Nižší růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí je podle analytiků způsoben vyšší loňskou srovnávací základnou kvůli čerpání peněz z EU. V dalším čtvrtletí by mohl růst ekonomiky mírně zrychlit. Tahounem růstu zůstává rostoucí spotřeba domácností a vyšší zahraniční poptávka.
Díky velmi dobré kondici ekonomiky poroste český hrubý domácí produkt letos o 2,4 procenta. Odhaduje to ministerstvo financí, které tak zlepšilo svůj původní odhad, a to i pro další rok. Očekává také, že inflace letos dosáhne 0,5 procenta, v příštím roce stoupne na 1,2 procenta. Nezaměstnanost klesne z letošních čtyř procent na 3,9 procenta, pak už ale narazí na své meze.
Spolupracovník nově zvoleného amerického prezidenta se vyslovil pro obnovení debaty o americkém radaru v Česku. To je ale podle premiéra Sobotky "sci-fi, které se nenaplní". Řekl to v nedělních Otázkách václava Moravce. Podle něj by výstavba radaru zhoršila vztahy s Ruskem, což by bylo kontraproduktivní v době, kdy je třeba řešit především konflikt v Sýrii. Zároveň řekl, že Česko bude dávat na armádu dvě procenta rozpočtu, k čemuž se zavázalo, až po roce 2025.
Ani 25 let nestačilo na to, aby se česká ekonomika výrazněji přiblížila Německu. Teď si musí naopak hlídat záda. Dotahují ji další východní státy jako Polsko nebo třeba Estonsko. České hospodářství se přitom pohybuje na hranici svých současných možností. Posunout je výše by si vyžádalo například hlubší změny v daních a dávkách nebo větší podporu vědy a výzkumu.
Předpovědi jsou podle oslovených expertů ještě obtížnější než jindy, protože nevyzpytatelný je i sám Trump. Zamýšlené ochranářství v mezinárodním obchodě by hypoteticky mohlo mít důležité důsledky i pro Česko. Oslabení exportních firem se do budoucna může promítnout ve mzdách i zaměstnanosti.
Přesně před třemi lety začala Česká národní banka svůj boj s hrozící deflací a příliš silnou korunou. Co přinesly její měnové intervence a kdy skončí? Na kolik pak přijde euro?
Nová čísla Eurostatu ukazují, že závislost Česka na průmyslu je v posledních dvaceti letech stále stejná. Průmyslové firmy jsou dominantním zaměstnavatelem a na ekonomickém "výkonu" se podílejí třetinou. Důsledkem jsou třeba nižší mzdy.
Na jedné straně je vidina chudého života v odlehlé vesnici v prostém domě s polem, které je třeba obdělávat. Na straně druhé celý svět, který nabízí spoustu možností. Mladí Nepálci volí druhou variantu a zapojují se do mohutného exodu za prací do zahraničí. Kolik jich každý rok odejde do Indie, se nedá dohledat. Nepálci žijící v dalších asijských zemích se počítají na miliony. Protože odcházejí zpravidla ti nevzdělaní a nejchudší, stávají se oběťmi obchodu s lidmi. Jsou ponižováni, týráni a čelí tomu, co nazýváme moderním otroctvím.
Index společenského rozvoje je jedním z alternativních ukazatelů k hrubému domácímu produktu (HDP) a snaží se měřit nejen ekonomický růst či ekonomiku obecně. Čelu žebříčku vévodí regiony severských zemí, jako je Švédsko, Dánsko, Finsko, boduje také Nizozemsko. Na opačném konci zůstávají bulharské a rumunské regiony. Mnoho hlavních měst, která patří k ekonomicky nejvýkonnějším (typicky Londýn), v tomto žebříčku propadlo.
Česká průmyslová produkce stoupla v srpnu o 13,1 procenta oproti stejnému období předchozího roku. Opačným tempem míří české stavebnictví. V srpnu nicméně zpomalilo meziroční pokles na 5,9 procenta.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 2,6 procenta. Proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,9 procenta. Uvedl to dnes Český statistický úřad, který tak potvrdil údaje ze začátku září. Do nového výpočtu byly zapracovány údaje za sektor vládních institucí, což ale na tempo růstu HDP nemělo dopad. V prvním čtvrtletí vzrostla česká ekonomika meziročně o tři procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt od ledna do března zvýšil o 0,4 procenta.
Největší podíl výdajů na vzdělání (vůči HDP) mají Británie a Nový Zéland. Česká republika je na tom špatně zejména při srovnání výdajů na základní a střední školy. Čísla o podílu lidí s vyšším než základním vzděláním jsou nicméně pro Česko lichotivá.
Červencový meziroční pokles o 14,1 procenta je podle analytiků studenou sprchou, přesto zde ale vidí několik uklidňujících faktů.
Stavební produkce se meziročně snížila o 16,3 procenta. Ubylo staveb nových bytů, přibylo naopak stavebních povolení a dokončených bytů.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad. To je o 0,1 procentního bodu více, než předpokládal předběžný odhad statistiků. Ve srovnání s prvním čtvrtletím se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,9 procenta. Hlavními faktory růstu byly podle ČSÚ silná zahraniční poptávka a stabilní spotřeba domácností. Naopak negativně na růst HDP působilo významné snížení investiční aktivity, spojené zejména s poklesem stavebních investic.
Růst mezi čtvrtletími na konci prvního pololetí klesl z 0,7 na 0,4 procenta. K růstu přispěly hlavně vývoz, státní výdaje a soukromá spotřeba, které vykompenzovaly nižší firemní investice. Meziročně německá ekonomika roste o více jak tři procenta.
Zatímco český hrubý domácí produkt rostl v letošním druhém čtvrtletí o 2,5 procenta oproti stejnému období loňského roku, rumunský vyletěl o šest procent. Tamní ekonomiku táhnou – stejně jako český růst – útraty domácností, čemuž pomáhá nižší sazba DPH i vyšší platy státních úředníků.
Meziroční růst hrubého domácího produktu podle předběžného odhadu sice zpomalil, i tak ale česká ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropě. Vzestup ekonomiky se pozitivně projevuje na zaměstnanosti.
Anketa: Jak využít výrazné oživení české ekonomiky? V první řadě je teď čas na vyrovnaný rozpočet, zdůrazňují odborníci.
Celkový vládní dluh České republiky loni klesl na 40,3 procenta hrubého domácího produktu. S přehledem tak splňuje požadavky na přijetí eura, takzvaná maastrichtská kritéria. Loni je přitom nesplnilo 14 z 19 zemí, v nichž se platí eurem, uvedl Český statistický úřad.
