Britská společnost Ten Fold Engineering nabízí alternativu bydlení. Modul, který vyvinula, lze obývat za osm minut od umístění. Stačí k tomu jedno tlačítko. Stejně jednoduše, tedy pouhým stiskem, lze příbytek opět složit. Modul má zhruba 64 metrů čtverečních a lze jej využít jako polní nemocnici nebo kancelář. Vyjde na necelé tři milióny korun.
Budovy podniků zahraničního obchodu byly stavěny ve stejné době a mnohdy mají i stejný nebo alespoň podobný příběh. "Pracovat v těchto podnicích bylo velmi prestižní a dobře placené. Na druhou stranu byli zaměstnanci pod přísnou kontrolou STB," začíná přednáška v jedné z budov PZO, v tehdejším Koospolu. Co mají budovy společného? Co stálo na počátku jejich vzniku?
Zastávku metra v Čchung-čchingu otevírali s velkou pompou. Stanice s moderním interiérem ale stojí uprostřed divoké přírody a nevede k ní žádná zpevněná komunikace. Cestující tak mnohdy mají problém zastávku vůbec najít. Zřejmě i proto není moc využívaná. V budoucnu by ale mělo dojít k nápravě a kolem zastávky na lince spojující centrum města a předměstí by mohla vzniknout nová čtvrť.
Projekt soběstačného minidomku představili slovenští Nice Architects v roce 2008 v rámci architektonické soutěže. Ecocapsule sice nevyhrál, ale zaujal širokou veřejnost. "Uvědomili jsme si, že má smysl v projektu pokračovat, a postupem času jsme se mu začali věnovat naplno," vypráví architekti s tím, že dosáhli konstrukčních a technologických vylepšení. První limitovaná série Ecocapsule se dostane k zákazníkům do konce tohoto roku. Společnost plánuje i sériovou výrobu, která by měla snížit cenu.
Nad ústím řeky Labe v Hamburku se vypíná 110 metrů vysoká budova Labské filharmonie. Stavbu ze tří stran obklopuje řeka, jejíž hladina je v odpoledním přílivu neklidná, stejně jako zvlněná střecha filharmonie. Místo automobilů okolní prostor křižují výletní i nákladní lodě. Budova stojí nad bývalým skladištěm v místech, kde námořníci v minulosti překládali kakao, čaj a kávu do rozhlehlých skladních komplexů. Dnes toto místo patří milovníkům hudby. Postavit filharmonii bylo paradoxně pro vedení města těžší než plavba po širém moři. Projekt se několikrát prodražil a město, které plánovalo zaplatil 77 miliónů eur, muselo nakonec zaplatit desetkrát tolik.
Norské architektonické studio Fortunen navrhlo poblíž vodopádu Skjervsfossen malou budovu, která slouží jako malé technické zázemí a veřejná toaleta. "Naším záměrem bylo vytvořit jedinečný a překvapivý zážitek s ohledem na místní přírodu. Snažili jsme se co nejvíce zpřístupnit okolní divokou přírodu, aniž bychom jí ublížili," vysvětlují architekti. Objekt stojí v místě, které již v minulosti přitáhlo přední světové architektonické hvězdy. Na stezce vedoucí kolem vodopádu stojí i muzeum na pilotech od švýcarského architekta Petera Zumthora.
Za deset let svojí existence se Světový festival architektury stal přehlídkou těch nejambicióznějších projektů z celého světa a cena World Building of the Year, která se každoročně během festivalu uděluje, je jednou z nejprestižnějších v oboru. Letos odborná porota z celkem 924 přihlášených projektů vybrala 68. Vítězové jednotlivých kategorií budou vyhlášeni během Světového festivalu architektury, který se koná od 15. do 17. listopadu v Berlíně.
Přesná kopie řeckého Parthenónu bude až do poloviny září k vidění v německém Kasselu. Místo mramoru však autorka instalace použila na stavbu kolem 100 tisíc v minulosti zakázaných knih. Instalací na místě, kde v roce 1933 pálili nacisté knihy židovských a marxistických autorů, chce otevřít diskusi o cenzuře.
Zalesněné fasády vytváří příjemné mikroklima, produkují kyslík a zároveň absorbují oxid uhličitý a prach. Jeden z prvních "zelených" projektů, mrakodrap porostlý téměř hektarem lesa, italského architekta Stefana Boeriho byl realizován v Miláně. V jihovýchodní Číně by podle jeho plánů do tří let mělo stát první zelené město.
Panský dvůr z roku 1620, smíchovské usedlosti Portheimka, Bertramka či Klamovka, secesní zámeček baronky Ringhofferové a moderní vily v okolí ulic U Mrázovky, Na Cihlářce a Nad Santoškou až po rodinný dům Pod Děvínem z roku 2005. Výstava v nedávno zpřístupněné Winternitzově vile slavného architekta Adolfa Loose mapuje vývoj vilové architektury na Praze 5.
Výstava Nájemní bydlení jako zapomenutý segment české architektury v Galerii Jaroslava Fragnera otevřela opomíjené téma nájemního bydlení. Zatímco v západní Evropě nájemní bydlení představuje kvalitní urbanismus, vysokou úroveň architektury a vysoký standard veřejného prostoru, v Česku se zhruba od roku 1990 více méně nestaví. "Státní politika bydlení se zaměřila na podporu bydlení jako osobního a soukromého statku, výjimku tvořily většinou jen specifické formy bydlení zaměřující se na podporu seniorů nebo jiných ohrožených skupin obyvatel, jako byly například domy s pečovatelskou službou," dodává jeden z kurátorů výstavy, architekt a teoretik architektury David Tichý.
Autokemp Nedamov nedaleko města Dubé na Kokořínsku prošel během posledních čtyř let částečnou revitalizací a na dvě poslední etapy ještě čeká. Nevyhovující chatky ze 70. let zatím nahradilo několik moderních objektů pečlivě umístěných do areálu, za dva roky by měly vzniknou i dva domky přímo na vodě.
Městský strom Citytree by v budoucnosti mohl významně pomoci se zvýšením kvality ovzduší ve městech po celém světě. Vynález berlínské společnosti, který je ve skutečnosti čtyři metry vysokým mobiliářem z mechu a lišejníků, vyčistí přibližně stejný objem vzduchu jako les o 270 stromech.
Dánská kancelář Gehl Architects představila vize proměny Severojižní magistrály. Architekti přišli s návrhem, jak dopravní tepnu v postupných krocích lépe zapojit do městského prostředí. Součástí návrhu jsou jak rychle realizovatelné první kroky, tak dlouhodobé výhledy. Návrh je výchozím materiálem, o němž budou nyní diskutovat pražští radní. Podívejte se na změny, které významné architektonické studio navrhuje.
Z mostu přes řeku Waal ve městě Nijmegen čas od času vykukují jen betonové sloupky. Architekti navrhli jedinečný koncept, který proti přírodním živlům nebojuje, naopak je využívá.
Jiří Oplatek patří mezi nejvýznamnější české architekty působící v zahraničí. Ve Švýcarsku, kam emigroval v roce 1969, založil v 80. letech vlastní architektonické studio a stal se členem Švýcarské komory inženýrů a architektů SIA. Nabídku České komory architektů stát se členem poroty České ceny za architekturu přijal bez váhání. "Jakési uklidnění po divokých devadesátých letech, kdy se všichni snažili dohnat a snad i předehnat západní Evropu, dalo vzniknout mnohým, vysoce kvalitním stavbám. Postupně se také zvyšovala kvalita detailů a jejich řemeslného provedení. Mnoho staveb je teď naprosto srovnatelných se špičkovou architekturou ve Švýcarsku," říká o české architektuře v rozhovoru.
Z původního dvoupokojového bytu bez koupelny a záchodu se díky sofistikovanému uspořádání stalo plnohodnotné bydlení se dvěma ložnicemi. Vestavěná galerie navíc rozšířila obytný prostor.
Phoenix House stojí na úpatí největší činné sopky na světě. Uprostřed lávového pole bez vegetace nabízí veškerý komfort, včetně teplé vody a plně vybavené kuchyně. Z prvního patra soběstačného dřevěného domku je výhled na nedaleký oceán.
Erika Doláková je mladá architektka pracující ve společnosti CAPEXUS, zabývající se designem a realizací komerčních interiérů. Její doménou jsou návrhy kancelářských prostor a řešení pracovního prostředí. Přes svůj mladý věk má za sebou již několik významných projektů. "Firmám trvalo poměrně dlouho pochopit důsledky toho, že lidé tráví třetinu života v práci. Dnes si chtějí zaměstnanci během práce i odpočinout nebo zasportovat, což se týká především mladších ročníků. To neznamená, že ve výsledku odvedou méně práce. Pravidelné přestávky naopak podporují efektivitu," říká v rozhovoru.
Monumentální budova Hotelu International vystavěná ve stylu socialistického realismu vznikla především z iniciativy tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičky. Původně měla sloužit jako ubytovna pro mimopražské důstojníky a sovětské delegace. Nakonec se z ní stal jeden nejluxusnějších hotelů. O historii "nenáviděné" budovy vyprávěl architekt a popularizátor Petr Kučera v rámci série komentovaných přednášek pořádaných spolkem Architektura 489.
