Švédští architekti přichází s unikátním konceptem, který by v budoucnu mohl pomoci řešit problém s nedostatkem bydlení. K umístění domků nevyužívají pozemky, ale volné skalní útesy.
Do užšího výběru poroty České ceny za architekturu se dostalo dvaačtyřicet projektů. Nejčastějším tématem letošních nominací jsou jednoznačně rodinné domy, výstavní projekty, čtyři dopravní stavby a nejméně pak projekty, které se zaměřují na veřejný prostor. Jednoznačnou hvězdou letošního ročníku ceny je Jihomoravský kraj, který je v nominacích zastoupen 10 realizacemi.
Výstava Nomádi na nádvoří plzeňského Depa 2015 představí bydlení v dočasných a mobilních příbytcích. Kromě plátěného stanu na střeše trabanta nebo favorita, karavanu na solární pohon či dřevěného domku postaveného za tři hodiny by se na nádvoří měl objevit i zavěšený stan. Ve všech vystavených příbytcích si bude možné v rámci kampaně zveřejněné na Hithitu zakoupit nocleh.
Zalesněné fasády vytváří příjemné mikroklima, produkují kyslík a zároveň absorbují oxid uhličitý a prach. Vůbec první mrakodrap zarostlý téměř hektarem lesa byl postaven v Miláně. Zlepšit stav ovzduší pomocí konceptu milánského architekta plánují i v Číně nebo Švýcarsku.
Ornamenty inspirované mořskými chaluhami. Sloupy, rostoucí ze země jako stromy, budovy ne nepodobné hradům z písku a zdobné, jak jen bylo na sklonku 19. století možné. Tak si pamatujeme Antonia Gaudího, katalánského architekta a nejznámějšího představitele španělské secese (zemřel 10. června 1926).
Brno znovu zpřístupnilo veřejnosti unikátní funkcionalistickou čekárnu MHD na Obilním trhu. Město za rekonstrukci zaplatilo 2,7 milionu korun. Stavební firma Štuk Helma, která měla rekonstrukci na starost, postupovala neprofesionálně a zastávku namísto rekonstrukce znehodnotila. Firma však jakékoliv pochybení odmítá. Rekonstrukce se poté protáhla o rok. Město se s firmou soudí o náhradu škody. Následnou opravu včetně obnovy zničené části dostala na starost stavební firma Tocháček. Ministerstvo kultury má aktuálně na stole žádost na vyškrtnutí čekárny ze seznamu národních kulturních památek. Podmět podal restaurátor Radek Ryšánek. Národní památkový ústav změnu statusu nedoporučil.
Pavel Podruh je velkým fanouškem nápadů, které dokáží udržet současný životní standard a zároveň ho dosáhnou šetrněji než nyní. Projekt Český ostrovní dům, u jehož zrodu stál, se proto zabývá udržitelnou a soběstačnou architekturou. Vznikl jako studentská architektonická soutěž a během dvou let se rozvinul do mnohem širší platformy. První testovací prototyp domu, který bude energie nejenom šetřit, ale i vyrábět, by měl stát na konci roku 2018 poblíž Českého Krumlova. Projekt rovněž získal prestižní Ocenění za společenský přínos Centra OSN v Praze.
Švýcarský hotel v horské oblasti Sevelen, která leží nedaleko města St. Gallen u Bodamského jezera, rozšířil svoji nabídku. Kromě minimalistického ubytování v betonovém krytu nabízí i pokoj pod širým nebem.
Nejúspornější budovou v Česku se stala novostavba administrativní budovy v Brně. Ta nejenom šetří energie a vodu, ale i skvěle zapadá do svého okolí.
Ceny Twenty-five Year Awards jsou každoročně udělovány Americkým institutem architektů počinům, které obstály v čase a během 25 až 35 let své existence potvrdily vysoké architektonické i technologické kvality. Oceněna může být budova, která stojí kdekoliv na světě, kterou ale navrhoval architekt s pracovní licencí na území Spojených států amerických. Cena se uděluje od roku 1969 a dosud ji získaly pouze čtyři budovy stojící mimo území Spojených států. Letos cenu získala skleněná pyramida v Louvru od amerického architekta čínského původu Leoh Ming Peie.
Vítěze druhého ročníku České ceny za architekturu vybere sedmičlenná mezinárodní porota v čele s renomovanou nizozemskou architektkou Mariannou Loof. Užší okruh realizací bude představen na nominačním večeru 12. června. Z tohoto výběru vzejde přibližně deset finalistů, včetně laureáta České ceny za architekturu.
Severojižní magistrála se začala budovat v 60. letech. Koncepci, která měla urychlit průjezd Prahou, ale řešili už urbanisté mnohem dřív a její současná nekoncepčnost do určité míry souvisí už s koncem 19. století. Tehdy se začaly bourat městské hradby, na jejichž místě magistrála vznikla. Revitalizaci, která by měla přinést zlepšení životních podmínek v jejím bezprostředním okolí, řeší pro magistrát dánská kancelář Gehl Architect ve spolupráci s urbanisty z Institutu plánování a rozvoje. Historický kontext v rámci komentované procházky představil architekt a popularizátor architektury Petr Kučera.
Mladá japonská rodina oslovila architekty s netradičním přáním. Na pozemku o zhruba 50 metrech čtverečních v rezidenční části Tokia chtěla postavit dům, ve kterém se budou cítit jako nomádi. Ve skleněném domě si připadají svobodně a neřeší ani nedostatek soukromí.
Za projekt českého pavilonu na Expo v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. Právě tuto realizaci Ondřej Chybík považuje za přelomovou. Stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), kterým vyhráli mezinárodní soutěž. Už od začátku založení ateliéru se snaží vyvážet "československou architekturu" i za hranice. Momentálně do Číny. "Nejde o kompromisy, ale nalezení dialogu mezi klientem a architektem. Je naprosto nezbytné pečlivě poslouchat přání a potřeby stavebníků a pružně na ně reagovat. Zároveň je zcela zásadní si vybudovat vzájemnou důvěru a respekt. Ideální stav je na konci takový, že výsledný projekt je společným dílem," říká v rozhovoru.
"Obal je stále především nástroj marketingu a prodeje, ale my se snažíme spojovat ho se společenskými problémy," říká manažerka mezinárodní soutěže Young Package / Mladý obal Radka Machalická. Vítězkou letošního dvaadvacátého ročníku se stala studentka z Plzně, která navrhla víceúčelový obal na malířskou štětku. Odborná porota vyzdvihla hravou grafiku a minimum odpadního materiálu. V mezinárodním klání pro studenty a mladé designéry do 30 let letos soutěžilo více než 400 projektů z celého světa.
Budova Koospolu neboli podniku zahraničního obchodu Československa na Evropské ulici v Praze je typickou ukázkou brutalismu. Stylu, který vzbuzuje rozporuplné pocity. "Brutalistické stavby jsou jednoduché a čisté. Mnohdy připomínají sochy, které se svým okolím ne vždy dobře komunikují. Velmi dobře ale fungují na volné ploše, což je případ Koospolu," říká architekt a popularizátor architektury Petr Kučera. Budovu přirovnává k novodobé brutalistické pevnosti.
Bez zásadnějších stavebních zásahů se podařilo do bytu na pražské Letné dostat světlo. Stačilo přesunout ložnici do koupelny, koupelnu do kuchyně a kuchyni pak přímo do prostoru. Architekti ze studia Coll Coll splnili i přání mladé právničky a do obývacího prostoru umístili vanu na nožičkách.
Mezi jednu z posledních realizací brněnského architekta Jana Marka Štěpána patří například kostel v Sazovicích na Zlínsku. Mimo jiné je i autorem areálu Café Fara na jižní Moravě, který zaujal i mezinárodní porotu prvního ročníku České ceny za architekturu, nebo konceptu minimálního bydlení Freedomky. Projekty si vybírá podle svého vztahu k nim a ke všem, ať už jde o světskou, nebo sakrální stavbu, přistupuje stejně. "Nicméně napadá mě teď jeden rozdíl, a to že sakrální prostor nesnese nadsázku nebo fórkovitost, je vnímán daleko citlivěji," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Až po 80 letech se podařilo obyvatelům malé obce nedaleko Zlína splnit si sen a postavit kostel. Autorem svatostánku, která na první pohled připomíná papírový svitek, je brněnský architekt Marek Jan Štěpán.
"Zatímco v devadesátých letech byl ideál architektonické podoby domku romantičtější s členitějšími a dekorativnějšími prvky historizujícího tvarosloví, později, zvláště pak kolem roku 2005, se již podoba architektury domu minimalizovala," říká kurátorka výstavy s názvem Klasik Jana Pavlová. Expozice v karlínské galerii Viper mapuje vývoj průměrného rodinného domu od roku 1989 do roku 2015 a zároveň to, jak se měnil obecný architektonický vkus v souvislosti s hospodářskou situací.
