Nejvýraznější čin domácího odboje proti nacistům, likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty, se neodvážili vymazat z dějin ani komunisté. O atentátu však mluvili co nejméně a zdůrazňovali následnou mstu okupantů na civilistech. Na rozdíl od letos vydaného románu Dalibora Váchy nazvaného Smrt na kůru.
V Donbaském regionu, kde pokračují těžké boje, útočí ukrajinské jednotky i s pomocí českých raketových systémů RM-70 Vampire. Raketomet, který v jedné salvě odpálí až 40 raket ráže 122 milimetrů, Ukrajinci využívají ve chvílích, když chtějí způsobit širší poškození určité oblasti. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z bojů na východě Ukrajiny.
Turistické stezky slovenských Tater jsou dnes plné profesionálně vybavených horalů v goretexových bundách a odolných pohorkách. Před více než sto lety se po nich přitom ještě procházeli pánové ve společenských oblecích s kloboukem na hlavě i dámy v elegantních róbách se slunečníky.
K tradici písničkářského bigbítu 60. let minulého století, místy až rocku v duchu Vladimíra Mišíka, se hlásily kapely Jasná páka a Hudba Praha. Hudebně byly spojené s novou vlnou a politicky se pohybovaly v šedé zóně, jejich nekompromisní rebelský postoj však kořenil v undergroundu. Lídr obou sestav Michal Ambrož zemřel toto pondělí ve věku 68 let.
Politici včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Petra Fialy, zástupci armády i váleční veteráni si u Národního památníku v Praze na Vítkově připomněli 104. výročí vzniku Československa. Tradiční ceremoniál se po dvou letech uskutečnil v plnohodnotné podobě. V roce 2020 byl kvůli koronavirové pandemii zrušen, loni platila omezení.
Rozpad habsburské monarchie dal vzniknout hned několika nástupnickým státům. Některé z nich ale jen velmi pracně hledaly smysl své existence.
Slavíci z Madridu, Tereza, Jó, třešně zrály a další písně zůstávají spjaty s naléhavým barytonem Waldemara Matušky. Obsáhlou monografii pěvecké hvězdy 60. a 70. let minulého století teď s podtitulem Snům ostruhy dát vydal hudební novinář Michal Bystrov.
Nejschopnější český popularizátor novodobých dějin Pavel Kosatík opět píše o Slovensku. Po veleúspěšné loňské knize Slovenské století nyní na Velký knižní čtvrtek vydává nedávnou historii podtatranské republiky nazvanou Slovensko 30 let poté. Prudké společenské vzestupy a pády však lze jen těžko převyprávět prostřednictvím chaosu tamní politiky.
Praporem mírových sil UNPROFOR ve válkou rozvrácené Jugoslávii prošlo počátkem 90. let dva a půl tisíce českých vojáků. Zahynulo jich sedm. Mise se zúčastnili prezidentský kandidát Petr Pavel, exministr Jaroslav Tvrdík či šéf generálního štábu Aleš Opata. Akce položila základy pro vysílání českých jednotek do zahraničí. V říjnu 2022, po 30 letech, převzali vojáci vyznamenání na pražském Vítkově.
Na začátku září 1907 vyjely poprvé v Praze automobily sloužící jako taxíky. Za těch 115 let prošla taxislužba nejen v hlavním městě celou řadou proměn. Za komunistů byla regulovaná, počátkem 90. let se z ní stala volná živnost. Také používané automobily se měnily: od kočárů bez koní až k dnešním moderním vozům. Jak se vyvíjel vozový park taxislužby, se můžete podívat v galerii.
V úterý 21. září 1937 byl pohřben Tomáš Garrigue Masaryk. Několikadenního pietního aktu se účastnily stovky tisíc lidí, kteří upřímně vzdávali hold muži, jenž se zasloužil o vznik republiky. Pohřeb byl manifestací jednoty národa a republiky, která již v té době čelila silným tlakům zejména ze strany nacistického Německa.
V české literatuře není nejbezpečněji. Když se na sobotním Sjezdu spisovatelů ujala slova básnířka Alžběta Stančáková, vyjmenovala, jak nežádoucí pozornost mladším autorkám věnují starší muži. Mluvila o přisedávání v tramvajích, návrzích na masáže chodidel, sázkách, kdo si koho odvede domů. Dokonce o situaci, kdy ji „jeden celkem známý“ básník přiměl položit ruku na ztopořené přirození.
Slavného herce Oldřicha Nového si pamatujeme hlavně jako prvorepublikového milovníka. Monografie ON: Kristian v montérkách mimo jiné odhaluje, jak se herec jemných mravů prosadil v době, která místo gentlemanů začala uctívat umouněné dělníky. "Dokážu si představit, že v první polovině 50. let to byl pro Nového tanec mezi vejci," říká autorka knihy a filmová teoretička Šárka Gmiterková.
Až se budou psát dějiny české populární hudby, historik konstatuje, že to nejlepší, co vzniklo ve 20. a na začátku 21. století, vytvořili lidé narození mezi roky 1939 až 1949. Zájmu o muziku přála doba, umělce inspirovaly společenské změny, ale hlavně se mezi válečnými a těsně poválečnými ročníky objevilo neuvěřitelné množství talentů. V českých podmínkách byla Hana Zagorová jedním z největších.
Galerie Expo 58 Art v pražských Letenských sadech do 2. října hostí komorní výstavu nazvanou Oskar Kokoschka a Ostravsko. Zahrnuje několik děl slavného modernisty a předního expresionistického malíře, který je oblíbený také u sběratelů.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
V letech 1999 až 2004 vedl Richard Dearlove britskou rozvědku MI6. Čtyřicet let předtím jako agent "zaměstnaný" na ambasádě řídil v Československu dvojitého agenta Miloslava Kroču, na což se přišlo jenom náhodou až po Kročově smrti, když jeho žena přinesla k němu do práce dokumenty, které po něm zbyly. Dearlove si nyní přijel do Česka pro složku, kterou na něj komunistická tajná policie vedla.
Městské ulice se proměňují v pořádnou výheň, a tak její obyvatelé v horkých dnech rádi vyrážejí k vodě. V období první republiky se mezi nimi v Praze těšily popularitě zejména říční plovárny v Braníku, na Žofíně i pod Strakovou akademií. Umělá koupaliště je nahradila až v éře socialismu, kdy vznikly třeba bazény v Podolí. Podívejte se, jak se Pražané v minulosti osvěžovali.
Masaryk dal střílet do dělníků, Beneš nechal sestřelit Štefánika, Dubčekova nehoda byla plánovaná a auto řídil kaskadér, Havel přivedl ke krachu slovenské zbrojovky… Moderní dějiny jsou plné mýtů, které mají s historickou realitou pramálo společného. Zdá se však, že právě proto přitahují tolik lidí. Dezinformace zkrátka nejsou žádnou vymožeností moderní doby.
Po pádu Polska v roce 1939 nacisti plánovali zřídit v bažinách okolo Lublinu „židovskou rezervaci“. Později do odsunu zařadili také Židy z okolí Ostravy. Na mapě deportací se tak objevilo další místo, návrší u Niska nad Sanem ve východní části okupovaného Polska. Osobně je vybral vedoucí židovského referátu Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Adolf Eichmann. Historici zmapovali osudy těchto lidí.
