Někteří lidé nabírají svaly snáz než jiní. Nová studie ukazuje, že část vysvětlení může být stará desítky tisíc let. Vědci objevili variantu genu zděděnou po neandertálcích, která je u dnešních lidí spojená s větším množstvím svalové hmoty a nepatrně vyšší postavou. Znamená to tedy, že můžeme zahodit permanentku do fitka a těšit se na svaly bez práce?
Takže: jsou opravdu výrazně temně fialová, dorůstají velikosti cherry rajčat a chutnají sladce. V Austrálii se připravují na prodej geneticky modifikovaných fialových rajčat, která obsahují geny kvetoucí byliny hledíku většího a díky tomu i pigment antokyan, který je zodpovědný za tuto netypickou barvu.
Skutečná Šifra mistra Leonarda. Tak by se dala označit desetiletí trvající činnost, kdy se vědci snaží odhalit genetické tajemství renesančního génia Leonarda da Vinciho. Rozluštění této hádanky by mohlo po více než 500 letech "oživit" muže, který předběhl svou dobu, a poskytnout odpovědi na otázky, které fascinují vědce i historiky.
Oživení pravlků a plán na návrat mamutů fascinuje i děsí. Americká biotechnologická firma Colossal Biosciences tvrdí, že přivádí k životu zvířata, která na Zemi nežila tisíce let. Vědecký úspěch ale podle odborníků doprovází přehnaná PR tvrzení a hluboká etická dilemata. Genetik Jan Pačes varuje: "Tohle není oživení, ale genetický marketing."
Křečové žíly neboli varixy trápí až 40 procent žen a 20 procent mužů. Z 90 procent jsou dědičné, objevit se ale mohou v souvislosti s hormonálními změnami, špatným životním stylem nebo věkem. Existuje několik rad, jak křečovým žílám předcházet. Mezi méně známé patří žilní gymnastika.
Stavy dojnic v Česku dlouhá léta klesaly. Zatímco v roce 2000 zemědělci chovali zhruba půl milionu dojných krav, předloni to bylo 343 tisíc dojnic. Situace se však možná otáčí, loni jich bylo 362 tisíc. Produkce mléka však celou dobu roste - dnešní krávy nadojí v průměru dvakrát více než jejich předchůdkyně v 90. letech minulého století.
Čeští vědci navrhli terapeutický postup na Angelmanův syndrom. Výzkum založili manželé Hajgajdovi poté, co lékaři toto vzácné genetické onemocnění diagnostikovali jejich synovi. Na testování navrženého postupu a úspěšné otestování léku nyní vyhlásili veřejnou sbírku, ve které je třeba vybrat 22 milionů korun.
Kvůli vedrům trpí nejen lidé, ale i zvířata. Některým druhům dokonce hrozí vyhynutí. Tomu by mohl zabránit objev českých vědců. Ti přišli s dosud nevídaným řešením. Zkoumají, zda by nešlo promíchat geny druhů ze severu se stejnými zvířaty a rostlinami z jihu, které jsou ale zvyklejší na teplo. "Je to kontroverzní, ale mohlo by to fungovat," říká jeden z autorů Petr Kotlík.
To, co jste se ve škole učili o lidských rasách, nejspíš není pravda. Většina současných genetiků se shoduje, že existuje pouze jedna jediná. “Spojení barvy kůže a kategorie rasy není přirozené. To, že je dnes vnímáme jako související, je výsledek dlouhé historie různých rozhodnutí,” říká v pořadu Rasování vědec Václav Walach ze Západočeské univerzity.
Zjistit, zda jsme siloví sportovci nebo vytrvalci, jestli máme tendenci k tloustnutí nebo křečovým žilám, můžeme pomocí genetických testů. Barbora Procházková, která se v projektu Chromozoom podílí na jejich vývoji, vidí budoucnost oboru ještě dál. "Snad dojdeme k tomu, že se každý v určitém věku osekvenuje a poté bude chodit k lékařům s přenosným médiem, kde bude mít sekvenci nahranou," doufá.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
„Překvapila mě pestrost zlozvyků, které lidi posílají. Chtěla bych sestavit Mendelovu tabulku zlozvyků a roztřídit je do kategorií. Už jich máme určitě sedm tisíc,” říká umělkyně Kateřina Šedá, která chce prostřednictvím Národní sbírky zlozvyků přiblížit zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, od jehož narození uplynulo 200 let.
Slavnostní bohoslužbou, kterou vedl pražský arcibiskup a český primas Jan Graubner, začal v brněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie týden oslav 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, katolického kněze a zakladatele moderní genetiky.
Když se řekne DNA test, dost lidí si patrně představí hojně využívanou proceduru, na jejímž konci je určení otcovství dítěte. Z dvojité šroubovice, která se skrývá v každé buňce našeho těla, se toho ale lze dozvědět mnohem více.
Jako nositelka mutace BRCA si nechala preventivně odstranit prsa, dělohu i vaječníky. "Rozhodnutí pro mě bylo snadné. Operace je nejlepší prevence. Před ní jsem za každým pobolíváním viděla rakovinu," říká Caroline Ewing-Haupt. "Setkávám se s urážkami, že nejsem dost ženská. Spousta žen se proto za tyto operace stydí, a dokonce je tají i před rodinou. Osvěta je kvůli tomu nedostatečná," dodává.
Anonymní umělci chtějí vložit kryptoměnu bitcoin do DNA myši při oplodnění nebo prostřednictvím geneticky upraveného viru. Ochránci zvířat se podle nich ale nemusí bát, že by hlodavci při experimentu přišli k újmě.
DNA spolehlivě umí prozradit identitu osob. Snažíme se i předpovědět, jak člověk vypadal, kolik měl pih. Máme už extrémně citlivé metody, které fungují i u jednotlivých buněk, říká forenzní genetička Halina Šimková, která také napsala knihu pro děti o kouzelném světě bakterií. Bakterie vnímáme zkresleně. Jsme ale produktem jejich fungování a je dobré to vědět, dodává o knize.
Gregor Johann Mendel byl vědcem světového významu, jemuž se podařilo položit základy celému vědnímu oboru – genetice. Od jeho narození příští rok uplyne 200 let. U této příležitosti tým vědců zkoumal Mendelovy ostatky, aby mohl "přečíst" jeho genom. "Dnes už umíme provést analýzu DNA třeba z vlasu nebo i z jediné buňky," říká Šárka Pospíšilová, genetička a prorektorka Masarykovy univerzity.
Rodiče opustili Gabea Adamse-Wheatleyho hned po narození. Ve škole se musel vypořádat se šikanou spolužáků. Dnes ho na sociálních sítích obdivují miliony lidí, kteří prahnou po jeho postřezích ze života, ať už jde o návody na líčení, tanec, manželský život, nebo zvládání každodenní rutiny bez končetin.
Dvě uši navíc, roztomilý výraz a hravá povaha. Kotě jménem Midas přišlo na svět teprve před čtyřmi měsíci, už se ale dá řadit mezi plnohodnotné influencery. Jedinečný vzhled kotěte doplňuje ještě bílá skvrna na břiše ve tvaru srdce.
Vědci, kteří se v uplynulých týdnech podíleli na zkoumání genů Gregora Johanna Mendela, potvrdili, že vyzvednuté ostatky patří skutečně jemu. Od narození vědce příští rok uplyne 200 let.
