Vědecký tým Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě zkoumá schopnost bránit se infekcím a epidemiím. Jde na to přes vývoj ptačích genů pro imunitu. A přišel i na několik nečekaných záhad. Ptáci si vypnuli gen, pomocí něhož imunitní systém informuje tělo, že je v něm bakteriální infekce. "Možná to udělali záměrně," říká Michal Vinkler.
Koncem ledna obletěla svět zpráva, že čínští vědci naklonovali opici a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývalo to ze studie zveřejněné prestižním časopisem Cell (Buňka). Podle docenta Aleše Hampla, přednosty Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně jde bezesporu o úspěch, nicméně slova o otevření cesty ke klonování lidí mu přijdou zbytečně silná a zavádějící.
Analýza DNA takzvaného cheddarského muže ukazuje, že ještě před deseti tisíci lety byli Britové tmaví až černí, měli tmavé vlasy a možná trochu překvapivě modré oči. Světlejší barva kůže se objevila až s nástupem zemědělství a radikální změnou jídelníčku, který už neobsahoval tolik vitaminu D.
Za kratší život může špatný životní styl i genové mutace. Za každé kilo nadváhy ztrácí člověk dva měsíce života, za každodenní kouření krabičky cigaret až sedm let. Prodloužit si jej naopak lze vzděláním. Každý rok studia údajně přidává jedenáct měsíců života.
Jsou skotští fotbalisté oproti soupeřům geneticky pozadu? S touto úvahou po další nepodařené kvalifikaci přišel trenér ostrovanů Gordon Strachan. A současně nabídl řešení tohoto "genetického nedostatku".
Čeští vědci by chtěli zlikvidovat některé dědičné nemoci. Potřebují ale, aby Češi chodili ochotněji na DNA testy. Kontakt: [email protected].
Kuvajtská vláda vznik databáze zdůvodňuje terorismem a snadnější identifikací obětí. Světové zdravotnické organizace kritizují nový zákon a apelují na jeho zrušení. Existuje mnoho dohadů, zda je opravdovým záměrem skutečně jen obava o bezpečnost občanů.
Nejprestižnější české vědecké ocenění letos nejspíš získá expert na molekulární genetiku profesor Jiří Forejt. Na myších modelech se snaží objasnit podstatu takzvané hybridní sterility - tedy příčiny neplodnosti u kříženců. Na nejdetailnějších úrovních tak zkoumá zákonitosti vzniku nových druhů. Dvaasedmdesátiletý vědec publikuje v nejuznávanějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science, a hostoval jako profesor na americké univerzitě v Princetonu. O prestižním českém ocenění rozhodla vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace, volbu ještě musí schválit vláda. Forejt poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
Vybíráme si partnera také podle barvy očí? Český genetik Pavel Lízal zjistil pozoruhodné zákonitosti. Podle předběžných výsledků jeho studie si zelenoocí Češi vybírají zelenooké jedince. Oproti tomu hnědoocí muži se poohlížejí spíše po modrookých ženách. „Zelenoocí jedinci jsou u nás vzácnější, čili je to trochu záhada, že hledají mezi sebou,“ říká vědec.
Proč někdo vysloveně nesnáší brokolici nebo růžičkovou kapustu? Proč je někdo na kávě závislý a jiný nemůže pozřít cokoliv kávového? Jednou z příčin může být mutace genu TAS2R38, jenž je jedním z více než desítky genů pro receptory hořké chuti. Kdo má tento gen zmutovaný, je tzv. "nechutnač", vnímá chutě jinak; hořkou látku PTC, jejíž přírodní obdoba se nachází právě v brokolici či kapustě, jako hořkou necítí, tudíž mu zelenina více chutná. Na stopě zákonitostem genové mutace a jejího výskytu u české populace je brněnský genetik RNDr. Pavel Lízal. Pomoci mu můžete i vy. Vyzvedněte si testovací papírek a zjistěte, zda jste "chutnači", nebo "nechutnači".
Podle studie jsou nejvyššími muži světa v průměru Nizozemci, ženy dorůstají největší výšky v Lotyšsku. Češky jsou s průměrem 168,5 centimetru čtvrté. Vliv na průměrnou výšku populace má spíš než genetika životní styl či úroveň zdravotní péče. Američané tak o první příčku přišli. Vysocí lidé by podle expertů měli být zdravější, vzdělanější a mají vyšší platy.
Vědci z londýnské univerzity objevili gen, který je zodpovědný za šedivění vlasů. Výzkum provedli na šesti tisících dobrovolnících z Ameriky, Evropy i Afriky a v další fázi chtějí vyvinout lék, který stárnutí vlasů zastaví. Objev může ovlivnit i forenzní vědy, odborníci mohou z DNA určit hustotu vlasů pachatele nebo barvu jeho očí.
Američtí vědci objevili nový druh obří želvy. Na Galapágách tak už jde o patnáctý druh. Existenci živočicha s kupolovitým tvarem krunýře potvrdili díky genetickým testům.
Američtí vědci prý našli způsob, jak předpovědět homosexualitu na základě analýzy DNA. "Sexuální orientace je zásadní součástí života, není to ale mnoho, co bychom o ní věděli na genetické a molekulární úrovni. Doufám, že tento výzkum nám pomůže k tomu, abychom pochopili, proč jsme takoví, jací jsme," přiblížil jeden z vědců.
Skupina Hinxton, sdružující vědce, etiky a politiky ze čtrnácti zemí světa, kteří se zabývají se výzkumem kmenových buněk, přišla s výzvou k povolení modifikací genofondu lidských embryí. Genetici toho už prý o DNA vědí dost a současná omezení údajně brzdí vědecký vývoj.
Určitý styl plavání umožňuje uniknout rybářským sítím a rodí se čím dál víc ryb, které pro něj mají genetickou dispozici.
Písničkář si na svém novém albu vzal tentokrát na paškál americkou zemědělskou korporaci Monsanto, nejvýznamnějšího producenta geneticky upravovaných semen.
Vědci vyvinuli speciální test, který odhalí rychlost stárnutí. V budoucnu by tak lékaři mohli včas předcházet mnoha onemocněním.
Vědci přišli na způsob, jak u pacientů odhalit schizofrenii ještě před jejím vypuknutím. Šlo by tak nemoci předcházet.
Na týdnu módy v New Yorku se poprvé projde po mole modelka s Downovým syndromem, vybrala si ji návrhářka Carrie Hammer.
