Fronty na ovoce, maso, jízdní kola i zájezdy. Řada lidí čekajících na vytoužené zboží se stala jedním ze symbolů socialismu v Československu. Něco jako široký výběr sortimentu neexistoval. Zákazníci brali často to jediné, co v obchodech našli, protože zboží přicházelo v omezeném množství.
Fotografie Bohdana Holomíčka jsou neobyčejnou vizuální kronikou našich životů. Zachycují běžné okamžiky, třeba fotografova tátu, jak pije vodu z lesní studánky, i události, které se zapsaly do historie - jako byl rok 1968. Nakladatelství Torst teď připravuje jeho novou knihu, která zachycuje roky naděje i roky šedivého úpadku, tedy šedesátá a sedmdesátá léta. Ponese jméno Album 1958–1977.
Když v létě zemřel Milan Kundera, z reakcí médií i významných osobností bylo zjevné, že česká literatura ztratila světového spisovatele. Z jeho díla bylo přeloženo vše, co povolil, a ještě za života se o něm i jeho prózách psaly knihy – obojí po celém světě v takovém kvantu, že to Češi ani nestíhali registrovat.
Druhou třídílnou řadu televizní minisérie Král Šumavy: Fantom temného kraje natáčí v brněnské káznici na Cejlu režisér Damián Vondrášek pro streamovací službu Voyo. Příští rok diváci uvidí další osudy šumavského převaděče Josefa Hasila, který od roku 1948 pomáhal Čechoslovákům utéct z komunistické diktatury na svobodný Západ.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Před 80 lety se odehrála bitva u Kyjeva, která byla během druhé světové války součástí velké sovětské ofenzivy. Bojů u ukrajinského hlavního města se účastnili i českoslovenští vojáci. Ti do Sovětského svazu utekli před nacisty, skončili ale v gulagu. Když je po amnestii Sověti propustili, vytvořili první československou jednotku, které velel pozdější prezident Ludvík Svoboda.
Kdo vyrůstal za socialismu, jistě si pořád živě vybavuje, jak snídani zapíjel Grankem, k svačině baštil "jedině pramen zdraví z Posázaví" a po škole před kamarády frajeřil bublinami ze žvýkaček Pedro. O tom, že potraviny z předrevolučních časů Čechy dodnes naplňují nostalgií, ostatně svědčí popularita retro týdnů v tuzemských supermarketech. Zavzpomínejte na pamlsky ze svého dětství.
Nejdříve bohatě zdobené kočáry, pak specificky karosované automobily a nakonec poměrně obyčejné "razdvatrojky". Na poslední cestu se lidé v průběhu desetiletí vydávali různými dopravními prostředky. Jak se pohřební auta vyvíjela v čase od první republiky až po současnost, si můžete projít v následující galerii.
Fotograf Martin Wágner v rámci svého projektu Negativy z popelnice už léta sbírá historické snímky od neznámých autorů a z domácích archivů. Ty digitalizuje a vytváří archiv každodenního života v průběhu 20. století. Teď ho díky přispění veřejnosti rozšířil o další zajímavé fotografie a výsledek vystavuje v Galerii 400 ASA pod názvem Paměť světla. Výstava byla prodloužena až do 17. listopadu.
Symbolickým svátkem českého popu 60. let minulého století jsou pondělní osmdesátiny Václava Neckáře, který byl nejen jeho předním představitelem, také rozvinul několik popových či poprockových směrů, jež přetrvávají dodnes. Bez Neckáře a jeho nejužších spolupracovníků včetně bratra Jana nebo textařů Zdeňka Rytíře, Jana Schneidera a Ladislava Kantora by hudební scéna vypadala úplně jinak.
Slovenka Jana Karšaiová napsala svůj krátký román Sametový rozvod v italštině, jíž se věnuje přes dvě desítky let. V Itálii se s textem dostala mezi finalisty prestižního literárního ocenění Strega, což zájem o debutantku zvýšilo. Vazba velkých a malých lidských dějin však není tak propracovaná, aby kniha, kterou letos v českém překladu Moniky Štefkové vydal Odeon, nevzbuzovala rozpaky.
Českoslovenští legionáři se před více než sto lety rozhodli přidat na stranu Dohody a bojovat proti císaři. S uzavřením takzvaného brestlitevského míru se však vojáci, kteří předtím bojovali také za cara, na ruském území doslova ze dne na den stali nevítanými hosty. Po letech bojů je čekala dlouhá cesta domů, která trvala i roky. Příběh legionářů ožívá v nově vydané videohře Last Train Home.
Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku uvedl, že poslat do Československa v roce 1968 tanky byla chyba. Jeho prohlášení neznamená žádnou revizi ruského přístupu vůči Česku, tvrdí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. "Určitě bych to neprezentoval jako něco, čímž se Putin snaží nějak zjemnit přístup k Česku, nebo zlehčit některé vyhrocené otázky," říká.
Ve věku 76 let toto pondělí zemřela Yvonne Přenosilová, jedna z nejznámějších československých zpěvaček 60. let minulého století. Nazpívala hity Boty proti lásce, Roň slzy či Tak prázdná. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 odešla do exilu, čímž její kariéra skončila. Když se po revoluci přestěhovala zpět, oplakala, že syn nešel s ní.
Není mnoho zločinů, které se zapsaly do dějin tuzemské kriminalistiky a do povědomí tolika generací tak výrazně a trvale jako vražda Otýlie Vranské. Byť se zločin odehrál již v roce 1933, stále není zapomenut. Pro veřejnost tehdy nebylo až tak šokující samotné provedení vraždy jako likvidace těla oběti.
Málokde je hudební kritik Jiří Černý, který minulý týden zemřel ve věku 87 let, tak šťastný jako na dvou záběrech. Ten první viděla většina národa: pochází z 24. listopadu 1989, kdy v pražské Laterně magice oznamuje rezignaci komunistického vedení, jinými slovy že sametová revoluce se vydařila. Václav Havel objímá Alexandra Dubčeka, Jiří Černý se přidává a vítězoslavně jásá.
Karel Bucháček byl špičkový matematik a fotograf, Miroslav Hlaváček jeho kolega z Akademie věd. Oba se v srpnu 1968 vydali do ulic s fotoaparáty, aby zachytili invazi okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Vznikly tak vynikající snímky, které byly dlouho téměř neznámé. Knižně poprvé vyšly teprve v roce 2022, a to ve fotografické knize Přidušené město, kterou vydalo nakladatelství PositiF.
Před 135 lety se poprvé objevilo na světě něco, čemu se o něco později začalo říkat řidičský průkaz. Z papírové "knížky" v pevných deskách se časem stala malá plastová kartička, dostat se k oprávnění ale nebylo vždycky snadné. Připomeňte si, jak se vyvíjela podoba řidičáků v Československu od začátku 20. století až dodnes.
"Rumy téměř nepiju," překvapuje hned na úvod Petr Hloušek. Při pohledu na skříně za ním se to může zdát paradoxní, každou polici zaplňují sběratelské lahve rumu, div se neprohýbají. Žádná z lahví ale není otevřená. Dnes 77letý usměvavý pán s brýlemi a plnovousem jich vlastní 746. Číslo je to vysoké, vedle rumových etiket, kterých má ve sbírce momentálně 9951, však zanedbatelné.
Ústí nad Labem 7. února slaví 775 let od první písemné zmínky o něm, ta se datuje do roku 1249. Svébytnou krásu a poezii tohoto města zachytily snímky Adolfa Čejchana, které vznikly převážně v šedesátých letech uplynulého století. Fotogalerie je připomínkou historického výročí i práce tohoto skvělého fotografa, který Ústí nad Labem miloval a zemřel loni ve věku 93 let.
