Generál Radko Mladić byl v Haagu odsouzen na doživotí. Pro příbuzné obětí válečného konfliktu, zejména pro ty, jejichž muže a syny Srbové zavraždili u Srebrenice, je to však chabou útěchou. V okolí Srebrenice pozabíjely Mladičovy jednotky v červenci 1995 během několika málo dnů přes osm tisíc bosenských mužů a chlapců.
Generála Ratka Mladiče ve středu uznal Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii vinným z genocidy ve Srebrenici a zločinů proti lidskosti. Za své činy dostal doživotí. Jako velitel bosenskosrbských jednotek vydal rozkaz k masakru ve Srebrenici.
Postup Bosny k členství v NATO komplikuje postoj Republiky srbské. Generál Petr Pavel, který je šéfem Vojenského výboru aliance, nicméně ocenil pokrok učiněný Bosnou na poli armády.
Ze Sarajeva byl v úterý letecky deportován do USA muž podezřelý z podpory teroristické organizace Islámský stát (IS). Bosenské úřady předtím schválily jeho vydání Spojeným státům, kde tento muž pocházející z Kosova patří mezi nejhledanější spolupracovníky IS. Informoval o tom server Žurnal. Bosenská prokuratura v souvislosti s tímto případem vydala prohlášení, v němž sdělila, že byla zapojená do složité operace, jejímž cílem bylo lokalizovat podezřelého. Operace trvala tři měsíce za naprostého utajení. Deportovaný užíval několik falešných jmen. Jeho pravé jméno je Mirsad Kandić a narodil se v roce 1981 v Kosovu. Zatykač na něj americká justice vydala už v roce 2014.
Rozlohou se Ralsko, město v srdci bývalého stejnojmenného vojenského újezdu, řadí hned za Prahu, Brno a Ostravu. Počtem obyvatel samozřejmě ne - a liší se i voličskými preferencemi. Ralsko je největším městem v republice, kde vyhrávají volby komunisté, mívají zde kolem 40 procent hlasů. Jeho centrum se jmenuje Kuřívody, podle dlouhodobého nedostatku vody, která stačí tak pro drůbež.
Společnost Red Bull připravila soutěž ve skocích do vody na neuvěřitelně krásném pozadí. Závod Cliffdiving se totiž konal na jedné z památek Bosny a Hercegoviny, na světoznámém Starém mostě ve městě Mostar. V závodě se jako první umístil brit Gary Hunt. O absolutním vítězi se rozhodne v posledním kole soutěže v Chile 21. října.
Bosenský premiér Denis Zvizdić popřel, že by Bosně vlály vlajky teroristické organizace Islámský stát. O vlajkách IS vlajících nad některými bosenskými městy hovořil český prezident Miloš Zeman, připomněla agentura Reuters."Nemáme žádné odjezdy do válečných zón v cizině, nemáme žádný incident, který by se dal označit za teroristický čin, a pracujeme na prevenci, abychom zabránili možnosti, že k takovému incidentu dojde," dodal Zvizdić.
Bosenská policie ve středu v domě na předměstí Sarajeva zadržela osobu, kterou podezírá z napojení na islámské extremisty a teroristy bojující v Iráku a Sýrii. S odkazem na prohlášení policie o tom informovala agentura AP. Policie uvedla, že dostala soudní příkaz prohledat dům na předměstí Sarajeva a zadržela jednu osobu, její jméno úřady neuvedly. Zadržení podle prokuratury bylo součástí širší iniciativy, která se zaměřila na domy, v nichž žijí lidé, kteří jsou podezřelí z napojení na extremistické organizace a radikály bojující v Sýrii a Iráku. Cílem bylo "najít zbraně, munici a výbušniny a podniknout výslechy," uvedla prokuratura. Jestli v domě byly nalezeny zbraně, policie neuvedla.
Ministr zahraničí a člen předsednictva Bosny a Hercegoviny se důrazně ohradili vůči slovům českého prezidenta Miloše Zemana. Podle něj hrozí nebezpečí, že v případě teritoriální porážky IS v Iráku a v Sýrii islamisté vytvoří teroristickou evropskou základnu právě v Bosně. Oba bosenští představitelé zdůraznili, že Zeman své tvrzení nemá nijak podložené.
Sedmdesát jedna nově identifikovaných obětí masakru z roku 1995 v úterý pohřbili v bosenské Srebrenici. Mezi 71 muslimskými mrtvými bylo sedm dospívajících chlapců a jedna žena. U příležitosti 22. výročí masakru byli slavnostně pohřbeni na zvláštním hřbitově. Aktu se zúčastnily desítky tisíc lidí včetně pozůstalých. Tehdejší zločinné vraždění nepřežilo 8000 lidí, především mužů a chlapců muslimského vyznání.
Nizozemští vojáci konali protiprávně, když v roce 1995 v obklíčené muslimské enklávě Srebrenica vytlačili ze svého tábora obyvatele, kteří u nich hledali ochranu před bosenskosrbskými jednotkami. Podle agentury Reuters tak v úterý rozhodl odvolací soud. Podle něj Nizozemci nesou část viny za tragický osud Muslimů – jsou odpovědní za smrt asi tří set mužů. Bosenští Srbové při následném masakru zabili zhruba osm tisíc chlapců a mužů.
Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).
Replika historické tramvaje se objevila v ulicích Sarajeva. Šlo o výročí zavedení elektrických tramvají ve městě. První linku v bosenské metropoli otevřeli 1. května 1895. Elektrické tramvaje mělo Sarajevo mezi prvními v Evropě.
Šestnáctiletý Kerim Ahmetspahic z Bosny se umístil do Guinnessovy knihy rekordů velmi neobvyklým způsobem. Za pouhých třicet šest sekund se mu povedlo rozrazit sto jedenáct stavebních bloků rozdělených do šestnácti sloupců. „Rád bych poděkoval lidem, kteří mi pomohli tohoto rekordu dosáhnout – mým rodičům a také mému trenérovi,“ nechal se slyšet rekordman.
Více než 150 obyvatel dvou vesniček u města Kakanj v centrální části Bosny muselo urychleně opustit domovy kvůli rozsáhlému sesuvu půdy a hlušiny z blízkého hnědouhelného dolu. Obcím hrozí úplné zavalení, informují bosenská média. Přímo v cestě postupující mase stojí čtyři desítky domů vesnic Ribnica a Mramor. Kromě zavalení oblasti hrozí i zatopení, protože sesuv přehradil tok řeky Ribnice a následně se vytvořilo velké jezero, které by se mohlo vylít dál po proudu. Vedení povrchového uhelného dolu Kakanj podle agentury AP sdělilo, že evakuovaní obyvatelé postižených obcí se zřejmě do svých domovů už nebudou moci vrátit. Slíbilo nicméně, že lidé za své ztracené domovy budou odškodněni.
Černou Horu rozděluje názor vládních a opozičních politiků na vstup do Severoatlantické aliance. Loňský pokus o státní převrat v této malé balkánské republice má nejasné pozadí. Řada médií ale ukazuje na Rusko. To vehementně popírá, že by se o puč pokoušelo. Scénář ale odpovídá ruské taktice hybridní války, říká rusista Libor Dvořák. Moskva navíc na Balkáně otevřeně podporuje i separatistické ambice Srbů v Bosně a Kosovu, kde zajišťují pořádek jednotky NATO.
S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.
Bosenský Srb Ljubiša Beara odsouzený na doživotí za podíl na masakru ve Srebrenici zemřel ve středu ve věku 77 let v berlínské věznici. S odvoláním na německou vězeňskou správu o tom v pátek informovala agentura DPA. Beara patřil k nejužšímu okruhu spolupracovníků bývalého vojenského velitele bosenských Srbů Ratka Mladiče. Odsouzen byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii před dvěma lety; ten ho uznal vinným ze "spiknutí se záměrem spáchat genocidu", ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů. Do Berlína ho převezli v říjnu 2015.
Dubrovník loni navštívil rekordní počet lidí. Těch by mohlo ještě přibýt poté, co úřady nechají vybudovat most na poloostrov Pelješac, čímž propojí dvě oddělené části země. Jižní cíp, kde leží i Dubrovník, od severní části Chorvatska odděluje pruh bosenského území. Výstavbu mostu už v minulosti doprovázaly potíže. Chorvaté totiž most začali stavět už v roce 2007. Tehdy ale práce zastavil nedostatek finanční zdrojů. Proti projektu se tehdy postavila i Bosna.
Mnoho lidí z balkánských zemí jako Albánie nebo Kosovo žádá o azyl v Německu a doufá, že tím získá práci. Německý úřad pro migraci jejich žádosti dosud téměř ve všech případech zamítl. Od loňského roku jim však nabízí alternativu: program pro gastarbeitery, tedy zaměstnance ze zahraničí. Program se u uchazečů o práci ujal. Povolení, že mohou v Německu pracovat, obdrželo do konce loňského listopadu asi 50 000 Albánců, Bosňanů, Srbů, Černohorců, Makedonců a Kosovanů.
