Nejvyšší část HDP putuje v podobě zdanění do státního rozpočtu v Dánsku, v Belgii a ve Francii. Česko je srovnatelné s Řeckem, Velkou Británií či Chorvatskem. Analýza České spořitelny ale dodává, že státní rozpočet ČR velmi spoléhá také na nedaňové příjmy.
Největší hrozbou pro české vývozce teď nejsou ruské sankce ani deflace v eurozóně, ale nedostatek zaměstnanců s technickým vzděláním. Kvůli tomu letos poroste export pomaleji, což může vést i ke zpomalení české ekonomiky, varuje místopředseda Asociace exportérů. Nedostatek lidí může podle oslovených ekonomů odrazovat zahraniční podniky od toho, aby v Česku investovaly.
Na historické minimum klesl v loňském roce deficit veřejných financí, oznámil Český statistický úřad. Výrazně k tomu napomohly investiční dotace ze zahraničí. Aktuální výše zadlužení sektoru dosáhla úrovně 41,06 procenta HDP.
Čeští statistici potvrdili svůj březnový odhad. Nezměnil se ani meziroční růst za loňské čtvrté čtvrtletí, který činil čtyři procenta. Beze změny zůstal rovněž údaj o mezičtvrtletním vývoji, podle kterého hrubý domácí produkt stagnoval.
Columbijská univerzita vypracovala pro OSN porovnání 157 států na základě takzvaného indexu štěstí.
Anketa mezi většími firmami a odborovými svazy ukazuje, že alespoň mírně letos přidala zaměstnancům většina podniků. Celoplošně se zvyšují mzdy hlavně v průmyslu. Ve státním sektoru stouply platy o tři procenta už loni v listopadu.
Hrubý domácí produkt v roce 2015 meziročně přidal 4,3 procenta, potvrdil Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu. Pomohly k tomu rostoucí spotřeba domácností a vyšší investiční aktivita. Letos dojde ke zpomalení, HDP zřejmě nedosáhne ani na tři procenta.
Nejbohatším evropským regionem podle Eurostatu je vnitřní Londýn, následovaný Lucemburskem a Bruselem. Před Prahou se jako šestý umístil Bratislavský kraj, například Vídeň či Stockholm jsou ale v tabulce až za českou metropolí.
Aktivní saldo hospodaření spolkové vlády, jednotlivých spolkových zemí a obcí dosáhlo 19,4 miliardy eur a proti roku 2014 bylo více než dvojnásobné. Loňský výsledek překonal dosavadní rekord 18,2 miliardy eur z roku 2000. Příjmy veřejných financí posílil solidní hospodářský růst spolu s rekordní zaměstnaností a růstem mezd, které podnítily silnou soukromou spotřebu.
Z údajů Eurostatu vyplývá, že Češi za hodinu vyrobí 71,4 procenta toho, co za stejnou dobu zvládne průměrný zaměstnanec v Evropské unii. Důvodem jsou podle odborníků přílišné zaměření na výrobu součástek, neefektivita, prostoje, nedostatek inovací a oslabená koruna. Kvůli nižší produktivitě přitom Češi pracují déle než Němci nebo Švédové.
Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Jde tak o nejvýraznější roční růst od roku 2007. Ve čtvrtém čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 3,9 procenta, mezičtvrtletně ale mírně zpomalil. K loňskému růstu HDP přispěla zejména spotřeba domácností a zvýšená investiční aktivita. Ve čtvrtém čtvrtletí byl růst podpořen hlavně zpracovatelským průmyslem.
Online deník Aktuálně.cz porovnal kvalitu života ve všech čtrnácti krajích České republiky. Index je nejvyšší v Praze, kde dosáhl 0,73 bodu na škále od nuly do jedné. Nejslabší Moravskoslezský kraj získal 0,31 bodu. Hodnotili jsme čtyřiadvacet kritérií.
Nejlépe se lidem žije v hlavním městě. Ukazuje to analýza Aktuálně.cz, která srovnává kvalitu života ve všech čtrnácti krajích ČR. Nejnižší kvalitu života mají obyvatelé Moravskoslezského, Ústeckého a Olomouckého kraje.
Export tuzemských firem v přeshraničním pojetí dosáhl loni rekordních 3,89 bilionu korun, meziročně o 7,2 procenta více. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské unie loni dál rostla, mířilo tam již 83,3 procenta tuzemského vývozu. Vývoz do Ruska se propadl o 30,9 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Bilance zahraničního obchodu skončila loni přebytkem 149,1 miliardy korun, meziročně o 3,1 miliardy korun vyšším.
Ekonomická krize definitivně skončila, "dobré časy" se do Česka vrátily loni v červnu. Ukazuje to index prosperity, který porovnává vývoj reálných mezd a míru nezaměstnanosti. V prosinci 2015 dosáhl nejvyšší hodnoty od září 2007, spočítal ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Dosud centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Inflace se ale stále nachází hluboko pod dvouprocentním cílem ČNB. Podle dnes zveřejněné prognózy dojde k udržitelnému plnění inflačního cíle až v průběhu prvního pololetí 2017.
Takzvaný index mizérie hodnotí ekonomiku nejen podle růstu (HDP), ale také třeba podle nezaměstnanosti, inflace nebo úrokových sazeb. Česko je podle amerického profesora páté nejlepší v Evropě a čtrnácté na světě (chybí ovšem ještě data ze Švýcarska). K podobnému výsledku došel i ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Česká ekonomika letos vykáže růst o 2,3 procenta, což bude výrazné zpomalení proti loňsku, kdy k předpokládanému růstu o 4,5 procenta přispěly neobvykle vysoké investice spolufinancované z evropských fondů. Ve své zimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise. Na rok 2017 komise Česku předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7 procenta. Navzdory solidnímu růstu české ekonomiky a tvrdším podmínkám na trhu práce zůstala v roce 2015 inflace stabilní na úrovni 0,3 procenta. O rok dříve činila 0,4 procenta. Deficit veřejných financí komise na letošek předpovídá na úrovni 1,1 procenta, v roce 2017 na jednom procentu.
Českým domácnostem se za první tři čtvrtletí minulého roku meziročně zvýšily příjmy o skoro 39 miliard korun na téměř 1,7 bilionu korun, uvedli dnes statistici. K nejvyššímu navýšení výdělků došlo v ubytování, stravování a pohostinství - v odvětví s nejnižší úrovní mezd.
Česká ekonomika letos poroste o 2,7 procenta. Počítá s tím ministerstvo financí, které zveřejnilo novou makroekonomickou prognózu. Ekonomický růst zůstává tažen výhradně domácí poptávkou. Odhad růstu reálného hrubého produktu za loňský rok ministerstvo zlepšilo proti říjnové prognóze ze 4,5 procenta na 4,6 procenta. Inflace má podle aktuální prognózy letos růst jenom mírně - 0,5 procenta. Loni vzrostla o 0,3 procenta. Ministerstvo také počítá s dalším poklesem nezaměstnanosti z loňských 5,1 na 4,7 procenta.
