Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.
Kvůli velikosti se mu říkalo pádlo, místo dotykového displeje měl tlačítka a nezvykle dlouhou výdrž baterie. Na svůj první mobilní telefon mnozí z nás vzpomínají s nostalgií. Je to přitom již 30 let, co se u nás přes něj uskutečnil první hovor. Od té doby technologie výrazně pokročily a současné telefony jsou už spíš výkonnými kapesními počítači. Podívejte se, čím vším se v minulosti telefonovalo.
Se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o jeho nové knize Slovenské století, mostu mezi Východem a Západem, o zápasu mezi Pithartem a Mečiarem i nejbližším zrcadle Česka.
Do atentátu na Reinharda Heydricha zbývalo 151 dnů. Na letišti Tangamere v jihoanglickém Sussexu se 28. prosince 1941, sešlo sedm mužů hned ze tří československých paraskupin. Josef Gabčík a Jan Kubiš z Anthropoidu byli mezi nimi.
Několik let po vydání Reportáže, psané na oprátce byl její autor Julius Fučík v komunistickém Československu bezmezně obdivován jako hrdina. Naopak svého spoluvězně Jaroslava Klecana ve svém díle vykreslil jako zrádce. Spisovatel Marek Toman však našel důkazy, které svědčí o tom, že Klecan nemusel být takový, jak ho nacisty popravený komunista popsal.
Na některé dárky se vyplatí počkat, obzvlášť když jde o třetí díl dobře započaté knižní série. Soupis výtvarného díla Josefa Čapka, který v roce 2019 začalo vydávat humpolecké kulturní centrum 8smička, je více než jen bibliofilsky vypraveným katalogem se všemi odbornými náležitostmi.
Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané Slovenské století patří k těm nejpodstatnějším.
Nikdo se v Rusku nezastává lidí a jejich práv déle než legendární nevládní sdružení, u jehož zrodu stál jaderný fyzik Andrej Sacharov. Teď však organizaci zvoní hrana. Putinův režim utahuje smyčku a pokouší se ji zničit. Ti, kteří pomáhají, dnes potřebují pomoc. Evropa jim ji dluží. Už proto, že se Memorial přes třicet let nepřestává snažit prosazovat i v Rusku její hodnoty.
Spolupracovnice českého vynálezce polarografie Jaroslava Heyrovského a talentovaná ruská vědkyně Jevgenija Varasovová studovala v Praze. Pak se ale i s manželem vrátila do Sovětského svazu, krátce před takzvaným Velkým terorem. Varasovovou zastřelili jako údajnou německou špionku v červnu 1938, manžel Jevgenij Vasilijev skončil v gulagu.
Jde o jednu ze starších fotografií Jaroslava Heyrovského. Lze ji vidět i v článku - vynálezce polarografie sedí uprostřed svého vědeckého týmu. O tři dekády později se stal prvním československým laureátem Nobelovy ceny. Jedinou ženou na snímku je Jevgenija Nikolajevna Varasovová, ruská vědkyně, která přijela studovat do Prahy. Po návratu do Sovětského svazu zemřela po vykonstruovaném procesu.
Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. Za jak dlouho došlo k jeho odhalení? A jak se poté vyhnul trestu? Sledujte šestý díl série o českých tajných službách Stíny.
Cestovatelská legenda Miroslav Zikmund, který letos v únoru oslavil 102. narozeniny, ve středu zemřel. Potvrdila to Zikmundova rodina i Muzeum jihovýchodní Moravy. Dvojice Zikmund - Hanzelka, která společně navštívila přes 80 zemí, ve světě proslavila tehdejší Československo a vozy Tatra.
"Součástí Gottovy povahy bylo lpění na tom, aby mohl zpívat. A pokračovat v kariéře pro něj bylo důležitější než osvědčit vztah k hodnotám," říká hudební publicista Pavel Klusák, který vydal knihu Gott: Československý příběh. "Archiv bezpečnostních složek mě dovedl k tomu, co Gott nikdy nechtěl zmiňovat, a to byl fakt, že jeho otec patřil k prominentním lidem ve státě," líčí.
Dvaaosmdesát obětí si vyžádalo dosud nejhorší letecké neštěstí v historii Československa. Necelé tři roky starý letoun Il-18 bulharsko-sovětské společnosti TABSO narazil do jednoho ze svahů Malých Karpat. K tragédii došlo 24. listopadu 1966, před 57 lety, pár kilometrů od bratislavského letiště. Nikdo z cestujících ani posádky nepřežil.
Před třiceti lety zažilo Československo útěk trestanců, který nemá obdoby svou brutalitou. Několik vězňů povraždilo v leopoldovské káznici pět strážných. Útočili a zraňovali i lidi, které při úprku náhodně potkali. Skupina kriminálníků mířila do Polska, přes které chtěla zmizet v Austrálii. Cestou se však uprchlíci opili takovým způsobem, že v chaosu nastoupili do vlaku, který je odvezl zpět.
Češi, kteří v 19. století přesídlili do carského Ruska, šli za lepším životem. Chtěli si polepšit, což se jim i podařilo. Ale ne na dlouho. Jelikož časem zbohatli a byli Češi, museli se ve 30. letech minulého století během stalinského Velkého teroru přestěhovat do nehostinné Sibiře. Zde pak čelili vykonstruovaným procesům, které vyústily až ve smrt. Je to i příběh rodiny Kučerových.
O Čechoslovácích, kteří bojovali za druhé světové války v zahraničí, se mluví často, příběhy ženských bojovnic jsou však téměř neznámé. V britských armádních pomocných sborech přitom působilo mnoho československých žen, a to nejen jako kuchařky či sekretářky, byly také řidičkami, meteoroložkami, tlumočnicemi, zbrojířkami i velitelkami přesunů konvojů. Jejich osudy zmapovala Karolína Stegurová.
Bedřich Homola působil během první světové války v československých legiích, za druhé světové války byl významnou osobností protinacistického odboje, za což ho Němci popravili. I tak, nebo spíše právě proto, na něj komunisté nechali zapomenout. Jeho vnuk Zdeněk Homola, jenž o něm napsal knihu, v rozhovoru při příležitosti Dne válečných veteránů říká, že o jeho zásluhách dlouho nevěděl ani on sám.
Politici, zástupci armády i váleční veteráni si u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. Premiér Andrej Babiš ve svém proslovu poznamenal, že by Česko nemělo dovolit zásahy do své svrchovanosti. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na to reagoval slovy, že by se premiér měl ve snahách o svrchovanost inspirovat u Senátu.
První Československá republika byla moderním státem a stala se předpokladem samostatné slovenské státnosti, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Hlava slovenského státu si 103. výročí vzniku ČSR připomenula v Bratislavě položením věnců k sochám prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a spoluzakladatele společného státu Čechů a Slováků Milana Rastislava Štefánika.
