Studie britské odborové centrály porovnala růst reálné mzdy, tedy výdělku očištěného o inflaci, v letech 2007 až 2015. Z členských zemí OECD si jednoznačně nejlépe vedlo Polsko, nejhůře Řecko a Velká Británie. Česko skončilo páté od konce.
Průměrný Čech za hodinu "vyrobí" zboží za 15 dolarů, zatímco jeho německý kolega za dvojnásobnou hodnotu. Podle ekonomů za to může charakter české ekonomiky, která je hodně závislá a subdodavatelská. Na vině je i přílišná státní regulace, částečně i postoj samotných zaměstnanců. Jedním z řešení je důraz na inovace.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 2,5 procenta. Pro příští rok odhad úřad také zhoršil na 2,4 procenta z předchozích 2,6 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné makroekonomické predikce ministerstva financí. Loni ekonomika rostla o 4,5 procenta. Důvodem zhoršení odhadu je podle ministerstva očekávaný postupný růst cen ropy nebo možné nepřímé dopady Brexitu. Česká bankovní asociace v nové prognóze letos očekává růst ekonomiky o 2,3 procenta a příští rok o 2,6 procenta. Česká národní banka novou prognózu zveřejní příští týden ve čtvrtek.
Hrubý domácí produkt (HDP) loni stoupl o 4,5 procenta. Česká ekonomika se také postupně přibližuje průměru Evropské unie, když HDP na obyvatele v paritě kupní síly stoupl na 85 procent průměru EU.
Analýza společnosti Boston Consulting Group se zaměřila na kvalitu života ve více než 160 státech světa. Stejně jako před rokem se nejlépe umístilo Norsko. Z bývalých socialistických zemí střední a východní Evropy skončilo nejlépe Slovinsko. Poslední místo žebříčku obsadila Středoafrická republika.
Česko zůstává investičně nejzajímavější zemí ze států bývalého východního bloku. Skončilo i před Španělskem či Portugalskem. Na prvních dvou místech světového žebříčku sestaveného společností BDO se s velmi podobnými výsledky umístily Singapur a Hongkong,
Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo za posledních 25 let za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř dvacet milionů převážně mladých kvalifikovaných lidí. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji, spočítal Mezinárodní měnový fond.
Z původně odhadovaných 7,8 procenta zrychlila irská ekonomika na 26,3 procenta. Za takto výrazným růstem stojí především daňově motivované stěhování zahraničních firem do země. Irsko se v roce 2010 dostalo do krize, od té doby ale oživilo, klesla nezaměstnanost a slabé euro podpořilo vývoz.
Za malou a neefektivní snahu srazit deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu v letech 2014 a 2015 nyní mohou země dostat finanční pokutu v rozsahu až do 0,2 procenta HDP, nebo by jim mohly být zastaveny peníze z evropských fondů. Bylo by to poprvé, co by byl stát eurozóny podobným způsobem potrestán. Na návrh přesné podoby sankcí má Evropská komise dvacet dní.
Přímý dopad Brexitu na českou ekonomiku bude zanedbatelný, Česko ale mnohem více pocítí konec příspěvků Velké Británie do evropského rozpočtu, tvrdí státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Jednání o budoucím vztahu EU a Velké Británie začnou až poté, co Britové oficiálně oznámí, že chtějí z Unie odejít. Stát by se to mohlo letos na podzim a proces bude trvat nejméně dva roky. Změnám se nevyhnou ani evropské instituce.
Tempo růstu české ekonomiky příští rok zrychlí na 2,7 procenta z letošních 2,2 procenta. Předpovídá to Mezinárodní měnový fond v tiskové zprávě ke konzultacím s Českou republikou. V loňském roce hospodářský růst podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhl 4,5 procenta. Letošní prudké zpomalení růstu na 2,2 procenta fond předpověděl již v polovině května při ukončení své každoroční mise v ČR. Dřívější prognózy zahrnuté v dubnovém globálním výhledu fondu předpokládaly, že česká ekonomika letos stoupne o 2,5 procenta a napřesrok o 2,4 procenta.
Za zpomalením růstu proti loňsku, kdy HDP v jednotlivých čtvrtletích rostl podle revidovaných čísel meziročně až o pět procent, stojí podle analytiků nižší vládní investice kvůli konci programového období fondů EU a problémům s posudky EIA u dopravních staveb.
V žebříčku společenského rozvoje Social Progress Index skončilo první Finsko, nejhůře z 133 zemí dopadla Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě. Index vznikl jako alternativní ukazatel kvality života vedle hrubého domácího produktu a podobných údajů.
Česká ekonomika loni vzrostla meziročně o 4,5 procenta a předloni o 2,7 procenta. Vyplývá to z revize ročních národních účtů, kterou ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad. Údaje o růstu ekonomiky tak úřad zlepšil o několik desetin procentního bodu, podle předchozích údajů rostl HDP loni o 4,2 procenta a předloni o 2 procenta. ČSÚ prováděl revizi národních účtů za roky 2011 až 2015 v souvislosti se změnami ve vymezení sektoru vládních institucí.
Nejistota ve Velké Británii i celé Evropské unii a pokles zájmu o české zboží povedou podle ekonomů k nižšímu růstu mezd, než s jakým analytici dosud počítali. Dobrou zprávou pro domácnosti ale je, že kromě mezd a HDP pravděpodobně klesne i inflace. Propad britské libry lze využít k výhodným nákupům, postupně však ceny na tamním trhu stoupnou.
Výsledek čtvrtečního referenda, ve kterém Britové rozhodli o vystoupení z Evropské unie, pocítí i běžní Češi. Kvůli nejistotě v eurozóně a výpadku britské poptávky zpomalí růst HDP i mezd. Zároveň už stoupla cena eura a dolaru, výhodnější jsou naopak nákupy v librách. Kvůli Brexitu se také může prodloužit doba, kdy bude Česká národní banka kontrolovat kurz koruny, varují ekonomové.
Český export překonal v roce 2015 hranici 3,9 bilionu korun a byl tak nejvyšší v historii. Rostl tempem o 7,5 procenta. Za posledních pět let jde o nárůst o 35 procent. Dovoz činil 3,5 bilionu, přebytek bilance dosáhl 426 miliard korun. Vyplývá to z analýzy exportu, kterou dnes představila Asociace malých a středních podniků. Podle dřívějších údajů Českého statistického úřadu export loni činil 3,89 bilionu korun. Mezinárodní obchod přispívá k tvorbě HDP více jak šesti procenty, což je skoro dvojnásobný nárůst v posledních pěti letech, uvedla analýza.
Až o 10 miliard korun ročně by podle analýzy společnosti Deloitte mohla přijít česká ekonomika, pokud se Velká Británie rozhodne vystoupit z EU. Analytik Conseq Investment Management Martin Lobotka upozornil, že mnohem závažnější dopad takzvaného Brexitu může být politický. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar uvedl, že Brexit by byl pro český byznys velmi nepříjemný.
Uvnitř ekonomicky nejsilnějších zemí světa se zvyšují nejen rozdíly v příjmech mezi jednotlivými regiony, ale také v kvalitě bydlení, bezpečnosti či životního prostředí. Obecně jsou se svým životem nejvíce spokojeni obyvatelé švýcarských regionů, naopak nejméně v Maďarsku.
Podle porovnání HDP na obyvatele Česko už dříve předběhlo dva starší členy EU - Portugalsko a Řecko. Letos se dostalo na 85 procent unijního průměru. Horší je to podle ukazatele "skutečné individuální spotřeby" AIC, podle něhož patří Česku až 20. místo.
