V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Než po něm roku 1956 vystřelili Rusové, ředitel maďarské tiskové agentury vyslal do světa zoufalou depeši, že „zemřeme za Maďarsko a Evropu“. V jeho očích Rusové útokem na Budapešť napadli celou Evropu. O necelé tři dekády později tou scénou spisovatel Milan Kundera začal svou nejslavnější esej. Nyní ji poprvé vydává česky.
Kdo jako malý nesnil o tom, že se stane popelářem a bude si užívat jízdu na zadním stupátku? Většina dětí z takového snu brzy vyrostla, auta na odvoz odpadu jsou ale už od počátku minulého století nedílnou součástí dopravy nejen v Česku, ale také ve světě. Jak se podoba popelářských aut na českých a československých silnicích vyvíjela, se můžete podívat do následující galerie.
Na podzim roku 1949 se na Mikulovsku odehrál incident, který mohl vyústit v mezinárodní roztržku mezi spojenci a pro zúčastněné skončit tragicky. Myslivci tu při honitbě postřelili vysokého představitele Rudé armády. Lidé v době sílících represí totalitní moci končili po vykonstruovaných procesech na popravišti či ve vězení s mnohem menšími prohřešky.
Jména profesionálů i nadšenců, kteří nafotili Slovensko v 50. až 80. letech minulého století, mohou být dávno ztracená. Maďarský fotoarchiv Fortepan se ale postaral o to, aby stejný osud nepotkal i jejich díla, a fotografie zachraňuje. Podívejte se na Bratislavu, Košice i vesnické slavnosti ve výběru dobových fotografií na online deníku Aktuálně.cz.
V Maďarsku před několika lety vznikl digitální archiv Fortepan, který zpočátku obsahoval fotografie "náhodně nalezené v ulicích Budapešti", jak píší autoři. Archiv se od té doby značně rozšířil díky darům amatérských i profesionálních fotografů. A nabízí i snímky z někdejšího Československa, jejichž část nyní Aktuálně.cz u příležitosti 30 let od rozpadu federace uveřejňuje.
Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu. Jihočeský rodák Lubomír Štrougal se už před rokem 1968 sblížil se zastáncem tvrdé linie Gustávem Husákem. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se přiklonil k jeho prosovětskému postoji a v letech 1970 až 1988 byl premiérem. Dlouholetý člen komunistických vlád byl po pádu režimu souzen za zneužití pravomocí.
Bývalý komunistický předseda vlády Lubomír Štrougal zemřel ve věku 98 let. Působil také ve funkcích ministra vnitra a ministra zemědělství. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení komunistické strany a 19 let stál v čele federální vlády. Štrougal dlouhodobě trpěl vážnou duševní poruchou, neúčastnil se soudu o jeho spoluvině na zabíjení lidí na hranicích.
V únoru 1968 se odehrál jeden z nejznámějších kriminálních případů v Československu druhé poloviny 20. století. Do povědomí národa se zapsal jako "Studna". O sedm let později se jeho hlavní aktér, v té době vědec Ústavu experimentální medicíny, zapletl do kauzy rakouského technika, kterého Státní bezpečnost považovala za špiona.
Kočka manželů Pavlových se stala hvězdou předvolební prezidentské kampaně. Desetiletou Micku si lidé tiskli na trička i ručně vyrobené transparenty. Pokud si ji prezidentský pár vezme do některé z hradních rezidencí, bude vůbec první kočkou v historii úřadu. Doposud nejznámějším mazlíčkem Hradu byla kníračka Ďula Olgy a Václava Havlových. Psa si do úřadu vzal i Zeman, Hácha, Svoboda nebo Beneš.
Za prototyp zrádce je v Česku obecně považovaný Karel Čurda. Vyzradil úkryt svých kamarádů, parašutistů, kteří zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Konfident gestapa, letec Augustin Přeučil, ho v mnohém překonal. Narodil se 3. července 1914 v Třebsíně na Benešovsku. V Armádním muzeu na Žižkově Přeučila "připomíná" prázdné políčko na pomníku.
Do lázeňského areálu Jánské Koupele u Starých Těchanovic na Opavsku se v dobách jeho slávy sjížděly tisíce lidí z blízkého i dalekého okolí. Dnes už mohou vidět jen rozpadlé ruiny památkově chráněných objektů. Fenomén Jánských Koupelí nyní připomněla rozsáhlá publikace plná historických fotografií, kterou počátkem listopadu 2022 vydalo nakladatelství Surbanz.
Zlodějka utíká s lupem do budovy, kde může nalézt bezpečí. A který jiný velkolepý prostor by mohl poskytnout přístřeší než první moderní obchodní dům v Československu. Ten hraje klíčovou roli v novém dobovém seriálu Zlatá labuť od videotéky Voyo. Ale jde o něco víc než romanci v nablýskaných historických kulisách?
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
Brutalistnímu komplexu někdejší ústředny na pražském Žižkově lidé přezdívali "Štrougalova věž" nebo "žižkovský Mordor". Oficiálně nesla název Ústřední telekomunikační budova. Skoro půl století byla dominantou této části Prahy, viditelnou z širého okolí. Nyní začala její demolice.
Rozdělení Československa po sobě před třiceti lety nezanechalo jen dvě nové republiky, ale také jizvy na životě v pohraničních obcích. Tak na událost z konce roku 1992 vzpomínají obyvatelé jihomoravského Strání, na které za hranicemi přímo navazuje slovenské Moravské Lieskové. "Život v obcích byl provázaný. Pláčeme dodnes," říkají lidé z míst, kde se Češi a Slováci i nyní považují za jeden národ.
Nechybělo moc a osmdesát tisíc negativů z archivu někdejší Zbrojovky Brno by skončilo na skládce. "Byl jsem s kamarádem zrovna ve sběrném dvoře, když jsme si všimli, že tam nějaký pán vyhazuje filmy. Bylo nám to líto, a tak jsme ho poprosili, jestli by nám je nedal," říká fotograf Roman Franc. Historické fotografie se podařilo zachránit a teď z nich vznikla i působivá kniha Fenomén Zbrojovka.
Nejvlivnější žijící postava české písně? Když řekneme Jiří Suchý, nespleteme se. Komplet nahrávek nás nyní přenáší do sedmdesátých let minulého století. Jak to šlo Suchému za normalizace, navíc po smrti Jiřího Šlitra? Pátrat v sedmnácti hodinách záznamů má cenu.
Stalo se to 5. ledna 1923. První československý ministr financí Alois Rašín vyšel ráno z bytu v pražské Žitné ulici. Zamířil k ministerskému automobilu, do kterého už nenastoupil. Zasáhla ho kulka ze zbraně mladého atentátníka. Několik týdnů Rašín bojoval v nemocnici o život, 18. února boj prohrál. Přísnému politikovi vděčí Češi za to, že se koruna stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.
