Na začátku se toho moc nevědělo, ale tenhle příběh pomalu dostává jasnější obrysy. Záhadný mezihvězdný objekt, který začátkem měsíce objevili astronomové, by mohl být nejstarší kometou, jaká k nám nakoukla. Vědci se domnívají, že přilétá z "tlustého disku" Mléčné dráhy. Což je skupina starověkých hvězd, které obíhají nad a pod oblastí, kde se nachází Slunce a většina hvězd.
Z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v rámci zeštíhlování vládních úřadů odejde kolem 2150 vysoce postavených zaměstnanců. Napsal to ve středu server Politico, podle něhož by to mohlo připravit NASA o desítky let zkušeností a znamenat problémy pro vesmírnou politiku Bílého domu, který chce, aby se Spojené státy vrátily na Měsíc.
Přiletěl zdaleka vysokou rychlostí. Moc se toho o něm neví, ale nebude malý. Nejspíš půjde o kometu. Ale pro vědu každý takový návštěvník představuje doslova poklad, protože pootevírá okna vesmíru. "Tělesa z jiných planetárních systémů pomáhají odhalit, jestli tam panují podobné podmínky, případně čím a proč se liší, " vysvětluje Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR.
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.
Astronomové stále nespouští oči z asteroidu 2024 YR4, který byl ještě před několika měsíci považován za hrozbu pro Zemi. Nové výpočty však ukazují, že se víc přiblíží k Měsíci, pravděpodobnost srážky s naším souputníkem vzrostla na 4,3 procenta.
"Vědecký výzkum se bude muset jednou přesunout do vesmíru. Bude probíhat spíš z orbity nebo třeba z Měsíce. A ideálně bez lidí," říká Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Marsovské vozítko Perseverance si u příležitosti svého 1500. marsovského dne, tzv. solu vytvořilo na rudé planetě selfie. Vidět je na něm nejen rover samotný, ale i okolní terén. A také jeden nečekaný host, který se během focení do záběru vloudil.
Vláda schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), náklady dvě miliardy korun rozloží do tří let. Dle ministerstva dopravy se investice několikanásobně vrátí, protože mise povede k posílení české ekonomiky, vědy a vzdělávání. Úřad očekává, že se Svobodova mise uskuteční na přelomu let 2027 a 2028. Již dříve vybralo pro misi 14 výzkumných experimentů.
Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu ráno kolem osmé hodiny středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos sonda dopadla do Indického oceánu.
Vědci z americké NASA ve spolupráci s firmou Lockheed Martin Space nedávno provedli přelomový test nafukovacího modulu, který by mohl v budoucnu sloužit jako domov pro astronauty na Měsíci nebo dokonce na Marsu. Testy prokázaly jeho mimořádnou odolnost. Podle vědců se jedná o krok, který posouvá lidstvo zase blíže možnosti žít mimo planetu Zemi.
Přesně před 55 lety, v sobotu 11. dubna 1970, odstartovala z floridského mysu Canaveral raketa Saturn V, aby do vesmíru vynesla misi Apollo 13. Zatímco ty dvě předchozí byly úspěšné, Apollo 13 se potýkalo s problémy hned od samotného začátku. Přestože Měsíce nakonec nedosáhla, do dějin kosmonautiky se mise zapsala jako ta nejúspěšnější z neúspěšných.
Záhadný ostrov se objevil v Kaspickém moři v roce 2023. Netrvalo ale dlouho a zase zmizel. Pomíjivým fenoménem jsou fascinovaní i vědci z NASA. Kde se vzal, kam a jak se vytratil?
Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová měli v kosmu původně strávit jen několik dní. Kvůli technickým potížím se však jejich pobyt protáhl na dlouhých devět měsíců. Na otázky, proč nebylo možné dvojici dopravit zpátky, co po celou dobu pobytu dělali a jak se s neočekávanou situací vyrovnali, odpovídá v rozhovoru popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer.
Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v úterý odpoutal modul Crew Dragon s dvojicí amerických astronautů, kteří se vracejí na Zemi po devíti měsících, ačkoli měli na ISS původně strávit jen několik dní.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) jako Astronomický snímek dne zveřejnil v neděli fotografii od dvou českých astronomů. Snímek nese název Mnoho ohonů komety G3 ATLAS, jeho autory jsou Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Opavě a Jakub Kuřák z Klubu astronomů Liberecka České astronomické společnosti. Informoval o tom Petr Horálek z ústavu.
Astronaut Donald Pettit pořídil z vesmírné stanice ISS krásné fotografie polární záře, které obletěly svět. Pettit je momentálně nejstarším aktivním astronautem, letos v dubnu mu bude sedmdesát let. Je známý také jako výborný fotograf a autor vynálezu, který pomohl výrazně vylepšit kvalitu nočních snímků pořizovaných z vesmíru.
Družice, za kterou stojí skupina českých studentů, poletí v sobotu na oběžnou dráhu. Vynese ji tam raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Malá krychle LASAR bude zkoumat využití laseru k opravě nefunkčních satelitů a odstraňování kosmického smetí.
Na každé pouliční lampě vlála čínská vlajka, na hřišti pobíhaly děti kolem figurín taikonautů, k nebi hleděly stovky lidí. Středeční start čínské vesmírné lodi Šen-čou doprovázela velká sláva. Pro Peking měl úspěšný start ještě jeden přínos - připsal mu další body ve vesmírném závodu se Spojenými státy.
Výrobce cestovního vybavení Samsonite posunul jeden ze svých výrobků do nových výšin. Shodil ho z okraje vesmíru zpět na Zemi. Americká firma vyrábějící prémiová zavazadla vynesla svůj nový kufr Proxis do čtyřicetikilometrové výšky ve spolupráci s britskou společností Sent Into Space.
Dvojice astronautů, která v červnu odletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kosmickou lodí Starliner, se vrátí na Zem až příští rok lodí Crew Dragon. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
