Československo se na přelomu 40. a 50. let 20. století točí ve spirále těžkého průmyslu. K tomu jsou třeba megatuny rud, uhlí i chemikálií, rostou elektrárny, hutě i doly. A v centru toho všeho je železnice, která všechno musí odvozit. Tou dobou se elektrifikují tratě tempem, jaké dráhy do té doby, a už ani nikdy potom, nezažily.
Přes den nenápadný dělník na kole, přes noc brutální vrah, který děsil celé poválečné Československo. Václav Mrázek během šesti let spáchal sedm vražd a desítky sexuálních útoků, přičemž jeho sadistické praktiky a schopnost unikat spravedlnosti šokují dodnes.
Hovořit o módě je spíše nadsázka. Jednalo se převážně o umělá vlákna a obdobné vzory, pokud nějaké byly. Takhle to v dobách totalitního Československa vypadalo u vody. Galerie je připomínkou časů, kdy slunce pálilo, fronty na nanuky se vlnily jako plastové lžičky po ponoření do horké kávy a pestré léto na chvíli přebilo všudypřítomnou barvu socialistické šedi.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
Kniha Jana Urbana srovnává chování finského prezidenta Juha Kusti Paasikiviho a českého prezidenta Edvarda Beneše v kritickém období obou zemí.
"Nikdy předtím jsem nic takového neviděl," vzpomínal pilot vrtulníku nadporučík Jaroslav Špaček. "A doufám, že už neuvidím." Dvanáctého července 1987 se nad Vranovskou přehradou na Moravě odehrál jeden z nejdramatičtějších UFO incidentů moderních dějin. Československý vrtulník Mi-24 dostal rozkaz sestřelit neznámý objekt, který porušoval zákony fyziky a předvídal každý manévr pilotů.
Skutečnost, že kolem sebe v roce 1938 mělo Československo s výjimkou 113kilometrové hranice s Rumunskem samé nepřátelské státy, je výsledkem Benešovy zahraniční politiky, konstatuje bývalý český premiér Petr Pithart.
Výstava Ladislav Sitenský – Cesta ke svobodě v pražském Národním technickém muzeu vtahuje návštěvníky do dramatických dějin 20. století skrze objektiv legendárního fotografa. Stovka autentických snímků, unikátní technika i dosud neviděný film odhalují sílu lidské odvahy a paměti.
Od vzniku Československa stály po boku prezidentů nejrůznější ženy utvářející podobu první dámy. Každá se zapsala do historie odlišným způsobem - některé zůstávaly v pozadí, jiné aktivně ovlivňovaly veřejné dění. Všechny však spojovala oddanost svým manželům a důstojná reprezentace. Masaryková, Havlová, Pavlová - znáte osudy všech chotí hlav našeho státu?
Píše se rok 1911. O Vánocích 25. prosince se v Hrobcích u Roudnice nad Labem předčasně narodí Svatoslav Štěpánek. Z neduživého chlapce vyroste monstrum a sexuální sadista, sériový vrah, jehož šílené činy otřesou první republikou. Štěpánka nakonec dožene oprátka. Roudnický netvor, kterému s alibi pomáhala matka, dá zlu nový rozměr.
Osud Petra Sepešiho, hvězdy československé popové scény 80. let, byl úzce spjatý se zpěvačkou Ivetou Bartošovou. Petr se narodil v roce 1960 ve slovenském Brezně a od profese mechanika textilních strojů si proklestil cestu až k hudební slávě. Jeho předčasná tragická smrt v pouhých 25 letech náhle ukončila slibně se rozvíjející kariéru.
Před sto lety přijel do Sovětského Kyrgyzstánu první transport početné skupiny Čechoslováků. Celé rodiny se tehdy vydaly do zaostalého kouta Sovětského svazu, aby v rámci družstva Interhelpo budovali lepší zítřky. "Byla to komuna lidí, kteří se rozhodli odcestovat za lepším životem do Sovětského svazu,“ říká spoluautor dokumentárního filmu Pohřbené naděje Štěpán Černoušek.
Zatímco ve Slezsku gradovala krvavá Ostravsko-opavská operace, při níž si Rudá armáda pomalu otevírala cestu k osvobození Moravy a Čech, na opačné straně hranic, u Aše, hranice poprvé překročili američtí vojáci. Bylo krátce před desátou dopoledne, když se 18. dubna 1945 na "čáře" objevili první příslušníci průzkumné čety US Army.
Je to příběh o hrůzách druhé světové války, ale také o odhodlání a statečnosti. Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích, které válečné události zavály až na území Protektorátu Čechy a Morava, a mapuje nenápadnou odvahu Františka Suchého a jeho syna.
V roce 1984 hostilo Sarajevo XIV. zimní olympijské hry. Bývalá Jugoslávie dokázala to, co předtím žádná jiná socialistická země: uspořádat velkolepou sportovní podívanou, která měla celému světu ukázat, že socialismus umí nejen plánovat pětiletky, ale hravě zvládne i elegantní trojité axely. Takhle vypadají některá sportoviště po více než čtyřiceti letech od pořádání her.
Bufety, kde si lidé mohli dát na stojáka párek s hořčicí a zapít to půllitrem piva, byly základním pilířem socialistického stravování. Neméně oblíbené byly před revolucí také mléčné bary, ve kterých člověk zase mohl posnídat sladký loupák s kakaem. Dnes už jsou ale kdysi tak populární jídelny k vidění nanejvýš v televizních seriálech. Zavzpomínejte si, jak za totality vypadalo rychlé občerstvení.
Koncem 80. let lidé v Československu prožívali šedivé časy vrcholné normalizace. Mnozí snili o tom, že jednou skončí doba nesvobody a padne komunistický režim, který "se Sovětským svazem, na věčné časy a nikdy jinak“ uzavřel zemi a její obyvatele za železnou oponu. Snímky z té doby, které pořídil fotograf Tomáš Vocelka, jsou nyní k vidění v kavárně pražské Leica Gallery a chystá se i beseda.
Jsou jen dva a málokdo o nich ví. Pokud by ale bylo zapotřebí, během krátké chvíle jsou připravené k použití. Řeč je o dálničních úsecích, které zároveň fungují i jako záložní vojenská letiště. Jeden najdete u Měřína, druhý u Vyškova nedávno prošel modernizací. Letadla ale na českých dálnicích přistála jen párkrát, a to ještě v rámci cvičení.
I když do svých 11 let vyrůstala na zámku, Helena Wilsonová nebyla žádná ufňukaná dámička. Její fotografie jsou cenným dokumentem o životě nezávislých umělců za totality. Fotila především členy takzvané Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kteří nepracovali ve vyhřátých ateliérech a mohli si nechat zdát o výstavách v galeriích.
U příležitosti nedožitých osmdesátin Zdeňka Rytíře vychází výběr jeho básní a písňových textů. Nová kniha bude představena na koncertě Pocta Zdeňku Rytířovi, jenž se uskuteční 12. listopadu v pražském Divadle Broadway. Z úcty k umělcově památce jej vydavatel chce přiblížit bez bulvarizace osobního života, prostřednictvím nejranějších básní a textů z nejproduktivnější tvůrčí etapy.
