k 15 až 22 letům vězení.
Kromě razantního zvýšení počtu vojáků v záloze chce armáda zvednout i počet jednotek, u kterých budou záložáci sloužit. V dohledné době tak vznikne jednotka i v "tajné" nemocnici v Těchoníně, kterou je možné použít třeba v případě epidemie eboly. Kromě toho vzniknou záložní jednotky u dalších osmi bojových a podpůrných útvarů. Podle toho, kolik se do nových útvarů přihlásí lidí, by se první cvičení mohla uskutečnit v roce 2017.
Černá Hora by se během roku či dvou měla stát 29. členem Severoatlantické aliance. V Bruselu se na tom jednomyslně shodli ministři zahraničí členských zemí NATO, kteří balkánský stát vyzvali k jednání o vstupu. Výhrady vůči tomu má Ruská federace, která okamžitě s Černou Horou přerušila vojenskou spolupráci.
Kolem desítek milionů se pohybuje škoda na českém vojenském vrtulníku, který havaroval začátkem listopadu během cvičení NATO ve Španělsku. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) se stroj zřejmě už nepodaří uvést do provozuschopného stavu. Některé části snad bude možné využít na náhradní díly. "Je to daň, která není běžná, ale není ani mimořádná. Při velkých cvičeních prostě k podobným věcem dochází. Buďme rádi, že se nikomu nestalo nic vážného," řekl Stropnický.
Turecko bylo v uplynulých 13 letech pro Rusy hlavní turistickou destinací. Loni ho navštívilo kolem 3,3 milionu Rusů, v první polovině letošního roku přes milion. Po zrušení Egypta - kvůli explozi bomby na palubě ruského letadla na Sinaji - nabízely ruské cestovní kanceláře jako alternativu právě Turecko. Po sestřelení ruského bombardéru Turky je ale všechno jinak.
Třiatřicetiletý pilot z čáslavské letecké základny Zbyněk Abel se před měsícem se svým bitevníkem L-159 na cvičení ve Španělsku srazil v téměř kilometrové výšce se supem. Abel v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak po nárazu uvažoval a proč se, přestože mu sup udělal v křídle velkou díru, rozhodl zkusit přistát a nekatapultoval se. Pokud by sup narazil o metr blíže k trupu, mohl být letoun neovladatelný. Abel v mezinárodním cvičení sil NATO druhý den pokračoval s novým letadlem, jako by se nic nestalo. V úterý za svou chladnokrevnost a to, že zachránil poškozený stroj, dostal od náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře armádní medaili Za zásluhy.
Brusel není pouze potenciální cíl teroristického útoku, už padesát let je také hlavním městem špionáže, říká investigativní novinář a autor dvou knih o belgických tajných službách Kristof Clerix. Největším problémem belgických tajných služeb proto podle něj je, že jsou poddimenzované. Nemohou zvládnout sledování desítek navrácených džihádistů ze Sýrie a zároveň stovek špiónů z různých zemí, kteří využívají Brusel jako základnu pro získávání informací. Rovněž vystopovat Salaha Abdeslama, podezřelého z účasti na atentátech v Paříži, podle něj není tak jednoduché, jak se může zdát, protože Islámský stát cvičí své bojovníky i na to, jak se skrývat před bezpečnostními složkami.
Radikální organizace Islámský stát (IS) prý nově zařadila ve svém nejnovějším propagandistickém videu Českou republiku mezi své úhlavní nepřátele v "koalici ďáblů". Extremisté vyhrožují odvetnými opatřeními alianci 60 zemí, jejichž vlajky se v záznamu objevují. Snímek, jehož pravost se stále ověřuje, zveřejnil panarabský deník Al-Haját a po něm jej převzaly západní weby.
Vlajky Evropské unie v úterý zmizely ze sálu, kde se na úřadu polské vlády konají tiskové konference. Zaznamenala to polská i světová média. Liberální proevropský kabinet vystřídala po říjnových volbách konzervativní euroskeptická vláda. "Prohlášení po zasedáních polské vlády se budou podávat na pozadí nejkrásnějších, červenobílých (polských) vlajek," vysvětlila premiérka Beata Szydlová.
Stíhačky F-16 sestřelily na turecko-syrské hranici ruský Suchoj. Ankara tvrdí, že stroj Su-24 narušil turecký vzdušný prostor a ignoroval varování. Moskva to popírá. Dvěma pilotům se podařilo katapultovat. Jednoho zřejmě zajali Turkmeni, druhý podle neověřených informací zemřel.
Evropští politici musí přestat být politicky korektní, říká vicepremiér Andrej Babiš ve videu, které v pondělí umístil na sociální síť. Bez okamžitého uzavření vnější hranice Evropské unie a zastavení přílivu uprchlíků podle něj může dojít k rozpadu schengenského prostoru a ohrožení Evropy. Česká republika by měla významně navýšit rozpočet armády a policie.
Aliance čtyř států střední Evropy, která vznikla za účelem kooperace a spojení sil na cestě k demokracii. Dříve podceňovaná skupina má dnes stále větší a větší význam.
Pokud Francie požádá po sérii teroristických úderů v Paříži spojence o pomoc, tak ji co nejrychleji dostane. V maximální možné míře. V rozhovoru s Aktuálně.cz to řekl předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel, první voják Severoatlantické aliance.
Ukrajinský zbrojní průmysl přežil. Se zastavením zbrojní spolupráce s Ruskem se vyrovnal. Navzdory věštbám Vladimira Putina si Kyjev úspěšně hledá nové partnery. Má zájem i o produkci českých zbrojařů, Praha prý ale před Ukrajinci zavírá dveře. "Český podnikatel, jehož produkce dnes není ve výzbroji NATO a není o ni zájem na jiných trzích než na Ukrajině, by měl mít logicky zájem nám své zboží prodat," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz Serhij Piňkas, první náměstek generálního ředitele ukrajinského zbrojního koncernu Ukroboronprom. Podle něj tomu zřejmě brání politické tlaky. "Polsko a Litva podporují Ukrajinu aktivněji a při zbrojních dodávkách jsou mnohem vstřícnější."
Postoj Čechů k Evropské unii se zhoršuje, podíl na tom mají zřejmě i kvóty EU na přerozdělování uprchlíků. Podle třetiny Čechů je navíc důležitější členství v Severoatlantické alianci (NATO) než v Evropské unii. Po vstupu Česka do NATO v roce 1999 to bylo 19 procent, následující rok 13 procent, ale poté podíl postupně stoupal až na nynějších 34 procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury STEM.
Pětici českých vojáků, kteří se zranili při čtvrtečním pádu armádního vrtulníku ve Španělsku, už propustili z nemocnice. Do Česka by měli dorazit v sobotu. Utrpěli jen lehká zranění, nejvážnější byla tržná rána na spánku. Vrtulník, který padal z výšky 10 metrů, je značně poškozen. Na místo ráno vyrazil vyšetřovací tým ministerstva obrany, jehož členy jsou i policisté nebo právník. Ministr obrany Martin Stropnický popřel, že by byl na vině špatný technický stav helikoptéry. Vojáci se účastnili cvičení Severoatlantické aliance, největší za několik desítek let. Podílí se na něm přes 35 000 vojáků z různých sil.
Nemocnici organizace Lékaři bez hranic (MSF) v afghánském městě Kunduz v říjnu patrně omylem vybombardovali Američané. Útok nepřežilo 30 lidí. MSF v interní zprávě o incidentu uvádí, že se v nemocnici nacházeli zranění a neozbrojení bojovníci Tálibánu. V oblasti se podle ní nebojovalo. Ředitel organizace Christopher Stokes zopakoval, že její lékaři ošetří každého a nehledí při tom na to, na jaké straně konfliktu stojí. Američané útok vysvětlili tím, že je afghánská armáda požádala o pomoc a že navíc americké zpravodajské služby měly informace, že v nemocnici může mít velitelské středisko a sklad zbraní hnutí Tálibán.
