U mezinárodního trestního tribunálu v Haagu končí hlavní část procesu s bosenskosrbským generálem Ratkem Mladičem. Žalobce pro něj chce trest doživotí, zejména kvůli generálově podílu na vraždě zhruba 8000 lidí v bosenském městě Srebrenica v červenci 1995. Mladičovi obhájci tvrdí, že jen bránil Srby před muslimy a džihádem. Rozsudek má padnout příští rok.
Bosna a Hercegovina vyhostí více než 300 cizinců kvůli ilegálnímu pobytu v zemi a nekalému nákupu nemovitostí k investicím se záměrem vyhnout se daním. Informoval o tom bosenský cizinecký úřad. Bosna zažívá velký příliv arabských investorů, kteří stavějí rezidenční komplexy a turistická střediska. Lákají je nízké ceny a příznivé klima v zemi, jejíž polovinu obyvatelstva tvoří muslimové. Inspektoři v uplynulých třech měsících prověřili téměř 700 firem a 16 rekreačních center vlastněných cizinci z Perského zálivu, Libye, Ruska a Ukrajiny. Podle úřadů při tom zjistili, že kolem pěti stovek z těchto firem, jež vlastní celkem přes 600 rezidenčních objektů, je registrováno na falešných adresách.
V hlasování zvítězil čtyřiatřicetiletý Srb Mladen Grujičić, jenž porazil dosavadního starostu, Bosňáka Ćamila Durakoviče, který přežil krveprolití z roku 1995. Bosenskosrbští vojáci tehdy ve Srebrenici, v bezpečností zóně pod ochranou OSN, zabili více než 8000 bosenských Muslimů.
V neděli se v části země Bosny a Hercegoviny – Republice srbské – koná referendum o státním svátku. Pro mnohé je to test k uspořádání hlasování o nezávislosti. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik referendum uspořádal i přes to, že Ústavní soud ho zakázal. Sarajevo sužuje řada výrazných hospodářských potíží a politická paralýza brzdí potřebné reformy a změny.
V Bosně zadrželi šest bývalých bosenskosrbských vojáků a policistů, kteří jsou podezřelí ze spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů během války na začátku 90. let minulého století. Podle žalobce zabili více než 60 bosenských Muslimů, včetně 11 dětí, v obci Zaklopača v květnu 1992, uvedl server BalkanInsight. Těla pohřbili do masových hrobů. "Většina ostatků byla nalezena v masovém hrobě v roce 2004. Celkem byly dosud objeveny zbytky těl 54 lidí, po ostatních obětech se i nadále pátrá," dodala prokuratura. Jeden z šesti obžalovaných je rovněž souzen za spoluúčast při masakru v roce 1995 v Srebrenici. Tehdy zahynulo přes 8000 Muslimů.
Ze světoznámého mostu v Mostaru se z výšky jednadvaceti metrů vrhali skokani do řeky Neretvy. Soutěž si Bosňané užívali už po čtyři sta padesáté. Most poprvé postavili v roce 1566. Během války v Bosně a Hercegovině byl v roce 1993 zničen. Znovu ho postavili v roce 2004 a závody ve skocích mohly opět pokračovat. Letošními vítězi se stali obyvatelé Mostaru Lorens Listo (skok hlavou napřed) a Edi Fink (skok nohama napřed).
Bosenští hráči hitu posledních týdnů - hry Pokémon Go - riskují vlastní život. Podle organizace Posavina bez mina při "lovu" animovaných postaviček navštěvují i oblasti, které jsou od války z 90. let stále zaminovány, napsal server BBC. Podle odhadů je v Bosně stále rozmístěno na 120 000 nášlapných min, které si za posledních dvacet let vyžádaly na 600 mrtvých. "Vyzýváme občany, aby to nedělali, respektovali varovné značky a nechodili do neznámých oblastí," napsala organizace na Facebooku. Chorvati pro změnu varují před hledáním pokémonů v horách.
Hlavní zločin, jehož se nyní 29letá Slobodanka Tošičová podle justice dopustila, bylo to, že 13. dubna 2006 nalákala místního kriminálníka Djordje Ždraleho, který byl do ní zamilovaný, do léčky. Tu nastražil jiný místní zločinec Darko Elez, který byl údajně milencem Tošičové. Ždrale však útok přežil. Zasáhlo ho několik střel vypálených dvěma útočníky, ale utrpěná zranění nebyla životu nebezpečná. Rok před touto událostí získala Tošičová titul Miss Bosny a Hercegoviny v soutěži Miss Universe.
Policie v Bosně, Chorvatsku a Slovinsku podnikla zátah proti zločineckým skupinám operujícím na Balkáně. Zadržela 13 osob podezřelých z krádeží identit a zajistila zbraně a padělané doklady, informovala agentura Reuters. Podle úřadů bylo osm lidí, včetně policisty, zadrženo v Bosně. Tři osoby policisté zatkli v Chorvatsku a další dvě ve Slovinsku. "Během zátahů v každé ze zemí policie zabavila zbraně, velké množství padělaných dokladů, mobilní telefony, SIM karty, počítač a fotografické vybavení," uvedlo bosenské ministerstvo vnitra. Zadržení podle všeho získali tisíce eur tím, že využívali osobní údaje Bosňanů žijících v cizině k vytváření padělaných dokladů.
Ústava Bosny a Hercegoviny (BaH) porušuje lidská práva, protože zakotvuje diskriminaci při volbě kolektivní hlavy státu, konstatoval Evropský soud pro lidská práva. Verdikt se týká případu lékaře Ilijaze Pilava, který je bosňácké (dříve muslimské) národnosti a žije v srbské části Bosny. Stěžoval si na to, že mu nebylo dovoleno kandidovat do tříčlenného předsednictva BaH. Bosenské úřady poukazují na to, že podle ústavy a volebního zákona k tomu není oprávněn. Předsednictvo totiž podle zákona tvoří zástupci tří konstitutivních národů - Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Bosňácký a chorvatský člen jsou přitom voleni v bosňácko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a srbský člen v Republice srbské.
Bosna a Hercegovina se 30. června stane první evropskou zemí bez veřejnoprávní televize. O zastavení provozu Bosenskohercegovinského rozhlasu a televize (BHRT) rozhodlo dnes vedení tohoto média kvůli neustále se zhoršujícím finančním problémům. Jen Evropské vysílací unii dluží stanice šest milionů švýcarských franků (téměř 150 milionů korun). Nevyřešeným problém je pro BHRT stále menší příjem z měsíčního koncesionářského poplatku ve výši v přepočtu přibližně 100 korun. Doposud jej totiž Bosňané platili společně s účtem za telefon, ale volání přes pevnou telefonní linku používá stále méně lidí. Návrh televize, aby se poplatek hradil společně s účty za elektřinu, zatím parlament neschválil.
Sarajevo - Bosna se v úterý dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na novém tříletém úvěrovém programu v částce 550 milionů dolarů (13,3 miliardy Kč). Nový program nahradí úvěrovou dohodu, která loni v červnu vypršela poté, co ji fond kvůli neplnění požadovaných reforem pozastavil. Oba bosenské autonomní útvary, Muslimsko-chorvatská federace a Republika srbská, potřebují peníze od MMF, aby mohly financovat své potřeby. Mise fondu se vrátila do Bosny poté, co Republika srbská uzavřela problematickou státní banku, a splnila tím základní podmínku MMF pro obnoveni jednání. Šéf bosenské mise MMF Nadeem Ilahi uvedl, že cílem nového úvěrového programu je uskutečňování strukturálních reforem.
Banja Luka - V hlavním městě bosenské Republiky srbské (RS) Banja Luce byla v sobotu otevřena znovu postavená mešita Ferhadija, zničená před 23 lety za války v Bosně. Slavnostního aktu se účastní čelní bosenští činitelé, ale i mezinárodní hosté, mezi nimiž je i turecký premiér Ahmet Davutoglu. Proslulou Ferhadiju, či mešitu Ferhada paši, ze 16. století vyhodila do povětří, jak se později ukázalo, skupina Srbů v noci na 7. května 1993. Současně stejným způsobem zničila ještě další dvě mešity ve městě. Stalo se tak v době krvavých střetů mezi srbskými a muslimskými oddíly. Opětná stavba Ferhadije i s více než čtyřicetimetrovým minaretem byla už dokončena v létě 2014.
Bosenská policie zajistila na hranici s Chorvatskem zásilku zbraní pro černý trh v Evropské unii. Při kontrole automobilu s bosenskou registrací našli pět automatických pušek, čtyři pistole a náboje do těchto střelných zbraní. Která unijní země byla cílovým místem kontrabandu není známo. Zločinecké organizace na Západě již delší dobu disponují zbraněmi pocházejícími z Balkánu.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve čtvrtek shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby. Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995. Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli nicméně k závěru, že jejich cílem bylo burcovat srbské bojovníky, nikoli nabádat je ke zločinům.
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič je zodpovědný za genocidu bosenských Muslimů ve Srebrenici a další válečné zločiny. Po šesti a půl letech o tom rozhodl mezinárodní tribunál v Haagu, který mu vyměřil 40 let za mřížemi. Ve Srebrenici bylo zavražděno na 8000 bosenských Muslimů. Spravedlnosti bylo učiněno za dost, prohlásil žalobce OSN. Sám Karadžič se ale dodnes necítí ničím vinen.
Velký muftí muslimů v Bosně a Hercegovině Husein Kavazovič, který opakovaně odsoudil islámský extremismus, čelí výhrůžkám smrtí od radikálních islamistů. Na zveřejněném videu muž stojící před vlajkou IS vyhrožuje Kavazovičovi, že ho podřízne uprostřed Sarajeva, protože prý povzbuzuje "vojska nevěřících v boji proti muslimům". Podle médií poslal muftímu hrozbu přes server YouTube vahábita, stoupenec radikální konzervativní formy islámu, Amir Selimović, bojující od roku 2014 v Sýrii.
Bosna a Hercegovina předala v Bruselu žádost o přijetí do Evropské unie. Předseda kolektivní hlavy státu Dragan Čović doufá, že zemi bude rychle uděleno postavení kandidátské země, eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn nicméně upozornil, že plné členství Bosny není otázkou pro příštích několik měsíců či let. Zástupci EU zdůraznili, že země musí pokračovat v reformách. "Je to začátek dlouhé cesty," poznamenal eurokomisař s tím, že lidé na západním Balkáně by měli mít evropskou perspektivu. Podle Berta Koenderse, ministra zahraničí Nizozemska, tedy nynější předsednické země EU, podporují stávající členové Unie vstup všech států z oblasti.
V novodobé historii Československa a samostatného Česka došlo celkem ke čtrnácti únosům, při nichž bylo uneseno celkem 93 osob. Téměř všem se zatím podařilo vrátit do vlasti s výjimkou dvou osob, z nichž první zahynula při největším únosu Čechoslováků v Angole v roce 1983 a druhou, jež byla unesena v Libyi v roce 2015, se zatím nepodařilo nalézt nebo pro ni vyjednat propuštění.
Hrůzný případ postupných vražd tří novorozenců, které porodila mentálně postižená žena, vyšetřuje policie ve městě Doboj na severu Bosny a Hercegoviny. Ze zabití dvou dětí je podezřelá matka duševně zaostalé dcery, třetí zřejmě usmrtila sama rodička, informovala bosenská média. Spolu s vraždící babičkou policisté v úterý zatkli i tři muže, kteří byli zřejmě otci usmrcených dětí, a jsou tudíž podezřelí z trestného činu pohlavního zneužití duševně postižené osoby. Podle zjištění vyšetřovatelů matka při porodech své dceři pomáhala. V prvních dvou případech novorozence hned usmrtila a jejich těla schovala do podrostu nedaleko rodinného domu. Při třetím porodu dítě zřejmě zabila sama rodička.
