Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Připomíná to scénu z hollywoodského trháku Armageddon: obrovský balvan řítící se vesmírem a lidstvo, které hledá způsob, jak ho zastavit. Tentokrát ale nejde o film. Vědci, včetně expertů z NASA, přemýšlí, jak zabránit asteroidu 2024 YR4, aby se srazil s Měsícem. Na stole je i varianta zničit ho jadernou zbraní.
Ještě před pár lety to vypadalo, že Slunce vstupuje do dlouhého období klidu. Jeho aktivita od 80. let minulého století postupně slábla, až dosáhla v roce 2008 historicky nejnižších zaznamenaných hodnot moderní éry. Namísto očekávaného útlumu ale přišel překvapivý zvrat. Slunce se probouzí a vědci zatím netuší proč.
V hollywoodských filmech to vypadá tak jednoduše. Když se k Zemi řítí obří asteroid, vyšle se k němu raketa, která do něj narazí a hrozbu odvrátí. V realitě je to ale mnohem složitější – a také nevyzpytatelnější. Kvůli tzv. gravitačním klíčovým dírkám se nám totiž může vychýlený asteroid vrátit jako bumerang. O pár let nebo desetiletí později.
Možnost vydat se k Měsíci měli dosud jen astronauti vybraní v nejužším kruhu vyvolených. Teď se ale otevírá symbolická šance pro každého. NASA nabízí možnost připojit své jméno k historické misi Artemis II, která má lidstvo přiblížit k trvalému návratu na Měsíc. Stačí si zdarma "vystavit palubní lístek" – vaše jméno pak bude uloženo na SD kartě a spolu s kosmickou lodí Orion zamíří do vesmíru.
Představte si, že na 378 dní opustíte rodinu, přátele i čerstvý vzduch a necháte se dobrovolně zavřít do prostoru o velikosti zhruba 158 metrů čtverečních. Přesně to už v říjnu čeká čtyři dobrovolníky NASA v rámci mise CHAPEA, která mí simulovat život na Marsu.
Vzorek, který získalo vozítko Perseverance (Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature.
Konec roku 2027 je předběžný termín, kdy by český astronaut Aleš Svoboda mohl letět do vesmíru. Mise s případnou českou účastí je nyní ve fázi čekání na to, až americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vybere firmu, která dopraví posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zajistí další organizační záležitosti.
Pozornost astronomů po celém světě se upírá na třetího mezihvězdného návštěvníka, kometu 3I/Atlas, která byla objevena 1. července letošního roku. Nová zjištění naznačují, že se jedná o objekt s vlastnostmi, které se vymykají všemu, co obíhá kolem Slunce.
Raketa Starship od SpaceX zvládla svůj dosud nejúspěšnější let, poprvé vypustila makety satelitů Starlink a otestovala novou generaci tepelného štítu pro návrat z kosmu. Mise znamená obrat po sérii nezdarů a posunula Muskův projekt blíže k zásadnímu cíli, dopravit astronauty na Měsíc a v budoucnu i otevřít cestu k osídlení Marsu.
V sobotu nastane vzácný černý Měsíc - třetí nov ze čtyř v letní sezoně. Jev sice nebude vidět, neosvětlená strana Měsíce totiž bude směřovat k Zemi, přesto jde o vzácnou událost. Někteří ji spojují s koncem světa a odkazují na slova z evangelia podle Marka: "Slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého." Svit Měsíce neovlivní pozorování hvězd a planet, takže noční obloha se otevře v celé své kráse.
Plány na výstavbu jaderného reaktoru, který by měl napájet budoucí základnu na Měsíci, existují už několik let. K jejich realizaci ale bylo vždycky dost daleko. Teď ale prozatímní šéf NASA Sean Duffy oznámil smělý plán: do roku 2030 chce dopravit na Měsíc jaderný reaktor o výkonu 100 kilowattů.
Spojené státy chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor jako součást snahy o výstavbu trvalé základny, v níž by na přirozené oběžnici Země mohli žít lidé. Uvedl to server BBC News, který ale zároveň upozorňuje, že je otázka, jak realistický tento cíl je i vzhledem k výrazným škrtům v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Ještě než přijdou otřesy a než stoupne pára z kráteru – stromy už vědí. Sopky s nimi totiž komunikují prostřednictvím tajných signálů. Vědci z NASA ve spolupráci se Smithsonovým institutem teď umí tyto jejich zprávy, které mohou předznamenávat blížící se katastrofu v podobě sopečné erupce, dekódovat z vesmíru prostřednictvím satelitů.
Čtyři astronauti z USA, Ruska a Japonska o víkendu dorazili na svou doposud nejdelší misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Zatímco země řeší politické spory, oni společně zkoumají život v mikrogravitaci, testují svou odolnost a hledají nové cesty pro vědu a spolupráci. Výprava na ISS představuje jednu z mála konstant, kde se rozdíly stírají a skutečně jde o týmovou práci.
Vesmírná loď společnosti SpaceX dopravila novou čtyřčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let z Kennedyho vesmírného střediska na ISS trval 15 hodin, uvedla v sobotu agentura AP.
Před padesáti lety symbolizoval technologický zázrak a luxus. Britsko-francouzský Concorde překonával Atlantik za méně než tři hodiny. Teď to vypadá, že legendární nadzvukové ikoně roste nástupce. NASA ve spolupráci s firmou Lockheed Martin vyvíjí tichý nadzvukový letoun X-59 Quesst, který by mohl vrátit nadzvukové létání zpátky do běžné letecké dopravy.
Americké astronautce Nichole Ayersové se z Mezinárodní vesmírné stanice ISS podařilo zachytit výjimečný jev. Vyfotografovala totiž tzv. červeného skřítka: speciální nadoblačný blesk. Ten vzniká desítky kilometrů nad bouřkovými oblaky a vědcům je znám teprve od 90. let. Fascinující, krátce trvající jev je stále zahalen řadou otazníků – i proto jsou podobné snímky pro výzkum nesmírně cenné.
Planety Venuše a Uran spolu s Měsícem na konci týdne nabídnou fotogenickou podívanou na ranní obloze. Vidět bude i hvězda Aldebaran a hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka.
